Zpět

Zdanění vody, respektive různé typy poplatků odváděné státu, krajům či obcím jsou totiž v ČR nejvyšší v celé EU, a také proto je podle mnohých voda zbytečně drahá. V polistopadové historii navíc (do roku 2007) byla cena vody zatížena mnohem nižší, pětiprocentní DPH, takže návrat na úroveň 10 % by bylo stále vyšší zdanění, než v nedávné minulosti.

V řadě vyspělých zemí světa je DPH na vodné a stočné dokonce nulová – například ve Velké Británii, USA, Austrálii, Irsku, Jižní Koreji, Argentině, v Indonésii nebo třeba v Dominikánské republice, v EU pak na Maltě. V rámci Evropy je vodné a stočné zdaněno většinou v pásmu od jednoho do deseti procent, a to i v bohatých zemích. Například ve Švýcarsku činí DPH 2,5 %, v Lucembursku 3 %, ve Francii 5,5 %, v Belgii, Nizozemí a Portugalsku činí DPH 6 %, v Německu 7 %, v Polsku 8 % a v sousedním Rakousku 10 %. Vyšší DPH než ČR uplatňuje v současné době jen Bulharsko, Estonsko a Slovensko (20 %), Rumunsko (24 %), Dánsko a Švédsko (25 %) a vůbec nejvyšší DPH na vodné a stočné je v Maďarsku (27 %).

Důvody pro značné rozdíly v DPH v samotné Evropě jsou přitom především dva – jednak patří DPH mezi nejsnáze vybíratelné daně, a proto jsou obvykle vyšší v postkomunistických zemích, které mají jinak s výběrem daní problémy. Druhým důvodem k vysoké DPH, který platí především pro severské země, jsou tamní štědré sociální systémy, k jejichž uskutečňování jsou nutné vysoké daňové odvody, což ale neplatí jen pro vodu.

Všechny příspěvky s Petr Havel