Kupředu do minulosti
Zpět
Očekávám, že celý tento rok bude anomální, bez ohledu na koronavirus
Když jsem vás vyzvala, abyste si napsali, koho v této době potřebujete slyšet, čí rady dolehnou k vašim uším, případně kdo vás nejvíce uklidní, nejčastěji zaznělo jméno Václav Cílek. A tak ho tady máme, protože chceme, abyste z Kupředu do minulosti načerpali nejen informace, ale také rozvahu. Václav Cílek, geolog a esejista, ale také člověk, který se kolapsy zabýval před třiceti lety, tedy ještě v době, kdy nikoho ani nenapadlo, že ten ideální svět by mohl mít nějakou šmouhu…
Václav Cílek v rozhovoru mimo jiné říká:
- Celá situace (kolem koronaviru) bude trvat kolem tří až čtyř měsíců. To znamená, že to je běh na dlouhou trať.
- Nejdříve to podceňujeme, pak si z toho děláme legraci. Pak nám humor dochází a právě potom přichází ty osobní krize, strachy. Je to věc, která má přijít. Člověk by si měl čas od času dopřát svou menší depresi.
- Posledních dvacet nebo třicet let člověk neslýchal slovo „odvaha“. Možná také proto, že jsme ji k ničemu nepotřebovali.
- Může se stát třeba i to, že děti půjdou do školy až v září.
- Vzniká to tam, kde je hodně, lidí, hodně ptáků a hodně prasat.
- Letadla sice nelétají, ale školáci jsou rozjásaní. Karanténa vnesla do této společnosti i velký prvek zábavy a uvolnění a veselosti, zejména mezi mladší generací.
- My máme představu, že se máme panice bránit, naopak panika v počáteční fázi je poměrně skvělá záležitost.
- Má cenu se zásobit, dokud fungují supermarkety. Člověk má mít v zásobě nejen to, co ho udrží při životě, ale i to, na co bude mít chuť. Z potravin je dobré mít rýži a luštěniny. A také koření, aby si člověk dokázal jídlo dobře ochutit.
- Potraviny strkat za ty staré, aby docházelo k přirozenému oběhu.
- První fáze krize je zdravotní. Sledujeme, kolik je nakažených a kolik lidé zemřelo. Druhá je ekonomická. Nevíme, jak to dopadne, ale skoro určitě ty dopady budou cítit dva nebo tři roky. A do toho se rozebíhá fáze kulturní. Zvažujeme, co je v životě důležité, mění se návyky.
- Očekávám, že tento rok bude celý anomální, bez ohledu na koronavirus. Zejména se bojím malé úrody a zvyšování cen potravin.
- Podle mě je situace taková, že začíná nějaké vyšinutí z rovnováhy.
Diskuze:
Napsat komentář
Milá paní učiteľka. Vy, práve Vy pište do Vatikánu a inde a z pozície Ženy, ktorá vychovala X a Y žiačiek a žiačkov žiadajte aby p.Cílka šupli ešte za života do Pantheónu ! Dĺžkou Vášho textu usudzujem, že Vám chýba trieda? V mojej reakcií nehľadajte sarkasmus, iba pokus o humor. Ďakujem o
Pan Cílek je jedním z několika lidí, které jsem si přála potkat (venku nebo ve vlaku) a dát s ním řeč… Ale on by o to při svých aktivitách asi nestál, tak jsem si jen vytvářela scénáře, za jakých okolností by ke sdílení mohlo dojít… Přečetla jsem několik jeho knih a průběžně si je půjčuji v knihovně… a vždy pociťuji něco podobného : půlce informací nerozumím, neboť jsou příliš odborné, avšak úplně mi stačí ta druhá půlka, ve které se nacházím a zrcadlí se moje vlastní hledání, nálezy, názory, bolestně porozené myšlenky a závěry, o něž se nelze podělit, jelikož nejsou přijatelné ani žádoucí pro nikoho známého… A je to radost najít je u někoho osobně neznámého a vyvolává to onu touhu po setkání a ověření… Tedy – dnešní situaci vnímám s tichou vnitřní radostí, která je protikladem mé bytostné trudnomyslnosti, neboť božské dimenze nastavily celému světu nevyhnutelnost zabývat se jinými hodnotami… Napětím mezi zdravím a nemocí, životem a smrtí, mezi sebou a ostatními, případně tím nejdůležitějším uměním ze všech – Ars moriendi… Ano, moc mě to těší a budu vděčná za zpětnou vazbu… Máša Kubátová, 5x baba, bývalá učitelka Č /R, bývalá pohřební řečnice a zpěvačka, mající jasnou představu o svém pravém domově
Cítím to tak stejně.Bude problém zasít,z toho se odvíjí ,že nebude mouka a výrobky z ní,zároveň nebude čím krmit a poklesne výroba masa a výrobků z něj.A ceny poletí nahoru raketovou rychlostí.A teď bude záležet jak pružně zareaguje stát aby nevychcípali matky-samoživitelky a důchodci.Ovšem,o ty jim asi nepůjde 🙁
Vnímám to dost podobně. Nemoc si člověk povolá, když nemá jiný způsob jak na něco upozornit. Není to společenský legální nebo obhajitelné, tak nemoc je stále něco, co je dost opodstatněné, aby se kvůli tomu: „doplň“. V tomto případě aby se zavedla karanténa a lidi mohli být min. 14 dnů doma.
Protože je to celosvětové, znamená to, že po celém světě je společnost v takovém stavu, že vnitřně doslova křičí po pauze, po vypnutí, po odpočinku.
Nešlo si nevšimnout, jak je moderní společnost uspěchaná, zaměstnaná, vytížená, až přetížená. To je jeden aspekt. Druhým může být tiché volání po změně, po tom dělat věci smysluplné, né proto aby se prodávalo a točila ekonomika. Aby se prostě všichni na chvíli zastavili a řekli si proboha, budeme pokračovat v tom šíleném kolotoči, který je stejně postavený na nesmyslných základech? Nešlo by spousta věcí dělat jinak? Méně, lépe, smysluplně?
Karanténa nás zastavila. Ani si nedovedete představit v jak velkém počtu lidí okolo sebe vidím vlastně radost…. Moct pobýt týden, dva týdny doma, zklidnit se, zastavit. Moci přestat aspoň na 14 dnů běhat ten krysí závod, který je pro většinu strašně vyčerpávající.
Já ten virus neberu na lehkou váhu ani trochu. Je to důsledek celospolečenského stavu, který by byl, pokud se nic nezmění, dlouhodobě neudržitelný. Tohle je první a lehké varování a zastavení se. Když se nepoučíme, příjde příští jaro druhá vlna. ….
Lidé vnitřně volají a křičí…. už delší dobu. Že to nikdo nevidí a nechce slyšet?….
Přeju téhle společnosti, celému tomu modernímu světu uzdravení,…ale né z koronaviru, protože to je to nejlepší co nás dnes mohlo potkat, je to milost, nařízená státem, že jediné, co se po vás chce, je abyste teď chvíli nedělali NIC. a zůstali doma. Tohle je ohromná milost. Ale uzdravení od těch špatných kroků, od špatně nastaveného systému, který není pro planetu ani pro lidi dlouhodobě udržitelný, natož příjemný.
Přeju, aby se společnost změnila tak, že nám tu všem bude příjemně.
Jo,ubavit se,přežírat se,ulenosit se na úkor Země-Prirody-daru Stvoritele… – to je životní styl posledních desetiletí… Budeme se muset naučit žít jinak… – a nebo nebudem!!!
Dobrý den, ano to mi dává velký smysl, děkuji za Vaše slova. Dovolím si vyjádřit svůj názor, třeba má někdo podobný dojem.
V historii lidstva a planety se stále něco dělo, ale nemohu se zbavit dojmu, že už jsme někde, kde bychom neměli být, pokud chceme zachovat život a přírodu.
Teoreticky:pokud by to nebyl tento virus, bude „jen každoroční jarní epidemie chřipky“ a na to už jsme si zvykli, tak s námi musí už zahýbat něco
důraznějšího…
Za mne je to stále o sebereflexi, uvědomění a dopadu našeho života na společnost,přírodu a na vesmír. Věci, které nás ničí
a měli bychom je přirozeně odmítat, jsme si naučili brát jako normální. Pokud nás něco potká, je třeba se ptát, co nám to chce ukázat.
Jistě to není první, ani poslední zvednutý prst, ale kolik jich ještě bude? Budeme chtít naslouchat?
Neumím si představit, že bych vyrůstala bez zahrady plné darů, louky plné květů, lesa, potoka..nějak mi to začíná docházet, když pak poslouchám
Pjera, že tu duše lidí už nechtějí být, že radši odcházejí, i mladí lidé, zapadá mi to do sebe jako nikdy předtím. Vidím hodnotu života ve zdraví,
vztazích, umění být v sobě. Tato nemoc mi evokuje tyto věci: zavřeme se do sebe,naslouchejme sobě; jezme opravdové potraviny, které dodají imunitu,
pěstujme naše vztahy jako poklad. A nechme umřít to, co umřít má…i to je definice zdravé a fungující přírody. Hodně zdraví všem.
Zlatá slova. Zvlášť po Vaclavě….
Díky a držte se!