Zpět
Všechny příspěvky s Daniela Kovářová
Krize je jako lupa. Zvýrazní to, co v člověku je
Daniela Kovářová v rozhovoru mimo jiné říká:
- Běžně dostáváme v naší poradně otázky, na které naše legislativa nemá odpověď.
- Hledáme a balancujeme na pomezí práva a psychologie vztahů.
- Žádné opatření ani dnes nezakazuje rozvedeným rodičům vyměňovat si děti.
- Nejhorší smrt je z leknutí.
- Jsme v nestandardní situaci. Nechci říkat přímo válečné situaci, ale na toto období jsme nikdo nebyli schopni se připravit. Žádná legislativa na to není nastavena. Stačí se podívat do zahraničí, abychom viděli, že všechny státy na světě se s tou situací perou srovnatelně, jsou jen drobné rozdíly.
- Krize je jako lupa. Zvýrazní to, co v člověku je.
My jsme se po rozvodu dohodli sami, já jsem si nechala dceru, táta syna…Po čase to dětem nevyhovovalo, tak si to vyměnily.
Když to v pubertě začalo s dcerou cloumat, tak mě zavrhla a už chtěla být jen s tátou.
Hodně mi to rvalo játra, kupoval jí cigára a nechal jí chodit v strašlivých hadrech… Vysvětlil, že je rozhodně lepší, když si dcerka doma zakouří s tátou, než někde s pochybnou partou za stodolou.(To jí bylo 15)
Jeho tolerance byla bezbřehá ☺
Nakonec to dobře dopadlo, když dcera pobrala rozum, tak mi poděkovala, že jsem ji u toho táty tenkrát nechala…Hodila se u něj do klidu, kouření jí nezabilo a dneska je militantní nekuřačka a má 3 dětičky…(A já hulím dál.)
A chtěla bych rodičům se střídavou péči poradit, aby si hlavu nelámali – vždyť to jejich dítě má geny otce i matky a tak má k tomu druhému partnerovi mnohonásobně blíž, než si umíte představit…. a třeba se synek s tátou válejí smíchy, když se pošťuchují, že co by tomu říkala mamka, kdyby viděla ty troje špinavé fusekle pod postelí a ten svinčík v koupelně…:-) A třeba si i dělají upřímné opičky z vašeho strachu…. nemyslete na to, dítě vás miluje, odloudit ho nelze, krev není voda, nechte ho, ať si žije ty své dva oddělené životy i nadále odděleně. Nezasahujte. Vždyť když byl onen partner (ka) kdysi dost dobrý i pro vás, proč by nebyl dost dobrý i pro Vaše společné dítě, které nese i jeho geny. Dopřejte mu tu svobodu ….
Dcera se po ovdovění znovu vdala za otce dvou dcer ve střídavé péči. Dcera pracuje v jedné nemocnici, nový manžel ve druhé a matka obou dívek na střídačku ve třetí nemocnici a navíc na oddělení Covid – čili síla…. Vyřešili to tak, že to neřešili…. nechávají vše běžet jak kdo uzná… matka dívek si je nebere domů, ale nechává je u kamarádky, otec se do toho neplete a bere si dcery tedy od její kamarádky… teď se to zkomplikovalo zvýšenou karantánou u matky a tak je ted bude mít otec tři týdny v kuse a nějak se to pak nahradí… a všichni jsou v pohodě. Ještě je do toho sedmiletá dcerka mé dcery – tedy moje vnučka, kterou jsem z důvodů karantény neviděla pěkně dlouho, ačkoliv ji normálně mám doma dva dny v týdnu. (bydlíme všichni ve Francii a moje role je hlavně rozvíjet u vnučky češtinu) Neřešíme to, nikdo nefňuká a pohoda. Však se dočkám….. no ne ? 🙂 a pak si to všichni nějak vynahradíme, anebo prostě jen mávneme rukou a jede se dál….