Zpět
Všechny příspěvky s Petr Brukner
Nejsem přírodní typ. Na horách mi vadí moc kopců a málo kaváren.
Petr Brukner vypráví své zážitky z koronavirové karantény, co ho rozesměje a proč, a také o tom, jak se Jára Cimrman vypořádal s asijskou chřipkou a čím se můžeme od něj inspirovat.
Ďakujem za krásny rozhovor!
Bol to balzam na dušu…
Jako obvykle …. nemělo to chybu 🙂 Děkuji všem
Děkuji za krásné povídání:-) je to osvěžující jak bublající potůček. Asijská chřipka, kterou dovezl Jára už před lety… byl a je to vizionář. Pan Brukner a jeho ženské role jsou geniální. Martino, děkuji za skvělý rozhovor, smála jsem se jako vy.
Doufám, že se mladí postupně do souboru vpraví tak, aby Cimrmani pokračovali dál. Ano, duch se změní, už teď se mění, ale mění se pěkně.
Jsem přírodní typ, i tak mi kavárny chybí… souhlasím, na horách je moc kopců:-)))
Děkuji za hezké povídání k snídani, díky kterému jsem pochopil, že život nás všech je jeden velký příběh, který se ale skládá z našich jednotlivých a osobních příběhů.
Jsme jejich libretisté, ale i scénáristi, režiséři, někdy i inspicienti, ale také jsme herci a statisté, nebo alespoň kulisáci, kostymérky, uvaděči a pokladní v příbězích ostatních lidí.
Chceme-li, aby jiní lidé hráli v našich příbězích, musíme být i my ochotni hrát v těch jejich..
Chceme-li, aby náš příběh byl zajímavý a hodný vyprávění, musíme měnit špatné herce, nebo je jejich roli naučit lépe.
Stejně tak musíme zdokonalovat i své role, aby nás jiní lidé obsazovali do svých příběhů..