Zpět

Martina: Pane doktore, když nás někdo poslouchá, a je to třeba pětičlenná rodina, tak si říká: „To je báječné, já bych moc rád krmil rodinu protizánětlivou stravou, ale když pětičlenné rodině udělám čerstvou rybu k večeři, tak je to otázka třeba 700–800 korun. Takže pak musím tři dny jíst těstoviny s rajskou, protože tak je nakrmím za stovku.“ Tak se chci zeptat, jak to udělat. Protože kdybych jim ještě chtěla dát hrstičku oříšků, kterých stojí 10 deka 40 korun, tak zkrátka musím svou rodinu tak trochu trávit, protože nemám na to, abych třeba dospívající kluky, ale i děvčata, krmila tak, jak bych si přála.

David Frej: Před časem jsem natočil na youtube video „Nejlevnější superpotravina“, která stojí kolem 22 korun, a jsou to sardinky. To je jedna z možností, jak jíst levně a zdravě. A jakékoliv druhy zeleniny.

Martina: S tou rtutí, která v nich prý je?

David Frej: Tam zase tolik není, protože sardinky žijí krátce, a jsou vhodnou potravinou. A na seminářích jsem říkal, že kdybych si měl vzít na opuštěný ostrov jednu potravinu, tak to budou sardinky, protože tam máte zdravé tuky, bílkoviny, máte všechny důležité látky. Takže na sardinkách byste přežila, na těstovinách ne.

Martina: Myslím, že po měsíci byste se pokusil uplavat.

David Frej: Ale oproti těstovinám bych rozhodně přežil. Ale toto, o čem mluvíte, je problém financí. Takže nedoporučuji, aby každý z takové rodiny jedl denně avokádo, drahé potraviny, jak jste zmínila, ale musí se udělat nějaký kompromis. To znamená, nebudu si kupovat steaky nebo hovězí maso z biofarmy, koupím si konvenční maso, ale nebudu k tomu jíst bramborovou kaši, ale nějakou zeleninu, kterou koupím v supermarketu za dostupné peníze. A budu alespoň nějakým způsobem kombinovat potraviny tak, abych dennodenně nejedl jenom levný chleba, těstoviny s nějakou levnou omáčkou, nebo konzervy a podobně. Ano, je to o kompromisu, ale myslím, že většina lidí má na to, aby jedla zdravější potraviny tak, aby jim na to stačil rozpočet. Nebudou si kupovat třeba basmati rýži nebo dražší potraviny, bio potraviny, ale budou jíst v zásadě to, co je v protizánětlivé stravě vhodné, i když kvalita nebude tak vysoká.

Martina: Zkrátka kompromis v rámci možností.

David Frej: Problém je také u dětí, protože vím, že děti je těžké rozumově přesvědčit, že mají jíst zeleninu. Takže zase někdo může říct: „To jsou jenom teorie, my máme doma malé děti, a ty by nejradši jedly jenom sušenky.“ Ale protože mám doma menší děti, tak vím, že to není jednoduché.

Vhodnou životosprávou lze ovlivnit genetiku tak, že je možné potlačit genetické vlohy k nemoci. Nevhodnou životosprávou mohu onemocnět i bez genetických dispozic.

Martina: A makarony se sýrem vyhrají vždy, plus nějaké pochutiny. Když jsme si před chvílí povídali o tom, jak třeba přelstít genetické dispozice, tak jsme od toho utekli, ale vy jste řekl, že genetika ovlivňuje naše zdraví z 10 až 20 procent, což se zdá být opravdu velmi málo, a to proto, že máme tendenci genetiku přeceňovat. „Jsem tlustá, no tak my to máme v genech.“ To říkáme velmi často: „Mám nemocné srdce, špatné zuby, my to máme v genech.“ Pak jste se zmínil, že svým způsobem života, stravování, přístupu k životu, můžeme geny buď zapnout, nebo vypnout. To bych ještě potřebovala trochu dovysvětlit.

David Frej: V podstatě jde o to, že když moje maminka bude mít cukrovku, moje babička měla cukrovku, a budou tam genetické predispozice, tak to neznamená, že budu mít cukrovku. To znamená, že mám větší riziko, že cukrovku II. typu budu třeba v pozdějším věku mít. Ale neznamená to, že jsem odsouzen k tomu cukrovku mít. Je to o tom, že vhodnou životosprávou jsem schopen riziko snížit stejně, jako v jiných případech. Dejme tomu, že mám určitý gen pro Alzheimerovu demenci, ale když budu mít vyváženou životosprávu, tak toto riziko bude velmi nízké. Zatímco když někdo tento gen mít nebude, a bude mít špatnou životosprávu, tak se k Alzheimerově demenci může dopracovat, i když ten gen nebude mít.

Takže to jsem měl na mysli, že genetika je častá výmluva a argument, a že to jde ovlivnit. Stejně jako u obezity: „Všichni v rodině máme nadváhu, tak ji mám taky.“ To samozřejmě neznamená, že dosáhnu nějakého BMI 21 podle tabulek, protože to jsou jenom čísla, a individuálně je to naprosto odlišné, stejně jako metabolismus. To znamená, že budu třeba korpulentnější, ale nebudu mít vyloženě nezdravou nadváhu. Existují lidé, kteří mají zdravou nadváhu. Naopak hodně štíhlí lidé mohou mít špatný metabolismus. Takže ono se trochu liší, v Americe se tomu říká fit inside, fat outside, to znamená: „Navenek štíhlý, uvnitř obézní,“ to znamená velké množství viscerálního tuku.

Martina: To znamená tuk kolem jednotlivých orgánů.

David Frej: Ano, a tam je mnohem větší riziko, než u toho, kdo bude mít nadváhu, ale relativně zdravý metabolismus.

Martina: Pane doktore, ve svém přístupu, kdy propojujete léčbu zánětu s léčbou chronických nemocí, využíváte mnoho lékařských, ale i alternativních postupů. Poznání historické medicíny, ale i čínské, ajurvédské a tak dále. Jak často, percentuálně, saháte při léčbě pacientů po chemické pilulce?

David Frej: Já v podstatě nemám klasickou ordinaci, takže nepředepisuji. Nemohu předepisovat léky a pracuju tak, že je to ve formě poradenství z hlediska životosprávy, fytoterapie, to znamená bylinná léčba. A nějaké techniky proti stresu s tím, že jsme ještě nezmínili jednu důležitou věc, totiž, že jsem velký zastánce půstů, minipůstů, respektive přerušovaného půstu, aby se někdo nevyděsil, že musí držet vodový půst několik týdnů.

To je úplně jiný princip, který je schůdný pro většinu lidí. Pracuji s lidmi tak, že chodí, a mají nějaké léky. Někdo je má nasazeny třeba na štítnou žlázu, na tlak, na ředění krve, a já s tím musím pracovat tak, aby to nenarušilo účinek těchto léků. Ale spousta lidí je po poradě s lékařem schopna snížit dávky léků, třeba léků na tlak, kdy vidím, že jsou schopni pomocí životosprávy snížit množství léků, nebo nejsou nuceni brát některé léky, ať je to migréna, nebo právě vysoký tlak. Zdůrazňuji, že to je po poradě s lékařem, ale že výsledky tam jsou, a tlak se při sledování přeměřování třeba upraví. Stejně tak se dá řešit cukrovka II. typu, zejména pokud je dotyčný na dietě. Ale i pokud je na lécích, tak tam jde o to, aby nedocházelo třeba k hypoglykémiím, to znamená snížení krevního cukru, což je nežádoucí. Ale v zásadě vím, že úspěchy tam jsou, zejména pokud se dotyční nastaví mentálně tak, že si chtějí zlepšit zdravotní stav.

Imunitu je potřeba posilovat během celého roku, a ne, až když přijde epidemie

Martina: V souvislosti s koronavirem teď slyšíme stále slovo „imunita“, že je potřeba posílit imunitu. Mnozí moji známí říkají: „Teď, jak je karanténa, jsem doma, a snažíme se posílit imunitu.“ A já si říkám: „Je to tak snadné, najednou měsíc posilovat imunitu?

David Frej: Není. Důležité je posilovat imunitu průběžně, během roku, nikoliv, když přijde nějaká pandemie. A to proto, že musíme počítat s tím, že se do budoucna objeví další epidemie, nebo pandemie, a že narůstá rezistence na antibiotika. A různé virózy a problémy, jako je současná pandemie, se mohou objevit v blízké době znova. To znamená, že zdravé posilování imunity je dobré, ale nemá být nadměrné, protože i v přírodní léčbě můžou být některé byliny nebezpečné, pokud bychom jich použili velké množství. Pak to může stimulovat imunitu až nezdravým způsobem.

Martina: Co třeba?

David Frej: Třeba echinacea nebo černý bez. Někdo si myslí, že si hned posílí imunitu, když bude pít kvanta sirupu z černého bezu, nebo deset echinaceových čajů denně. Tak to ne, tam může reagovat imunita opačných způsobem, může vyvolat velké obtíže. Odborně se tomu říká cytokinová bouře. Cytokiny jsou bílkoviny, které se podílejí na imunitní reakci, a může to být opravdu nezdravá imunitní reakce. Takže to je jedna věc, že nadměrným množstvím a mega dávkami některých bylin neposílím imunitu, ale mohu si uškodit.

Ale z dlouhodobého hlediska je důležité se zabývat tím, jestli mám opakovaně nachlazení, několikrát za rok nějakou virózu, několikadenní chřipku, teplotu, nebo beru jednou za rok, dva antibiotika. V takovém případě nemám silnou imunitu. Někomu připadá, že když bude dvakrát, třikrát za rok nemocný, a jednou za dva roky brát antibiotika, tak to není problém, že to je běžné, ale to už ukazuje na oslabenou imunitu.

Takže rychle posílit imunitu můžeme v případě, že užívám větší dávky antioxidačních vitamínů, třeba vitamínu C nebo vitamín D, který je pro imunitu zásadní. To znamená, že zvýším dávky, protože v určitém rozmezí jsou tyto vitamíny u mega dávek účinnější, než u dávek nízkých, kde nefungují. Ale je potřeba si dávat pozor u některých bylin. Takže zásadní je, jak jsem uváděl na seminářích, že se máme starat o imunitu během celého roku, nikoliv až přijde nějaká chřipková epidemie, nebo pandemie, jako nyní. A jde o to, pít pravidelně nějaké bylinné čaje, které jsou vhodné na imunitní systém, a k tomu mít vyváženou životosprávu. A když přijde nějaká chřipková epidemie, tak zvýšit dávky vitamínu C, ale kromě toho si na krevních testech zjistit, i kdyby to mělo být jako samoplátce, jestli mám dostatečný vitamín D, dostatek některých mikronutrientů, vitamínů, což se z krve zjistit dá.

Martina: Což teď ani nebude snadné, protože laboratoře jsou zahlcené.

David Frej: Myslel jsem to spíše z dlouhodobého hlediska.

Imunitu lze podporovat mikronutrienty, jako selen, zinek, vitamíny a také posilováním střevní mikroflóry

Martina: Z dlouhodobého hlediska je důležitější imunita vrozená, nebo vybudovaná, získaná.

David Frej: To se nedá oddělovat, protože vrozená imunita je pomocí imunoglobulinu přenášena z matky na novorozence. To je pasivní imunita. A potom existuje vrozená imunita. Tam je základní a nejstarší mechanismus evoluční obrany, a to fagocytóza, pohlcování cizorodých částic některými imunitními buňkami. A vrozená imunita, ale i získaná, se dá podporovat různými mikronutrienty, jako je selen, zinek, vitamíny, a také posilování třeba střevní mikroflóry, protože, jak jsem zmínil, ve střevech je 70 procent imunity. Takže když mluvíme o imunitě, tak bychom se měli zabývat hodně střevní mikroflórou hodně.

Martina: Pane doktore, to, že se ve střevech odehrává většina našich imunitních procesů, je vaše velké téma. Dokonce říkáte, že střevo je druhý mozek. Jak tomu rozumět?

David Frej: Zjistilo se, že střevo komunikuje s mozkem, a více signálů vysílá střevo mozku, než mozek do střeva.

Martina: Ve vaší knize jsem se dočetla, že 9x více nervových drah vede ze střeva do mozku, než naopak.

David Frej: Je to tak, že když máte divný pocit v břiše, tak je to projev nervozity. Nebo když někdo řeší něco stresového, tak se mu to projevuje na trávení nebo na zažívání. Třeba na průjmech před zkouškami a podobně, což je vlivem mozku. Zjistilo se, že střevo ovlivňuje mozek například tím, že 95 procent serotoninu, což je hormon štěstí, se tvoří ve střevech. A také 50 procent dopaminu se tvoří ve střevech. Takže nikoliv jenom v mozku, ale i ve střevech. A proto je psychika ovlivněna stavem střevní mikroflóry, stejně jako emoce ovlivňují imunitu a střevo. Ale v zásadě platí, že jakou mám střevní mikroflóru, jak mi funguje trávení, tak to ovlivňuje emoce.

Sterilní prostředí vede k oslabení imunity

Martina: Potkal jste a poznal stovky pacientů. Existuje v dnešní době někdo, kdo má střeva v pořádku?

David Frej: Výjimečně se to stane, ale v zásadě se dá říct, že stylem života, který tady máme, i vlivem chemického stresu, to asi budou výjimky. Když jsem byl na studiích v Indii, tak se tam vyprávěl příběh jednoho mnicha, který chodil jednou za měsíc do města, aby si tam utužil imunitu, protože jinak byl ve sterilním prostředí kláštera. Tak jednou za měsíc šel ve městě do hospody, aby si natrénoval imunitní systém, což je právě podstata hygienické hypotézy, že hodně lidí má oslabenou imunitu proto, že nemají dostatečně trénovaný imunitní systém, jako tomu bylo v minulosti. Proto se doporučuje pro děti agroturistika nebo horský vzduch, hory, příroda, ale i třeba chov domácích zvířat, protože to má vliv na imunitní systém. Hygienická hypotéza říká, že nadměrná čistota a sterilita, sterilní prostředí, vede k oslabení imunity.

Martina: Když pozoruji naše hygienicky čisté domácnosti, když v televizi pořád máte, „aby vaše domácnost byla hygienicky čistá“, toaleta, koupelna, tak si pak představuji děti, které vyrůstají v Indii, nebo někde na předměstí Káhiry a podobně, říkám si, že my vlastně nemáme šanci obstát v konfrontaci s jejich vybuzenou imunitou.

David Frej: V této koronavirové pandemi jsou na tom nejhůře Spojené státy, nikoliv Indie, a to je dáno i životosprávou, stresem, ale právě do jisté míry i nadměrným používáním různým mikrobiálních mýdel a podobně, protože to oslabuje ochranný filtr, biofilm na pokožce. A to také souvisí s imunitou, protože jednou z prvních fyzických bariér u vrozené imunity je kůže. Je to největší orgán lidského těla, takže se lidé občas zabývají tím, jak si posilovat imunitu pomocí stravy, a podobně, a zapomínají na to, jaké používají kosmetické přípravky.

Martina: Pane doktore, tento pořad se jmenuje Kupředu do minulosti, protože razíme teorii, že někdy lze dopředu kráčet jenom tehdy, pokud si s sebou nesu něco z minulosti. A mě by zajímalo, jestli imunita za časů našich babiček byla nějak zásadně jiná?

David Frej: Když se podíváte do historie, tak tam byli lidé, kteří měli slabou imunitu, a kteří ji měli silnou. Tak to bylo. Nemůžeme říct, že měli všichni silnou imunitu.

Martina: A to je to, co máme vrozené?

David Frej: Získané, protože oni žili v kontaktu s různými mikroby, jak jsem říkal, že jsme svého času byli obklopeni parazity. Je to symbióza, jako u střevních bakterií, kterých je více, než našich vlastních buněk. Takže imunita byla u někoho silná, u někoho tolik ne, a proto také někteří přežili morovou epidemii, a někteří ne. To znamená, je to o tom, jakým způsobem byla imunita nastavena, a také tím, že v tehdejší době byla hodně chudoba, takže lidé neměli ani vyváženou stravu. Buď měl někdo nedostatečnou výživu, protože byl chudý, nebo proto, že byli bohatí a přejídali se, a jedli v nevhodných kombinacích. Ale v zásadě byl imunitní systém trénován od dětství. Vím, že se v 60., 70. letech nedoporučovalo dlouhé kojení, doporučovala se umělá výživa. A také neoprávněné, jen z komfortu prováděné riziko císařských řezů také oslabuje imunitní systém, protože mikroflóra novorozence je jiná, když se narodí císařským řezem, nebo když se narodí přirozeným porodem. Takže v tehdejší době to bylo hodně o selekci, protože ve středověku v podstatě neexistovaly nemocnice, medicína našeho typu. Existovali léčitelé. Takže kdo přežil, měl silnou imunitu, a všichni ji silnou neměli. To souviselo spíše se životním standardem, a také s tím, že nebyla dobrá hygiena, byla vyloženě nedostatečná. My dnes mluvíme v hygienické hypotéze o nadměrné hygieně, a tehdy byla hygiena zase moc nízká.

Hippokrates uváděl, že všechny nemoci začínají ve střevech a ve špatném trávení

Martina: Pane doktore, v knize citujete profesorku Martie Wilders z roku 2013, která říká, že v našem těle je jen 9 procent buněk opravdu lidských a zbytek je mikrobiálního původu.

David Frej: Tyto informace se hodně mění, a je pravda, že se uvádělo, že bakterií je desetkrát více, než lidských buněk. Dodatečně se zjistilo, že to tak úplně není, a v principu je bakteriálních genů 150x více, než našich vlastních. Ale co se týká množství bakterií a našich buněk, tak je to asi 1,3:1 ve prospěch bakterií.

Martina: Když se podívám na teorii, že ve střevech se odehrává 70 procent naší imunity, tak jelikož jsem se o to nikdy příliš odborně nezajímala, tak musím říct, že na tuto teorii jsem narazila nedávno, je to řekněme 10 let. Předtím se to nevědělo, nebo to vlastně dodnes není tak úplně jisté. A možná, že za čas přijde někdo s tím, že více imunity se odehrává třeba v ledvinách.

David Frej: Myslím si, že je téměř jisté, že to je ve střevech. Vědělo se to už od 60. let, ale nevědělo se to do takové míry. Jak jste zmínila, je to 10–15let, co se objevilo množství studií, které zkoumají střevní mikroflóru. Předtím se vědělo, že tam je vliv střeva na imunitu, ale ne tak, jako dnes. Ale jak jsem zmínil, Hippokrates uváděl, že všechny nemoci začínají ve střevech a ve špatném trávení. Takže trávení je samozřejmě základ a většina lidí má zažívací obtíže. Proto je opravdu důležité se tomu věnovat a vědět, že to není banalita, když mám každý den zažívací potíže jakéhokoliv typu, nadýmaní nebo řidší stolici, ale že to je problém se střevní mikroflórou.

Martina: Pane doktore, jaké jsou nejčastější techniky sabotáže naší imunity?

David Frej: No, my jsme v podstatě zmiňovali ty základní faktory, které ovlivňují naší imunitu, asi je to stres, potom nedostatek odpočinku, a chtěl bych zmínit spánek a nedostatek pohybu. Ale pohybu jenom středně intenzivního, ne příliš intenzivního, protože hodně intenzivní pohyb oslabuje imunitní systém, a dokonce podporuje zánět. To znamená, že z tohoto hlediska není vrcholový sport zdravý.

Martina: A třeba oblíbený běh?

David Frej: Běh není úplně přirozený. Nejlepší je rychlá chůze a potom třeba plavání. Chůze a běh jenom na vhodném terénu, samozřejmě. Třeba nordic walking je z tohoto hlediska lepší, protože zapojuje i ruce a celé tělo. A potom také snížení množství jídla, protože to souvisí se stravou. Ale v principu je to o přejídání nebo o teorii, že máme jíst častěji v menších dávkách. To není pravda, naše tělo není nastaveno na to, abychom jedli častěji. Naopak. Čím méně často jíme, tím máme zdravější imunitu a střevo, protože náš organismus, trávení, není nastaveno na neustálý přísun jídla. A to z jednoduchého důvodu, protože se nám neustále s každým jílem zvyšuje inzulín, což je hormon, který působí z dlouhodobého hlediska prozánětlivě a degenerativně na organismus. Takže to je důvod, proč jsou přerušované půsty zdravé, a v minulosti vždy byly součástí všech kultur a náboženství. Nové studie ukazují, že půst, i krátkodobý, má zásadní vliv i na imunitní systém, respektive hlavně na metabolismus.

Na posílení imunity jsou účinné půst a pohyb

Martina: Pane doktore, ale většina moderních dietetických teorií hovoří o malých porcích 5x až 6x denně. To by teoreticky možná působilo na snížení naší hmotnosti, ale zároveň ublížíme naší imunitě?

David Frej: Ano, protože tak neustále zvyšujeme inzulín a růstový faktor, kterému se říká IGF 1. Nehledě na to, že když neustále jíme, tak nestimulujeme proces, který se nazývá autofagie, což je proces, který v našich buňkách čistí potřebné struktury, ale jedině v případě, že nejíme. Existují pouze dva způsoby, jak toho dosáhnout. Nejúčinnější je půst a pohyb. Nikoliv tím, že jíme. Když budeme denně jíst, tak máme vyšší inzulín, nestimuluje se nám proces autofagie, máme vyšší růstový faktor, který může zvyšovat riziko množení rakovinných buněk a tak dále.

Nechci strašit, ale chci říct důvody, proč časté jídlo není zdravé, pokud nejde o výjimky, jako třeba cukrovka I. typu, a tak podobně. Ale v zásadě takto nejsme nastaveni, a nové studie to ukazují. Dnes už probíhá naštěstí výzkum u lidí, takže se dá argumentovat, proč je přerušovaný půst zdravý – protože metabolické projevy tam opravdu jsou pozitivní. Ale v minulosti probíhaly pokusy na zvířatech, a i to bylo zajímavé, protože zvířata, která po určitou dobu nejedla, nebo jedla poloviční množství, než myši, které jedly více, respektive běžně. A ty, co jedly méně nebo poloviční množství, se dožívaly 2x vyššího věku. Takže to u zvířat prokázáno je. A u lidí se to nyní prokazuje, protože u dlouhověkosti je to těžké, vzhledem k tomu, že se to nedá vysledovat ve studiích, ale metabolické projevy tam jsou jednoznačně.

Minulé léto jsem byl na Ikárii, to je ostrov dlouhověkosti v Egejském moři, a tam ti lidé běžně jí 1x až 2x denně. A mluvil jsem tam s několika stoletými lidmi, kteří byli v naprosto dobré fyzické kondici, a ti ani nesnídali. A to je další mýtus, že snídaně je základ – to také není pravda, je to moderní výdobytek. Tak tito lidé jedli méně, 1x až 2x denně, a kromě toho, že měli dost pohybu, mnozí uvádí, že dlouhověkost byla dána, to se vracím k faktorům sabotáže imunity. Oni své zdraví a dlouhověkost přisuzují do velké míry komunitě, to znamená, že to je možná důvod, proč v Itálii probíhala pandemie tak špatně, protože se tam schází rodiny. Ale oni uvádí, že tím, jak žijí pospolitě, že sociální kontakt je jedním z hlavních důvodů, proč je tam tolik dlouhověkých lidí, kteří jsou na tom dobře i z hlediska kvality života.

Martina: Pane doktore Davide Freji, několikrát jste řekl, že doporučujete přerušované půsty, co to přesně znamená?

David Frej: To je doba, kdy jíme každý den, což potěší spoustu lidí. To znamená, že to nevyžaduje nejíst celý den. Já teď, v době, kdy spolu mluvíme, momentálně držím 24 hodinový půst. Je to 24 hodinový půst, což znamená, že jsem včera večeřel a dnes večer budu až večeřet. To znamená, že pokud držím tento půst, tak jím každý den, ale pouze jedno jídlo. Jedl jsem naposledy včera večer, a dnes jím až večer, to je 24 hodin, mezi tím piju čaj a vodu, případně vývar. Nebo 16 hodinový půst, ten je jednodušší, to znamená, že vynecháte snídani, naposled večeříte, nesnídáte, dopoledne pijete jenom čaj, vodu a potom až obědváte. To je 16 hodin. Úplný základ je 12–13 hodin od večeře do snídaně, to znamená, že to by měl dodržovat každý 350 dní v roce. Naposledy večeříte v 19 hodin, a jíte v 7 hodin ráno, ne dříve, protože jakmile jíte dříve než za 12 hodin, tak se vám nedostatečně regeneruje organismus.

Minimální doba půstu, aby se spustily regenerační procesy, autofágie, čištění organismu, je šestnáct hodin

Martina: To jsou informace, které mnohé uvrhávají do zmatku, protože: snídej jako král, obědvej jako měšťan a tak dále. Když už jsem tady jednou vzpomínala…

David Frej: Já bych vás přerušil, jestli mohu. Zjišťoval jsem, kde toto rčení „snídej jako král“ vzniklo, a myslím, že to byl rok 1917, kdy jedna paní, která psala hodně o stravě, toto rčení uvedla na základě toho, že začala vymýšlet jakýsi jídelníček po dohodě s panem Kelloggem, což byl výrobce kukuřičných lupínků, aby to nebyla úplná náhoda. Ale třeba ve starověkém Římě bylo hříchem obžerství jakékoliv častější jídlo, než 1x denně v poledne, takže tam žádná snídaně neexistovala.

Martina: Páter Ferda měl nebo má teorii, že tělo se, tuším, do 14 hodin odpoledne čistí, a tudíž do té doby bychom do něj neměli posílat příliš ničeho.

David Frej: Jde o to, že se až při půstu, kdy nejíte 16 hodin, aktivují procesy, o kterých jsem mluvil. Čistící procesy, autofagie a tak dále.

Martina: Když je to déle než 16 hodin? Nebo minimálně 16 hodin?

David Frej: Minimálně 16 hodin.

Martina: Většinu z teorií, které jste objevil, ke kterým jste dospěl, určitě testujete sám na sobě. Teď máte 24 hodinový půst, ale řekněte mi, jak se změnil váš život, kvalita vašeho života, vaše zdraví, vaše bystrost smyslů a tak dále, od doby, kdy toto praktikujete? Začal jste si více všímat těchto procesů?

David Frej: Troufám si říct, že se cítím lépe, než před 20 lety, v podstatě nemarodím, nebo jen lehce, nějaká rýma. Myslím, že je také dobré, když má člověk jeden den v roce horečku, kdy se dostatečně zpotí. Dodržuji některé principy, a i díky tomu jsme si pořídili domu infra saunu. Vůbec jsme nezmínili otužování, to je zásadní pro imunitu. A sauna, studená voda a podobně. Zase tím asi vyděsím některé posluchače, ale musím to zmínit, protože to jsou fakt techniky, které jsou tu tisíce let.

Člověk může k půstu dospět pomalu, není to o tom, že teď začnu. Na podzim jsem byl na desetidenním půstu, 5 dní jsem pil jenom vývary. V lednu jsem byl na takové detoxikaci znova, v Německu, kde jsou hodně rozšířené různé půstové kliniky. A byla to zase nízkokalorická strava, kdy člověk nejí vůbec žádné obilniny, mouku, a v podstatě se člověk i diví, co všechno se dá uvařit bez mouky, a jak jsou to dobré jídla, a v podstatě i bez ovoce, protože to bylo nízkosacharidové, s nízkým množstvím sacharidu, bez cukru. A to jsou všechno součásti životosprávy, spolu s vyváženou stravou na způsob středomořské.

Jím například minimálně chleba, těstoviny nejím. Kdysi jsem byl vegetarián, nebylo to úplně vhodné, a známí a někteří klienti říkají, že v době, kdy jsem byl vegetariánem, jsem vypadal hůře, že mi to asi neprospívalo. Což může odpovídat individuálnímu přístupu. A v zásadě neřeším nějaké zdravotní obtíže, užívám různé bylinné přípravky, dělám pravidelně meditace, respektive dechová cvičení, a něco z jógy, bojové umění, kungfu, a k tomu aerobní cvičení, nějaké posilování a koordinační cvičení. Někdo může říct: „Kungfu, to dělat nebudu. Půsty, to bych měl hlad. Mám v rodině nějaké nemoci. Mám rodinu, nemám dost peněz na to, abych si koupil saunu a tak dále.“

Ale mohu najít jiné způsoby. Dechové cvičení, půst, například minipůst 16 hodin je zadarmo. A dobře, půjdu někam do sauny, nebo se vysprchuji, budu se sprchovat, a posledních 30 vteřin se vysprchuji studenou vodou, postupně od nohou, až si zvyknu. A to už je také otužování, ke kterému nepotřebuji nic dokupovat. Dám si pozor na to, abych nepoužíval velké množství syntetických kosmetických přípravků, abych nejedl moc smažených jídel nebo konzervy. Takže je to o tom, jak se k tomu člověk postaví. Množství práce, kterou dělám, bych nezvládl, když bych neměl takovou životosprávu, jakou mám.

Je dobré naslouchat instinktům dítěte, a pokud řekne: „Já nechci snídat, nemám hlad, nebudu snídat,“ tak ho do jídla nenutit

Martina: Všimla jsem si, že děti někdy mají naprosto přirozeně velmi specifické stravovací návyky, a možná by se vyplatilo jim naslouchat. Protože třeba můj syn od dětství jedl přirozeně dělenou stravu. Když jedl maso, tak k němu nechtěl přílohu, a brambory snědl klidně samotné. Druhá věc je, že se to trošku prodražuje, protože když si člověk dá chleba s máslem a se šunkou, tak sní krajíc, kdežto takhle vdechne balíček šunky, a je hlad. Ale chci se zeptat: častou věcí je, že děti nechtějí snídat, a vím to od spousty maminek. Ale pak nastává problém, že odcházejí do školy a jsou hladové, vlastně nejsou hladové, ale my máme ten pocit. A pak se dobře nenasvačí, a možná něco snědí ve školní jídelně. Jakým způsobem vyřešit, abychom děti nemrzačili svou představou o tom, jak to má být, když jejich biologické hodiny hovoří třeba jinak, a zároveň, aby to pak nebylo klasické zanedbání péče?

David Frej: Myslím, že je dobré naslouchat instinktům daného dítěte, a pokud řekne: „Já nechci snídat, nemám hlad, nebudu snídat,“ tak ho do jídla nenutit. Víte, jak to bylo dříve, v jídelnách bylo nutné všechno dojídat, dopadlo to tak, že spousta lidí má teď nadváhu, a má problémy s trávením. Samozřejmě, že mu teď nebudu říkat: „Teď nebudeš jíst, protože budeš držet půst,“ a tak podobně. Ale v zásadě 12 hodin je vhodných i pro děti, noční půst, a pokud nechce v žádném případě ráno snídat, tak ho do toho nutit nebudu, stejně jako nenutím svoje děti, když někdy večer nemají hlad, a říkají, že nechtějí nic. Ano, vysvětlím jim, že mám to a to pro ně k jídlu, dáte si to? Nedají, nechtějí, tak je nebudu nutit, to nejde. Většina dětí, myslím, jí jak potřebuje.

Martina: Pane doktore, my jsme tady dnes mluvili o celé řadě nástrah, které číhají na náš imunitní systém. Kdybyste měl za všechny říct jednu věc, na kterou by si lidé měli na první dobrou dát největší pozor, co by to bylo?

David Frej: Myslíte z pohledu celkové životosprávy?

Martina: Ano.

David Frej: Myslím, že asi na psychiku. Na to, jak se cítím, jak pracují moje emoce, a co dělám pro to, abych se cítil psychicky dobře, protože, jak jsem zmínil, když budu jíst dobře, a nebudu v dobré psychické pohodě, tak mi to nepomůže. Asi mi to trochu pomůže, ale ne moc. A pokud budu mít celkově dobrý přístup, budu řešit své emoce správných způsobem, budu mít dobrý přístup k životu a nějaké zaměření, budu vidět smysl života, mít radost ze života, tak myslím, že to je základ. Protože bez dobré psychiky nastává většina problémů.

Martina: Pane doktore, moc děkuji za mnoho dobrých rad, ke kterým jste při svém studiu, zkoumání a bádání dospěl. A díky za to, že jste se o ně s námi podělil.

David Frej: Děkuji za pozvání, na shledanou.

Všechny příspěvky s David Frej