Zpět

Je to fajne, když v krizovych dobach člověk zjisti, že nesu enem Hrušinšti, Hřebejci a dalši, keři enem natahuju ruky a breči, že došly dotace. Su u nas tisice bezejmennych, kerych si je třeba važit.

Ja vim, su to lidi, kere vycvičily doby normalizace, takže se naučili mnohe věci, kere dnešni mladi už davno neznaju. Umi cokoliv spravit, cokoliv uvařit, upect, postavit, porobit na zahradce, štupovat, šit, vyšivat a tisice jinych, dneska nesmyslnych činnosti, bo na všecko přece mame specialisty, že…

Je dobře, že je mame.

A tak jedna baba přinesla nevyuživane lekařske plaště. Jina baba je zebrala, nastřihala a přes noc ušila stovky tych hader, co se dneska davaju přes pysk, když chcete jit ven. A třeti baba je přidava zadarmo k obědum, kere rozvaža zadarmo po Porubě převažně staršim lidem.

Su prostě věci, na kere dotace nepotřebujete…

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Poruba

PS: Fotky oryginalnich jidel su se suhlasem autorky a kontakt na porubsku restauraci Čarodějky je tady.

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička