Muslimští jazykozpytci našli důkaz o literární vyspělosti Ostravy
K překvapivému nálezu došlo v prostorách Chicken Square (tzv. Kuřího rynku). Při rekonstrukci podzemních prostor, kde kdysi údajně docházelo k alkoholickým orgiím křesťanů v místě zvaném U džbánu, byly nalezeny fragmenty textu, který svědčí o tom, že předmuslimské obyvatelstvo možná mělo vyšší kulturní úroveň, než dnes soudíme.
Text básně pochází z dob před VMV (Velkou válkou), odborníci jej datují přibližně do let 1930-2016) Z různých indicií vyplývá, že autorem je muž, pravděpodobně křesťanského vyznání. Ve svém krátkém díle ostře kritizuje poměry v tehdejší společnosti a satiricky komentuje tehdejší barbarskou společnost. Je pravděpodobné, že autor byl za své dílo společensky a možná i kriminálně perzekvován. Přes veškeré výzkumy se zatím nepodařilo zjistit jméno autora, nicméně fragment jeho – pravděpodobně rozsáhlejšho – díla, svědčí o pokleslé úrovni křesťansko-buržoazní společnosti z doby před VMV. Pojďme si nyní rozebrat a dnešnímu čtenáři přiblížit podstatné části textu:
1. Rubej, Rubej/ Jo tež mame svuj Bruklyn/ Ale teraz sem na Stodolni synku/ Chodi tu aj ten De Nyro/ A dycky budu plisňaky
Sem kurde novy Kryštof/ Ja su ta značka Ostravy/ Možu to robit kaj chcu/ Bo milujou mě tu všude
A kdysik sem byl hornik/ Jo na Dubině faral/ Tuž ale vytahle mě zpatky/ Dyž nastal tam ten zaval
Vlezla na muj staďak/ 856 radnica/ Chytiš mě v Dablinu/ jak strkam prachy do juboxa
Černa louka 8/ Stary Svinov luxus/ MHDečko pomale/ Ale dycky dojedeš aj z Texasu
Mamo ja sem tu na to/ Ti řikam buď svuj, kámo/ Mam tu aj svuj bilbord/ pak to de všecko samo
Tuž čemu nemam TYTY/ Furt stejne gzychty tam sviti/ Sem furt v kurzu kámo/ Tuž si placnem haj 5
V prvním verši autor odkazuje na tvrdou práci, které byli lidé kdysi vystaveni. „Rubej, rubej“ jsou slova, která popisovala těžkou práci v podzemí, pravděpodobně práci razičů metra. Odkazy na Brooklyn, Stodolní, Texas a Dublin odkazují na místa křesťanských neřestí a prostopášnosti v předmuslimské Ostravě. Autor už v té době odvážně kritizoval tato místa a nazýval je „Plísňáky“. To je jasná narážka na prokletou, zahnívající a plesnivějící společnost tehdejší doby. Autor nepokrytě dává najevo svou spřízněnost s bojem kurdského lidu za svobodu (Sem Kurde nový Kryštof) a pohrdání dává najevo jinotaji, které můžeme ocenit až dnes (Na Dubině nastal zával) – v oblasti Dubiny se samozřejmě nikdy žádné metro nestavělo, a proto nemohlo dojít k závalu, způsobenému sebevražednými bojovníky za svobodu.
V dalších jinotajích autor vyjadřuje podporu muslimským stavbám (856 radnica je přesná nadmořská výška ostravského minaretu – pamětníky nazývaného Radnica). Odraz politického boje proti strnulé buržoazní společnosti se projevuje ve verši „Furt stejne gzychty tam sviti“.
Ref: Děcka ja mam napad/ Moh bych byt rozhodči// Čum na muj postoj/ Sem synek šikovny
Ostrava/ Černa džungle a velkej mejdan/ svy sny tu neskrejvám/ Komín, komín
Jen to je Ostrava/ Kaj si dala ty ruksaky?/ Tak tyhle ulice dejchám/ Tady vždycky to dávám/
Fajne balony, čtyrky? Jo to je Ostrava, Ostrava, Ostrava – jsem Kral
Autor jednoznačně vyjadřuje snahu být nestranným pozorovatelem (tzv. rozhodčí), odkazuje na své rozsáhlé dílo (sem synek šikovny) a nepokrytě dává najevo svou touhu po spravedlivější, muslimské společnosti (svý sny neskrejvám), v Ostravě vidí bahno tehdejšího zvráceného světa (černá džungle a velkej mejdan). Slovy „Kaj si dala ty ruksaky“ vyjadřuje touhu pracujícího lidu sebrat batohy a uniknout ze zvráceného města do hor.
2. Jo chytiš mě kamo na tym placu, co Bazaly se menuje/ Do řiti sem Banik/ Nejlepši Banik na světě
Krev mam synku modrou/ a nejsu žadny krypl/ mam svuj geng a fanklub v jednom/ na videa vždycky kliknou
Vitej na Colours of Ostrava/ kluby a chvile v rokáču/ Africka bambitka? Kecy!/ Tu je domov hip hopu
Potkaš tu/ Žluteho, bileho, černeho, všecky rasy/ Mafiany, cizince aj vekslaky
Osum milionu panaku a končiš venku nahy/ Tuto město dycky žilo/ Každy tu rad slavi
Všecko je tu možne/ Special – mam to hotove/ A jestli sou vklad Buty/ Tuž ja su Baťa ganc novy
Tři kostky ledu na čelo/ tři karty tobě Mony/ Lavor mi dej, parada a odpočivej v pokoji
Ta stara socha s tankem/ ať žije fajna Stodolni/ Ať žije kral jéé, bo su synek šikovny!!!
Druhá sloka rozsáhlého eposu nemilosrdně kritizuje prolhanost a negativní jevy tehdejšího světa. Každý dnes ví, že Baník nebyl nejlepším klubem na světě. Nejlepším byl vždycky Bešiktaš Istanbul. Text se jen hemží výrazy kriminálního světa (Mafiáni, rasisti, veksláci, gengy, alkoholismus) a autor se propadá do hluboké beznaděje. I přesto se na konci sloky vzpamatovává z hrůz křesťanského věku a v náznacích ukazuje na možnost krvavého boje za multikulturní svobodu a změnu zřízení (stará socha s tankem, Ať žije král!!)
3. Synku lampy tu pali/ Neony blikaj na cestu/ Baby chcou klapky na oči/ Bo jim to sviti do ksychtu
Raz si tu nahoře/ A raz bejby zas dole/ Myron, Dvořak aji Bezruč/ Všude blizko na kole
Sem chyceny v davu/ Fčil jedu ve velkym stylu/ Konec zimy, nastydnu a En Voug nikdy nečtu
To město je plne hřichu/ Ale kdo je dneska čisty?/ Fajne baby, fajne kočky tu děvuchu najdeš dycky
Mama jezdi trolejbusem/ a každemu tu zdrhne/ Všeci čumi jak to řidi/ Každy rači uhne
Jo moja Marketa/ Tež kdysik byla panna/ A Ježiš ti tu nepomuže/ Bo na na na na na na
Sem tu chodil do školy/ V Matični robil bordel/ Alik, Parnik, Kuři rynek/ Tam dycky byla prdel
O.S.T.R.A.V.A/ Sem toho city šampion/ Tuto město nikdy nespi/ A to ti řikam na Beton/
Ref: Bo – Ostrava/ Černa džungle a velkej mejdan/ svy sny tu neskrejvám/ Ty si dobra, kurde
Jen to je Ostrava/ Tak tyhle ulice dejchám/ Tady vždycky to dávám/ Jo to je Ostrava, Ostrava, Ostrava
Tva ruka ve vzduchu/ Pro tohle Big city/ Svý sny a přání/ Splníš si vždycky tady
Nenajdeš lepší flek/ A život džungle/ Zapal Zippák nad hlavu a všichni spolu jedem ….
V poslední sloce autor již zcela nepokrytě dává najevo svou touhu po společenské změně, multikulturní svobodě a vůbec svobodě pro jakékoliv náboženství, pokud tímto náboženstvím bude Islám. Slovy „baby chcou klapky na oči“ autor vyjadřuje druhotné postavení žen ve vývoji lidstva. Vyjadřuje odpor vůči rovnoprávnosti v sexuálním životě (raz si tu nahoře a raz bejby zas dole“. Myron, Dvořak aji Bezruč – zde autor patrně vyjmenovává své tehdejší homosexuální partnery.
Cely text ma sve vyvrcholeni v odvrženi pochybné křesťanské morálky (To město je plne hřichu a kdo je dneska čisty) a emotivní zvolání „Ježíš ti tu nepomůže, bo na na na na na na“ ukazuje na brutalitu cenzora, který nedovolil pokračování, protože autor si již naprosto jednoznačně vybral cestu. Cestu pokroku, cestu míru a multikulturního soužití.
Nezbývá než konstatovat, že už v dobách před VMV se objevovali pokrokoví autoři, kteří viděli slepou uličku tehdejšího vývoje. Možná, kdyby jich bylo více, nemuselo dojít k ozbrojenému konfliktu a povstání. Možná tehdy šlo ještě ovládnout Evropu mírovou cestou. Otázkou také je, kdy zmíněný fragment vzniknul. Někteří vědci se kloní k létům okolo nástupu nacismu (viz verš zvedni ruce nad hlavu) a ve verši „Zapal Zippák“ vidí reflexi zapálení říšského sněmu. Jiní zase datují pravděpodobný vznik textu do doby těsně před Velkou válkou 2016, kdy rozpory křesťanského života již byly signifikantní a jednoznačně vedly k jeho destrukci.
Pro deník iJazeera Dnes, Ladislav Ibn Větvička, srpen 2050
Všechny příspěvky s Ladislav Větvička
Diskuze: