Zme mala země. Nikdo nam nepomože. Jedině my sami. Snad.
„Viš, Ladik, my mame prostě smulu. Našim susedem je velka germanska řiša. Už raz nas okupovali. Jak to budu chtět zrobit znova, zrobi to.
Viš, Ladik, my zme hrozně mali. Nikdo nam nepomože. Vždyť nas je jen par milionu. Co to je proti Němcum? Rusum? Američanum? Kdo nas zna? Svět zna možna jedneho našeho spisovatela a jedneho fyzika. To je všecko. Kdo rozumi naši kultuře…našemu humoru? Kdo zna našu hudbu? Nikdo.
Viš, Ladik, my ani to Euro nechceme. My jim nevěřime. Jak može kdosik, kdo sedi kajsik v Bruselu, vědět, jake ekonomicke potřeby mame tady u nas, na periferiji Evropy? Mět společne hranice a společnu ekonomiku je fajne. Ale proč mame mět stejne penize a stejně zahnute banany?“
Kolem nas třiskaly vlny Severniho mořa. Byla mi kosa, přestože sem byl ve svetru. Hanz, synek danskeho taty a moravske mamy měl na sobě jen tričko a evidentně mu bylo fajně, aji když měl dobru osumdesatku na krku. Každych pět minut on nebo jeho synek vytahnul z mořa makrelu a oči mu svitily, jak dyby tahal zlatu rybku.
„Viš, Ladik, ja si myslim, že ste ztraceni. Ja už to jaksik doklepu. Ale vy ste hotovi. Ty muslimi vas převalcuju. Všecko robi lip. Šukaju častěji, meně chlastaju a na jakusik korektnost a pravdu nehledi. Pravdu ma vždycky vitěz. A oni vyhraju. Zeber si, že před pěti rokama tu nebyl žadny. Dneska jich žije ve vesnici deset. Enem deset. Deset z pětiset obyvatel. Ale už vlastni hospodu, obchod aji občerstveni. To je tym, že my zme lenivi jak prasata. Oni ne. Maju svuj cil. A jejich cilem je ovladnut to tady.
Viš, Ladik, nam nikdo nepomože. A co byzme tež čekali? Však Unyje už jich je plna. Brzo je začneme exportovat k vam, bo tak je to naplanovane. Nikdo vam nepomože. Vy ste nam tež nepomohli. Jeden naš synek nakreslil jakesik obrazky, a fčil ho musi hlidat policija ve dne v noci. Nikdo mu nepomože. Stejně ho zabiju. Co ste zrobili vy a cela Unyja? Řekli ste, že nemame provokovat. Že mame držet hubu a krok.
Viš, Ladik, byl sem enem dva razy demonstrovat. Po prve v osumatřicatym, podruhe v osumašedesatym. Měl sem z teho dobry pocit, ale co si mysliš, že sem změnil? Nic. Okolnosti byly silnějši. Možna, kdyby nas tenkrat bylo vic…jee! Divej! To je makrela jak cyp!
…viš, Ladik, my žereme praseči aji kravske maso…ale krabi su krabi…
…tuž, co ti budu povidat, aji ty naše baraky su take male a obyčejne…
…ale jinak zme zakladajicim členem Severoatlantyckeho paktu! Do zbrojeni investujeme peněz jak cyp!
…ale tym to konči. Přirodni sceneryje su u nas nudne…žadna řepka…enem ječmeň a pšenica. A zemědělske produkty musime prodavat enem tak…u stanku…žaden hytlermarket…
…je to take hlupe. Zebereš pytlik s kobzolama, vhodiš penize do kasičky a ideš. Kaj su čarkove kody?
…viš, Ladik, ale stejně se tu citime tak nějak sami…
Všechny příspěvky s Ladislav Větvička
Diskuze: