Zpět

Milijarda prošustrovana na to, aby se na počatku 21. stoleti převažaly maturitni otazky v papirovych balikach a z děcek se robili nemyslici roboti. Vlastně myslici roboti. Roboti, keři přemyšlaju nad naprosto zbytečnyma cyparnama.

Šaham po jednom z ukolu skvěle maturity, kaj je tramvajovy text: „Žadame cestujici, aby se za jizdy přidržovali.“ Osumnactilete maturujici děcko ma zatrhnut jednu z odpovědi: A/ duležite upozorněni B/ nalehava žádost C/ nezavazne doporučeni D/ zdvořila vyzva.

Tuž, každemu je jasne, že to može byt všecko.

Nejsem si jisty, esli upozorněni je duležite nebo meně duležite, ale upozorněni to je. Je to vlastně tež aji žadost. Pro opilce nalehava, pro dobře rozkročene, vybalancovane, mlade, zdrave lidi je to bez nalehavosti – ti se zase až tak furt držet nemusi. A jistě se na to možu divat aji jako na doporučeni. Pro starši, nemocnějši a vratši stojici lidi zavazne, pro sedici naprosto nezavazne. Nebo to tež može byť zdvořila vyzva. Gdyby byla nezdvořila, tak by ten text v každe mordorske tramvaji vypadal takto: „Žadame cestujici, kurva, aby se za jizdy přidržovali.“ Takže je to zdvořila vyzva.

Chudak maturant ma vybrat jednu jedinu možnost. Ani sam panbuh si tu nemože byt jisty. Či zme fakt taci vymatlani? Naco učime děcka take nesmysle a duležite věci zustavaju nedotčene? Kolikrat v životě budu potřebovat rozpoznani nalehave vyzvy od zdvořileho upozorněni? Podivejte se do ostatnich testu. Nesmysl za nesmyslem. Hovadina za hovadinu. V matyce to same. Na co su komu v realnem životě derivace, integraly, limity? Nikde neni snaha prozkumat znalosti, naopak. Všude vyčniva snaha nachytat, přistihnut, ojebat, zašlapat do země. Hrozne!

V životě nejde o to, zrobit školni testy na jedničku. Naopak. Všeci, keři robili na prumce testy na jedničku, su vite kaj? Nechtějte to vědět. Nikdy nikde nebyli, nikdo je nikam nevzal a dokonce ani televizu přepinat nesmi. Su ztraceni a dodneška nechapu, jak je to možne, že jedničky v testach jim nezaručily uspěch v životě.

Tuž jak by tež mohly? Kdyby řešeni hlupych testu bylo životně duležite, pak by všici středoškolšti a vysokoškolšti učitele byli milijonaři. Su? Nesu. Cosik je asi špatně, ni? Su nejlepši ve znalosťach cypovin, znaju na jedničky vysledky sveho oboru, ale tym to konči. Tuž, smutny stav.

Smutny hlavně proto, že ti synci a děvuchy, keři si ze školy odnesli jine zkušenosti, su dneska uspěšni. Ale to su zkušenosti, za kere se jedničky nedavaju. To su zkušenosti, kere si musite ziskat sami, bo tento hlupy, tunelařama prolezly stat, je nepodporuje. Nepodporuje uměni komunykovat s lidma. Nepodporuje schopnost poradit si za každych okolnosti a nespolehat na jine nebo na stat. Nepodporuje cizi jazyky. Nepodporuje schopnost odlišit podstatne od cypovin. Nepodporuje schopnost rychločteni.

Přitom tento narod ma svoje učitele. Svět je kopiruje, my sami se jich bojime. Proč tu v každem městě neni Baťova škola roboty? Proč se děcka neuči Gruberovo rychločteni, psychovzorce a rychlu poctivu angličtinu? Baťa je už zepar roku mrtvy, ale jeho metody funguju a su uspěšně praktykovane. Ale ne u nas. Ve světě. Gruber zatim mrtvy neni, ale o to je to větši ostuda, že nedokažeme využit jeho metod.

Asi zme opravdu magoři. Nevyuživame naše vlastni bohatstvi. Tajak sypeme miliardy za slunečni energiju z našich kapes, tak samo sypeme prachy do dalši černe ďury, zvane školstvi…

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička