Zpět

Neda se nic robit. Zlobils, dostaneš po držce. Nezlobils, cosik si už vymyslime. Jako samozvany kral Mordoru prohlašuju, že je mym nezměnitelnym rozhodnutim zničit Syriju humanytarnim bombardovanim do 26.7.2012, ke dni zahajeni posledni Olympijady.

Trochu je mi tych Syru a Syrek lito. Vlastně za nic nemožu. Vlastně ani Libyci a Libyčky za nic nemohli. Ale stejně zme je zrušili a tu jejich nezadluženu ekonomiku tež, ropa je ropa, čert zeber Libyčky.

Jak tak o tym přemyšlam, my Češi zme vlastně pěkne svině. Všecky valky, kere zme zahajili za poslednich sto roku, zme zakeřně začali na te špatne straně. Špatnu stranu zme pak tak dluho oblbovali svojima dřystama a švejkovanim a tunelovanim, až se sama o sobě zbortila. A my, smějici se bestyje, zme se v pruběhu valky protunelovali na stranu vitězu.

Prvni světovu zme rozjeli tak, že česka Žofka vyštvala svojeho stareho Ferdu na nakupy do Sarajeva, kaj tak dluho popojižďali po hytlermarketach, až konečně našli atentatniky a nechali se zastřelit. Valku zme začali v barvach Rakuska Uherska, kere zme totalně rozvratili a na jeho troskach v řadach vitězu vybudovali Československo.

Před druhu valku Beneš zjistil, že to s linyma Žabožrutama a krvežiznivyma Bolševikama nemame šancu vyhrat. Strategicky zrobil obřizku Československa, předal uzemi onkelovi Adolfovi pod ochranu a odjel tunelovat do Londyna. Valku zme zahajili pod onkelem, ale o šest roku později zme překvapivě stali v řadach vitězu na uplně opačne straně barikady.

Studenu valku zme začali pod Stalinem jako nejoddanějši spojenec. Obtahli zme hranice dratama a byli zme jediny narod Ostbloku, kery s bolševizmem nikdy nebojoval. Polaci, Maďaři, Slovaci, Bulhaři, Rumuni, ti všeci měli svoje krvave zkušenosti, partyja v Lotyšsku, Estonsku, Litvě měla protibolševicke partyzanske oddily ještě v padesatych rokach. My zme ale nebyli hlupi, bo zme věděli, že rozvratit komunyzmus bude chvilu trvat. V šestapadesatem zme ještě vyčkavali, ale v osumašedesatem zme už Rusa vyštenkrovali, v sedumdesatem sedmem zme dokonce vydali pamflet, a o dvanact roku později zme už zase byli v čele vitězu nad bolševizmem. V Polsku byli mrtvi a trvalo jim to deset roku, v Maďarsku bylo hotove za deset měsicu, v NDR za deset tydnu a u nas za deset dnu. Naplanovany mrtvy Šmid se probral z věčneho spanku a zase zme byli mezi vitězama, v čele s humanytarnim bombarderem (to ještě bombardoval enem nesrozumitelnyma pamfletama a absurdnim divadlem).

V roce 99 už bombardoval opravdu. 12. března zme se vtunelovali do NATO a už za dva tydny zme bombardovali Jugoslaviju, našeho největšiho kamoša posledniho stoleti. Humanytarně zme zabili dva a pul tisice po zuby ozbrojenych děcek, bab a chlopu. No a před rokem zme zničili jedinu prosperujici, nezadluženu ekonomiku Afriky od rovnika na sever.

Fčil přichazi na řadu Syrija.

Tuž, nemam to jako vladce Mordoru jednoduche. Syriju sem navštivil a procestoval předloni. Projel sem celu zem a varoval stareho Bašara, že ho brzy zničim. Nevěřil mi. Fčil mu davam měsic. Maksimalně dva.

Klidně vam řeknu, co planuju, stejně už moje rozhodnuti nezměnite. Dodavky zbrani a teroristu do jeho země moc nepomohly. Tuž asi vyprovokuju jakysik utok, a pak je na oplatku humanytarně vybombarduju. OSN už mi to nezežere, tuž to asi zrobim přes NATO. Stejnu taktyku sem poradil už kdysik onkelovi Adolfovi v Glivicach. Stejně to zrobime aji v Damašku. Hystorija se nepta vitězu, jake použival prostředky.

Ale Syrija neni mojim cilem, tym většim cilem je Iran. Ten zarostly Rumcajz mě už dluho smoli aji s tyma svojima jadernyma srandama. Ale ani Rumcajz neni konečnym cilem. Pořadna kriza je tym hlavnim, co potřebuju zrobit. Bo ty naše finance su v hajzlu a jedine, co to može zakryt, je pořadny ohňostroj. Jaderny ohňostroj na Olympijadě v Londyně, a pořadny ohňostroj, až do teho zatahnu Činu a Rusko.

Tuž, vzhuru na Bělehrad!

Tak pravil Ladislav Větvička, vladce Mordoru, hlasatel Mlade Fronty Fčil

PS: Něbujtě se, už zjišťuju, kera strana to vyhraje a pomalu se tam protunelovavam…pokud bude eště egzystovat země, kaj se bude možne protunelovat…

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička