Zpět

Bylo nebylo, za devatero horama, devatero řekama a devatero lesama žila stara babička. Seděla na zapraži rozbite barabizny, široko daleko nikde nikdo a mumlala si: „Proč ja stara pyča bydlim tak daleko?“ 

Daleko bydlela proto, že ji česky exekutor zebral barak, bo nezaplatila OpenCard. OpenCard nezaplatila, bo k ni nevedly žadne koleje, a kam nevedu koleje, tam nejezdi tramvajka. A na co tež OpenCard, když k vam nejezdi tramvajka, že?

Ale to se českym hovadam blbě vysvětluje.

A tak diky temu, že babka bydlela v take dupě, može vam povypravjat bajku o jedne knajpičce, hodnych pičich piva a zlem hajzlovi Miroslavovi:

„Byla raz jedna knajpička, ke ktere museli piči piva chodit po take křivolake cestě, bo byla hluboko v horach. Piči byli hodni a spokojeně pili pivo. Enem jeden z nich byl hajzl, ale o něm to všeci věděli, takže nikomu neškodil. Raz tak všeci v hospodě spokojeně pili pivo, když pič Miroslav prohlasil:“Když mi každy date padesat procent platu, necham vysekat v lese široku čtyřprudovu stezku s přechodama pro medvědy, a už nikdy se nebudeme muset lopotit po te neosvětlene křivolake cestě mezi stromama.“

Pičum se to libilo, ale bylo jim divne, že s takym špicovym napadem přišel zrovna Miroslav, o kerem se vědělo, že je to pěkny hajzel. A tak chtěli vědět, co by za to Miroslav chtěl.

„Tuž nic za to nebudu chtět. Prostě za vaše prachy postavim čtyřprudovku. A bude se nam fajně, bezpečně a rychle chodit z naši knajpičky dodom. A pak mi date dalši prachy, ja za ně postavim mytne brany, a od každeho cizinca, kery projde, vyberu poplatek, zmeřim mu rychlost, hladinu alkoholu a dam pokutu. A za vybrane penize nejenom že udržim fajny asfalt, ale navic take cesty postavim aji do susednich hospod.“

A to se pičum libilo, bo neměli radi cizince. A tež by se radi podivali do okolnich hospod, ale vždycky měli strach, bo neuměli jazyky, navic na kraju lesa byl ostnaty drat a cesty byly dojebane. Ale furt jim to vrtalo hlavou, bo Miroslav byl hajzel, to všeci věděli. Co hajzel, pěkny eurohajzel to byl. A tak se ho ptali: „A to nas jako nic vic nebude stat?“

„Tuž jasne že ne. Všecko zaplatim z poloviny vašeho platu a vam navic dam vyhodu, bo dostanete take plastycke nalepky na čelo, a podle teho poznam, že mate pravo na naši stezce pochodovat omezenu rychlosťu 130km/h. A za taku nalepku zaplatite enem taky manypulačni poplatek, kery se bude jemně navyšovat každy druhy rok.“

A to se pičum libilo a ze všim suhlasili.

Fčil všeci spokojeně sedi v zaprděne hospodě, na čelach maju plastovu nalepku, a když idu dodom, tak použivaju staru křivolaku cestu, bo na čtyřprudovce by jim změřila mytna brana rychlost a alkohol v krvi.“

Ale to se českym hovadam blbě vysvětluje.

A stara babička? Ta je rada, že bydli tak daleko a nemusi se na ty piče divat…

Ladislav Větvička, hodny pič piva, Ostrava

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička