Zpět

Slíbil jsem si, že si musím dát odstup od prezidentské debaty Donalda Trumpa a Kamaly Harrisové a podívat se na ni po čase znovu – a bez filtrů reakcí mnoha médií. Vyplatilo se to. Při druhém sledování ještě více vynikla skutečnost, že nešlo o debatu, ale o paralelní citování politických klišé, plné nepřesností, přehánění, zavádějících zjednodušení i pustých výmyslů s cílem co nejvíce očernit protivníka. Těm, kdo dlouhodobě sledují Donalda Trumpa, se jeho projev musel zdát horší než Kamaly Harrisové, protože Trump do debaty nevnesl nic nového, přínosného. Zdál se mi méně připraven – zpočátku sebejistý, že viceprezidentku prostě smete taktikou poukazující, že za tři a půl roku ve funkci prakticky nedokázala vůbec nic, ani neukázala nějaké vůdčí vlastnosti.

Netrvalo dlouho a snad každému diváku bylo jasné, jak se zmýlil. Harrisová zaútočila na jeho slabé osobní stránky, na jeho téměř totální neschopnost sebereflexe a sebekritiky. Dokázala Trumpa vytočit k neuváženým reakcím často na hraně sebeovládání. Nejmarkantnější to bylo v jeho opakovaném tvrzení, že ve Springfieldu imigranti loví psy a kočky a jedí je – naprosto zbytečná a image poškozující emotivní reakce. Trump se prakticky nedostal k detailnějšímu představení vlastní ekonomické a politické vize a zůstal u obecných prohlášení. Padla řada problematických tvrzení, některá z nich vyloženě absurdních.

Vyložené lži Harrisové

Hned na počátku, Kamala napadla Trumpa zcela z palce vycucaným tvrzením, že chce zavést dvacetiprocentní federální daň z prodeje (obdobu evropského DPH). To Trump kategoricky popřel. Opětoval, že jen navrhuje zavést reciproční cla na dovoz zboží ze zemí, které zneužívají výhodu nižších amerických cel (což by mělo platit zejména pro čínské zboží). Trump opakovaně prohlásil, že během svého působení v Bílém domě „neměl žádnou inflaci“. Podle časopisu Forbes vzrostly ceny za prvních 42 měsíců Bidenova funkčního období celkově o 19 % ve srovnání s 6 % za prvních 42 měsíců Trumpova funkčního období.
Harrisová uvedla, že jako jediná z kandidátů prosazuje ekonomiku příležitostí, která nastartuje růst střední třídy, zatímco Trump se stará jen o bohaté. Propagovala svůj vlastní plán na daňovou úlevu na děti ve výši 6 000 dolarů a daňový odpočet 50 000 dolarů pro začínající malé podniky. „Můj soupeř naopak svým plánem chce udělat to, co už udělal dříve, tedy poskytnout snížení daní miliardářům a velkým korporacím, což bude mít za následek zvýšení amerického deficitu o 5 bilionů dolarů,“ řekla Harrisová.

Jenže Trumpův zákon o snížení daní a pracovních místech přinesl pro 82 % osob se středními příjmy snížení daní, které podle FactCheck.org činilo v průměru asi 1 050 dolarů. Dokonce i ministryně financí Bidenovy vlády Janet Yellenová uznala, že Trumpův zákon o snižování daní a pracovních míst z roku 2017 snížil daně všem. Ze snížení daní měli prospěch také zaměstnanci, neboť růst mezd se v letech následujících po snížení korporátních daní zvýšil přibližně o 1 400 dolarů.

Údaje Úřadu pro sčítání lidu ukázaly, že reálný příjem domácností dosáhl v roce 2019 historického maxima a vzrostl o 4 400 dolarů (meziroční nárůst o 6,8 %). Podobně údaje IRS ukazují, že průměrné efektivní daňové sazby v roce 2018 klesly o 9,3 %. Snížení daní v poměru k zaplaceným daním v roce 2017 bylo největší u Američanů s nejnižšími příjmy a nejnižší u 1 % nejbohatších.

Trump opakovaně tvrdí, že Harrisová je zakuklená marxistka, a to už díky výchově z domova. Tvrzení, že otec Harrisové je marxista, přitom ověřil levicově orientovaný “fact-checker web” Snopes jako „pravdivé“. Donald Harris, nyní již penzionovaný profesor ekonomie, byl autorem knihy „Akumulace kapitálu a rozdělování příjmů“ z roku 1978. Obsahuje myšlenky, týkající se teorie kapitálu Karla Marxe. Také levicově orientovaný The New Yorker o Donaldu Harrisovi napsal, že je „uznávaným marxistickým ekonomem z Jamajky, který po desetiletí vyučoval na Stanfordově univerzitě“.

Nelegální přistěhovalectví je mezi voliči v prezidentských volbách v roce 2024 jedním z nejdůležitějších témat. Moderátor Muir se na začátku zeptal Harrisové, proč Bidenova administrativa, v níž měla hrát roli „hraniční carevny,” čekala „až do šesti měsíců před volbami“, aby přijala opatření omezující nelegální překračování hranic. Harrisová se odpovědi vyhnula a zaútočila na Trumpa, že se postavil proti demokraty navrhovanému zákonu o hranicích, který v Senátu dvakrát neprošel. Jenže se už nezmínila, že neúspěšný návrh zákona nařizoval ministerstvu vnitřní bezpečnosti uzavřít jižní hranici „v období sedmi po sobě jdoucích dnů, pokud bude každý den zadrženo 5000 a více ilegálních imigrantů. Harrisová obvinila Trumpa, že bývalý prezident „zavolal“ a řekl republikánským členům Kongresu, aby zákon „zabili“, což je však zjevný nesmysl. Pro zákon hlasovali pouze čtyři republikáni. I kdyby byl zákon schválen, předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson by ho vetoval. Sporná jsou i čísla. Zatímco oficiální zdroje uvádějí 8,5 milionu (zadržených a propuštěných) ilegálních přistěhovalců, Trump mluví o 15 a více milionech neboť ty, kteří přes hranici prošli vez zadržení, nikdo neeviduje.

Bitva o potraty

Nejsilnější zbraní Kamaly Harrisové, zejména pro získání přízně voliček, je zrušení federálního zákona o potratech za Trumpovy administrativy. „Donald Trump vlastnoručně vybral tři soudce Nejvyššího soudu s úmyslem, zrušit zákon o potratech Roe & Wade z roku 1973 a zcela potraty zakázat,” obvinila ho Harrisová. Když Trump řekl, že podporuje výjimky z omezení potratů v případech znásilnění, incestu a ohrožení života matky, Harrisová opáčila, že „ve více než 20 státech platí Trumpovy zákazy potratů, které činí poskytování zdravotní péče lékařem nebo zdravotní sestrou trestným činem“. „Podívejte, toto je problém, který naši zemi rozděluje už 52 let,“ řekl bývalý prezident. „Každý jednotlivý stát hlasuje. Nyní je to hlasování lidu. Není to vázáno na federální vládu.“ Nyní odpovědnost nesou samotné státy. Protože realita je taková, že jediné, co Trumpovi soudci Nejvyššího soudu udělali, bylo, že umožnili státům, aby si samy vytvářely zákony.

Na otázku, zda ona podporuje nějaká omezení potratů, se odpovědi vyhnula a místo toho prohlásila, že „absolutně podporuje obnovení zákona Roe v Wade“. Podle Harrisové několik států přijalo „Trumpovy zákazy potratů“, kvůli kterým „je pro lékaře nebo zdravotní sestru trestné poskytovat zdravotní péči“, pod hrozbou vězení a „nedělá žádnou výjimku, dokonce ani v případě znásilnění nebo incestu“. Skutečnost je nicméně opět jiná: v každém státě platí výjimka přinejmenším pro případy, kdy těhotenství ohrožuje život ženy. Navíc Trump několikrát potvrdil, že nepodepíše žádný federální zákon omezující potraty.

A Harrisová sypala další zavádějící tvrzení, například, že potraty v pozdním těhotenství prý nikde neprobíhají. To je ovšem v zásadním rozporu se zjištěním Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, které uvádí, že po 21. týdnu těhotenství jsou provedeny celé tisíce potratů. Zjištění CDC navíc nezahrnují zprávy z nejméně čtyř států podporujících potraty (Kalifornie, Maryland, New Hampshire a New Jersey), což naznačuje, že počet potratů v pozdním termínu v USA je pravděpodobně ještě mnohem vyšší.

Covid a smysl pro humor

V diskusi o zahraniční politice Harrisová uvedla, že Trump obdivuje autokraty, a prohlásila, že prý bude diktátorem už „první den“ svého prezidentství. Odvolávala se na rozhovor Trumpa s komentátorem Hannity jež se ho během rozhovoru žertem zeptal, zda by chtěl být diktátorem. Trump ve stejném duchu odvětil: „Říkám: Ne, ne, ne, kromě prvního dne…“ Byl to čistý sarkasmus. Jakoby Trump netušil, že demokratům chybí smysl pro humor… Moderátor Muir to jen potvrdil, když vstoupil do debaty a prohlásil: „Já jsem v tom žádný sarkasmus necítil”, čímž neomluvitelně porušil etická pravidla moderování a potvrdil, že je jen dalším Trumpovým protihráčem. Divím se, že Trump v tom okamžiku debatu pro předpojatost moderátora neukončil.

Při diskusi o clech na zboží z Číny Harrisová uvedla, že Trump děkuje čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi za jeho kroky během pandemie COVID-19. Měla pravděpodobně na mysli Trumpův příspěvek na X, který zveřejnil 24. ledna 2020, který zveřejnil ještě před prvním případem covidu registrovaným v USA: „Čína velmi tvrdě pracovala na potlačení koronaviru. Spojené státy si jejich úsilí a transparentnosti velmi váží. Všechno dobře dopadne. Zejména chci jménem amerického lidu poděkovat prezidentu Siovi!“. Ovšem Trump se později na adresu Číny vyjádřil velmi kriticky a poukazoval na ni jako na místo původu nákazy. „V prvních dnech výskytu viru Čína zablokovala cestování na domácím území, zatímco umožnila letadlům opustit Čínu a nakazit svět,“ řekl třeba Trump v projevu v OSN v září 2020. „Čína odsoudila můj zákaz cestování do své země, i když zrušila vnitrostátní lety a uzavřela občany ve svých domovech.“ Později Trump mluvil o COVID-19 jako o čínském viru, za což byl tvrdě kritizován v médiích.

Podlost a nesmysly

V jednom z nejpodlejších útoků označila Harrisová Donalda Trumpa jako odsouzeného zločince, přestože ještě nebyl odsouzen – kromě náhrady ve výši 85 milionů dolarů za údajné obtěžování novinářky, která si ani nepamatuje, kdy se to kdysi před třiceti lety stalo. Trump se proti rozsudku odvolal a zdůrazňoval, že vyšetřování na federální i státní úrovni prosadila Bidenova-Harrisové administrativa. Je to typický příklad „války zákonem“.

Na každém z různých soudních případů proti Trumpovi se přímo nebo nepřímo podílelo ministerstvo spravedlnosti Bidenovy administrativy, pod vedením generálního prokurátora Merricka Garlanda, které jmenovalo zvláštního poradce Jacka Smithe, aby vyšetřil Trumpa například v kauze dokumentů a Trumpova zpochybnění výsledku voleb v roce 2020. Od okresní prokurátorky Fani Willise v Atlantě až po procesy v New Yorku je to pokus znemožnit Trumpovi vést normální předvolební kampaň. „Všechny tyto případy byly zahájeny proti politickým oponentům a já většinu z nich vyhrávám a zbytek vyhraji při odvolání,“ řekl Trump.

Harrisová napadla i Nejvyšší soud: „Nejvyšší soud Spojených států nedávno rozhodl, že bývalý prezident by byl v podstatě imunní vůči jakémukoli pochybení, pokud by znovu vstoupil do Bílého domu,“ tvrdí Harrisová. Samozřejmě je to úplně jinak. „Prezident nepožívá imunity za své neoficiální činy, a ne vše, co prezident dělá, je oficiální. Prezident nestojí nad zákonem,“ napsal v červenci předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve většinovém stanovisku: „Podle rozdělení pravomocí nemůže být prezident stíhán za výkon svých základních ústavních pravomocí a má nárok alespoň na předpokládanou imunitu před stíháním za své úřední úkony. Tato imunita se vztahuje stejně na všechny osoby v Oválné pracovně.“ Realita je tedy taková, že imunita se vztahuje pouze na ústavní pravomoci a částečně na úřední úkony. Taková imunita se rovněž vztahuje na každého uživatele Oválné pracovny, nejen na Trumpa.

Další z nesmyslných tvrzení Harrisové bylo: „Pochopte, že je to někdo (míněn samozřejmě Donald Trump), kdo otevřeně řekl, že by ukončil platnost ústavy Spojených států,“ prohlásila. Což Trump pochopitelně popřel. Nikdo soudný by se tak nehoráznou hloupostí ani nezabýval, kdyby se nejednalo o prezidentskou debatu.

Takto by bylo možné pokračovat ještě dlouho dále a dále. Trumpovou velkou chybou bylo, že na tyto útoky – jakkoli byla řada z nich hloupých, nesmyslných a vylhaných – nebyl dostatečně připraven a vyzbrojen. Ovšem z lidského hlediska se mu nelze divit. A lze si jen přát, aby tento zmanipulovaný útok prohlédla většina amerických voličů – a podle toho se v listopadu rozhodla.

Všechny příspěvky s Dušan Neumann