Přísloví praví, že chybami se učíme. Už neříká, že když se poučíme, je obvykle pozdě.

• V roce 1910 se narodila Adina Mandlová, česká herečka: „Přísloví praví, že chybami se učíme. Už neříká, že když se poučíme, je obvykle pozdě.“

• V roce 1925 udělila Masarykova univerzita v Brně poprvé titul doktor honoris causa, a to skladateli Leoši Janáčkovi. Předala mu ho přesně v den šestého výročí vzniku školy.

Petr Štěpánek v Deníku TO: Na Slovensku některé politické a společenské děje probíhají tak nějak v předstihu, prostě dřív než u nás, takže země pod Tatrami nám slouží jako jakási experimentální laboratoř. Z poklidu svých obývacích pokojů můžeme na televizních obrazovkách pozorovat, co i nás s jistým fázovým zpožděním s vysokou pravděpodobností nemine. Slováci i tentokrát dokázali dřív než my Češi odeslat na politický hřbitov zločinnou vládu, která sloužila všemu jinému, jen ne vlastní zemi. Totéž platí o výměně slovenské hlavy státu. Vláda koalice, na jejímž čele se postupně vystřídali Matovič, Heger a Ódor, byla ztělesněním toho nejodpornějšího kolaborantství ve jménu zájmů všech jiných – Bruselu, Washingtonu, Kyjeva – jen ne těch vlastních slovenských. Zdecimovaná slovenská armáda toho budiž nejkřiklavějším příkladem a zfanatizovaná mediální scéna varováním. Následoval návrat Roberta Fica na post premiéra a pak také zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. V obou případech se na nejvyšších ústavních postech ocitli politici, kteří otevřeně preferují domácí zájmy. Zvláště Ficovy projevy mohou sloužit jako dokonalý etalon, jak má politik formulovat zájmy své malé země tváří v tvář velmocenskému válečnickému šílenství. Eurounijní síly, nebo jim také můžeme říkat kolaboranti s Bruselem, se ale nevzdávají. Speciálním varováním pro nás v České republice je počínání podstatné části slovenských médií hlavního proudu, které v cizím žoldu zcela otevřeně vyzývají k neústavnímu odstranění legitimní slovenské vlády. Pohled na Slovensko přes hraniční čáru je naprosto zoufalý. Totálně zblblí lidé demonstrují za cizí zájmy a proti svým vlastním peněženkám. Prý chtějí patřit na Západ. Na který? Na ten, co si chce z východní Evropy udělat své válčiště? Na ten, který pro své ekonomické zájmy s potměšilostí sobě vlastní žene slovanské národy, aby se navzájem vraždily? Na ten, který nám exportuje všechny ty progresivistické fantasmagorie? K tomu se chtějí demonstranti ze slovenských měst přidat?

Dobře se proto dívejme, co se děje na slovenských náměstích, a dobře to analyzujme. Stejní zaprodanci, stejní zločinci a stejní eurounijní quisligové působí i v české politice a v českých médiích. Netřeba pochybovat, že se o něco podobného budou za pár měsíců pokoušet i u nás. Ostatně oni už to dělají. Do slepé cesty, na kterou nás zavlekli – Green Deal, masová migrace, islamizace, válečné šílenství, cenzura, likvidace svobody projevu –, nainvestovali příliš mnoho kapitálu, a nejen toho politického, takže se jen tak nesmíří s tím, že jim zvoní umíráček. A pozor! Chcípající kobyla kope nejvíc. Slovensko je toho názornou ukázkou a pro nás navíc i laboratoří s fázovým posuvem.

Lenka Procházková: Když nechal premiér Petr Fiala koncem února 2022 zablokovat řadu nezávislých webů, prohlásil, že to „vyžadovalo odvahu.“ Jistě, překonat strach z porušení ústavy jistý druh „odvahy“ vyžaduje. Zcela jiný typ odvahy projevila Martina Bednářová, když počátkem dubna 2022 v rámci výuky mediální gramotnosti upozorňovala žáky na jednostranné informování mainstreamu o konfliktu na Ukrajině a nabádala je, aby se snažili vyhledávat si zprávy i z jiných zdrojů. Přestože svoboda slova a svobodné šíření názorů ústava ČR zaručuje a cenzura je nepřípustná, byla paní učitelka za odvahu při dodržování ústavy obžalovaná. Za snahu vychovávat žáky ke kritickému myšlení se jí média (včetně veřejnoprávních) od počátku kauzy mstí, když donekonečna zveřejňují její některé výroky zaznamenané v tajné nahrávce mobilem. Základní škola, kde paní učitelka byla zaměstnaná, ve svém řádu žákům zakazuje využívání mobilů během výuky, přesto nahrávka (zkrácená a modulačně ve studiu upravená) znovu v opakovaném soudním jednání poslouží jako důkaz. Paní Martina bude dál vystavena dehonestujícímu mediálnímu lynči, nenávistným dopisům anonymů, potížím u „náhradního“ zaměstnavatele a navíc se musí vyrovnávat s těžkou chorobou manžela, která u něj vypukla v průběhu soudního procesu. Odvaha Martiny Bednářové však už přerostla do statečnosti. A s takovým posunem iniciátoři kauzy nepočítali. Vlastně všechny jejich kalkulace byly chybné. Nečekali, že navzdory fanaticky vystupujícím státním zástupcům a mediálním kibicům soud opakovaně vyřkne osvobozující rozsudky. Nepochopili, že pojem učitel má stále ještě v myslích Čechů, Moravanů a Slezanů přídech autority, neboť téměř každý z nás měl „svého“ nezapomenutelného učitele, který jej inspiroval na cestě k dospělému světu. Neodhadli, že v zemi Komenského budou statisíce lidí (všech společenských skupin) vnímat kriminalizaci paní učitelky za názor (navíc na základě tajně pořízené nahrávky jejího žáka!) jako politicky motivovaný proces. Jehož zjevným účelem je nejen potrestat obžalovanou ale především zastrašit veřejnost. Kauza paní Martiny Bednářové má být kladivem na svobodomyslné pedagogy, kteří své zaměstnání vnímají jako poslání. Iniciátoři stíhání, státní zástupci činní v kauze, Nejvyšší soud a mediální nádeníci mohou být spokojeni se svou kolektivně odvedenou štvanicí. Možná je ale zneklidňuje skutečnost, že vlna lidské solidarity, díky které si paní učitelka uchovala důstojné podmínky života, stále sílí. Je zřejmě pouze otázkou času, kdy se z Martiny Bednářové – vytipované oběti zvůle – stane symbol odporu.

EuroAsia Daily: Rusko nebylo pozváno na 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim v Polsku, přestože ho osvobodila Rudá armáda, uvedl člen britského parlamentu George Galloway. „Válka nebyla vyhrána na Západě. Sověti se již blížili k Berlínu, když po mnoha letech zpoždění byla konečně otevřena druhá fronta. Berme to v kontextu toho, že Rusko není pozváno na zítřejší 80. výročí osvobození Osvětimi, přestože to byly ruské jednotky, kdo osvobodil tábor. Ukrajinci jsou přítomni, ačkoli postavili tábory. Poláci jsou přítomni, ačkoli byly tábory u nich. Jsou tam i Němci, i když to byli oni, kdo zabil většinu ze 100 milionů lidí ve druhé světové válce. Ale Rusko nebylo pozváno na 80. výročí osvobození Osvětimi,“ řekl Galloway, podle Pool č. 3.

Lukáš Kovanda: Zelenský evidentně ustupuje maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který včera pohrozil, že bude vetovat prodloužení protiruských sankcí, pokud Kyjev nezačne pouštět přes ukrajinské území opět plyn do EU, zejména do Maďarska a na Slovensko. Platnost sankcí vyprší již příští týden v pátek. Ukrajinský prezident se tak mohl dostat i pod tlak Bruselu. 

FAEI: Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.

Ivan Hoffman na Radiu Universum: Politici odjakživa oblibují mantru, že s nepřítelem lze jednat jenom z pozice síly, že se nelze se soupeřem domluvit po dobrém, protože to je lump, křivák, anebo magor. I v případě války na Ukrajině se všichni zúčastnění, tedy Ukrajinci, Rusové, Američané a Evropská unie vzácně shodli, že konflikt je třeba vyřešit na bojišti. Divně působí, když na jednání z pozice síly trvá vojensky slabší strana, u které lze předpokládat, že bude zmasakrována. Vysvětlením, proč slabí sebevědomě napínají chabé svaly, bývá jejich víra v pomoc silnějšího spojence. Příslib, že Ukrajině zajistí mír, vynesl k moci populárního herce komických rolí Vladimira Zelenského. Volba tohoto politického amatéra se ovšem Ukrajincům stala osudnou. Zelenský se coby komediant, kterému dělá dobře potlesk, stal smutným hrdinou temného dramatu. Nechal si namluvit, že mu Západ pomůže porazit Rusko, a za odměnu bude Ukrajina přijata do západních struktur, tedy do EU a NATO. Zelenský věřil, že může dělat účet bez hostinského, neboť útratu zatáhnou západní sponzoři. Když mu došlo, že se tak nestane, bylo už pozdě. Dostal se do prekérní situace, kdy hostinští jsou dva. Je zde Rusko, které nemá zájem o kompromisy, a je tu Amerika, která přiznává, že nikdy nepočítala s tím, že Ukrajina Rusko porazí. S Ruskem se Zelenský nesmiřitelně znepřátelil a u Západu se beznadějně zadlužil. Poučení z toho, co se přihodilo Zelenskému, je neoriginální. Sám se totiž trestuhodně nepoučil z historie, ve které se notoricky opakují příběhy zrazených vazalů, příběhy užitečných idiotů či příběhy cynických intrikánů, kteří za své zájmy neváhají nechat krvácet někoho jiného. Zelenský se naivně nechal napálit a dnes je v situaci, kdy se ze Západem oslavovaného hrdiny pomalu stává nepohodlným potížistou. 

Slovenská pravda: Portál aktuality.sk zverejnil mnoho vulgárnych komentárov v diskusiách, ktoré štvornásobnú najlepšiu slovenskú športovkyňu Vlhovú urážajú. „Pri páde v Jasnej si si nezranila iba koleno, ale aj hlavu, s ňou to bude asi vážnejšie než s kolenom,“ znel jeden z miernejších komentárov. Portál pripomenul, že to nie je po prvýkrát, keď Vlhová čelí nenávisti určitej skupiny obyvateľov na sociálnych sieťach. Stalo sa jej to aj pred štyrmi rokmi, keď počas kampane Vakcína je sloboda vyzývala ľudí k očkovaniu.

Richard Perman: Americký viceprezident J.D. Vance: „Zapletli jsme se do příliš mnoha válek, aniž bychom měli plán vítězství“. V rozhovoru pro CBS poznamenal, že Spojené státy za posledních 40 let nevyhrály jediný vojenský konflikt, Pentagon navíc prochází personální krizí a utrácí miliardy dolarů za odložené nákupy.

Ladik Větvička, Český bar Sailors, Bayahibe, Hispaňola

DALŠÍ VĚTIČKY ZDE