Zpět

Přestože zaslepená válka aktivistických bojůvek, tak jako panevropská organizace ILGA, jež prosazuje na základě pouhé sebeidentifikace právní status transgenderových osob, a která s podporou EU úspěšně ovlivňuje evropské vlády, takže se nedávno ke 13 zemím světa přidalo i Finsko, přece jen se lidé z iluze, že jde o spravedlivou a nevinnou záležitost občanských práv, tak jako v případě homosexuálů, pomalu probouzejí.

V lednu padla regionální skotská vláda, když uznala nárok muže obviněného z dvojnásobného znásilnění na uvěznění v ženské věznici, a to jen proto, že se přejmenoval, a objevil u soudu v ženských šatech. V průzkumu veřejného mínění to odmítlo 89 procent Skotů. Značnou zásluhu za ochranu biologických žen má nejúspěšnější spisovatelka světa J. K. Rowlingová, jež kdysi na adresu popíračů vrozeného pohlaví prohlásila: „Nazývejte sami sebe, jak vám libo, vyspěte se s každým, kdo vás bude chtít, žijte si klidně po svém, ale přestaňte pronásledovat a vyhazovat ze zaměstnání každého, kdo prohlásí biologické pohlaví za reálné!“

Transaktivistům se totiž podařilo prosadit do zákoníku trestné výroky nenávisti. A tak byl nedávno za zločin nenávisti odsouzen k pokutě 1500 liber (45 000 korun) a 150 hodinám veřejně prospěšných prací dělník Christopher Mitchell. Protestoval totiž před obecní knihovnou s plakátem v ruce proti představení, v němž muž přestrojený za ženu baví děti (Drag Queen). Slovem „grooming“ rozčílil duhovou alianci LBGT… a její statečné členy, neboť označuje sexuální zneužívání dětí. Ostatně protestů proti těmto show pro děti, jež mají vychovávat k uznání proměnlivé sexuální identity, přibývá. V únoru se před londýnskou obrazárnou Tate Gallery střetli demonstranti pro i proti.

Nejde ale jen o svobodu projevu. Většina lidí v Británii díky tradiční protestantské toleranci vůči individualitě vůbec netušila, jaké důsledky nese uznání mužů za transženy. Kolik neúspěšných mužných sportovců bude chtít soutěžit se ženami. Naštěstí se nyní probudila Světová atletická federace a „ženám“ v mužském těle zápasit v kategorii ženské atletiky zatrhla. Snad to povzbudí i jiné sportovní organizace! Avšak nejtěžší zločin spáchala transideologie na zmatených adolescentech, mnohdy s psychickými nebo homosexuálními problémy. Mezi 13–18letými dívkami vypukla móda na změnu sexuální orientace prozrazující poměrně běžnou nespokojenost se svým tělem během dospívání.

Nabídka stát se „mužem“ je lákavá. Pamatuji se, když v 70. letech děvčata usilovala získat statut hubené modelky nazývané Twiggy (snítka) a mnohé z nich zemřely na anorexii. Podobně i dnes, když londýnská nemocnice na Tavistock Square se pod vlivem LGBT… začala zabývat „léčením“ tzv. dysforie (pocit, že se mužská duše nachází v ženském těle) a podporovala blokaci hormonů i operace u dětí od deseti let, tak začalo zájemců přibývat exponenciální řadou. Z původní necelé stovky se jejich počet během 12 let zvýšil na dva a půl tisíc a protesty žen, které utrpěly nezvratným znetvořením svého těla, vedly nakonec k uzavření kliniky.

V Americe nyní 13 států tuto praxi do 18 let zakázalo a neméně jednou tolik se k tomu chystá. Bohužel se problém s dětmi zpolitizoval, je evidentní, že tak vysoká čísla nemohla způsobit vzácná dysforie. Přesto levicové vlády v Kalifornii, Oregonu a Washingtonu neuznávají právo rodičů tranzici svým dětem zakázat a několik rodin se kvůli tomu muselo odstěhovat.

Určitou naději na ukončení šílené ideologie snad skýtá Francie. Jak napsala profesorka Kathleen Stocková, kterou předloni za její odmítnutí genderu vyštvali studenti z univerzity v Sussexu: „Tak výraznou estetiku, takový kult ženské mystiky, jakou vytvořili Francouzi, nikde jinde nenajdete. Jejich bujné okaté dívky a blonďaté sexbomby jsou ochrannou známkou žen. Přispívá k tomu tisíce písničkářů s jiskrnýma očima a sentimentálním chvěním v hlase. A také tisíce plastických chirurgů vylepšujících základní model. Připomeňme si slavnou poctu Charlese Aznavoura: Jen ona může zrcadlit mé sny… Pouze ve Francii reagovaly ženy na americké hnutí MeToo výkřikem: A co právo svádět muže? Jenom zde vycházejí knihy jako například od Eugénie Bastiénové Zachraňme rozdíl pohlaví.“

O to zuřivěji a s galským temperamentem se tu bojuje za uznání vrozených psychologických rozdílů mezi muži a ženami. Zápas ale snadný nebude. Evropské elity totiž propadly bludu, že žádné neexistují.

Všechny příspěvky s Alexander Tomský