Zpět

Evropská unie už má vedle příslušných zákonů potřebný jazyk definující její politiku vůči nezákonným nenávistným projevům, s nímž budou pracovat online platformy dozírající na internetová sdělení. Tento zvláštní jazyk bude potřebovat zvláštní typ lidí, kteří mu budou rozumět, aby mohli určovat, co je, a co není projev nenávisti. Tyto online platformy budu pracovat s tímto jazykem a identifikovat takové případy.

Toto se zdá být – na samé hranici srozumitelnosti – hlavní sdělení, které v Davosu na zasedání Světového ekonomického fóra WEF přednesla naše sličná, rtyšpulivá komisařka pro evropské hodnoty a transparentnost, Věra Jourová.

Tento překlad neručící za přesnost je z mediálního anglického záznamu zřejmě anglické verze jejího projevu v diskusním panelu nazvaném „Jasné a přítomné nebezpečí dezinformací“. Snad paní komisařka sama českým médiím dá i svou českou verzi, abychom věděli přesně, co na nás, nezbedné pisálky, zase Brusel chystá.

Za dodatečné všimnutí v této části jejího projevu stojí toto: Dozor nad informacemi se svěří do rukou správně školených lidí a neponechá se umělé inteligenci a chytrým algoritmům. Kromě toho, že to vytvoří hodně nových příživnických pracovních míst na útraty evropských daňových poplatníků, je to taky proto (pokračuje její diskusní příspěvek), že v médiích „lež se prodává líp než pravda, a jestli to nezastavíme, tak algoritmy budou prostě pracovat směrem k lepšímu byznysu a lepšímu zisku – a tento trend chceme těmito novými pravidly zastavit.“ Jde prý zde o „otázky filosofické“, jako třeba zda společnost činí dostatek pro to, „aby pravda byla atraktivnější než lži“.

K tomuto boji za „práva občanů na korigované informace“ (jak tomu říká premiér Fiala) se už přidává (pochlubila se komisařka) evropský reklamní průmysl „demonetizací dezinformací“. Čili slibem (ochotou, snahou, dobrovolnou kázní nebo donucením – nehodící se škrtněte) nezadávat placenou reklamu „šiřitelům dezinformací“.

Aby privilegium informační vytříbenosti Evropanům nemusel nikdo závidět, k diskusi na stanovené téma „jak mohou veřejnost, regulační úřady a internetové firmy lépe spolupracovat v postupu proti dezinformacím, když se informační znečištění šíří nebývalou rychlostí a v nebývalém množství,“ se přidali i Američané. A ne tak ledajací: za ty promluvil sám šéf The New York Times Company, A. G. Sulzberger.

Ten potvrdil, že dezinformace jsou „největší existenční výzvou, s jakou se jako společnost potýkáme,“ a která „kazí informační ekosystém“. Taky ještě „rozštěpuje společnosti“, „podkopává pluralismus“ a mohly by způsobit „kolaps společností a demokracií“. Nad ně by se tedy měly „povýšit zdroje věrohodných informací“.

Skvělý recept: Povyšte New York Times, likvidujte konkurenci (v českém kontextu nahraďte příslušnými, se státní dotací 150 milionů). Přístup věru ekologický. Už nemáme jen tak ledajaká média, taková či onaká, levá či pravá, seriózní či bulvární, provládní či opoziční, zábavná či nudná. Máme informační ekosystém. A ten holt někdy něco a někdo kazí, narušuje a ohrožuje, a on by se každým nesprávným sdělením mohl zhroutit, jako ta naše planeta. Jednou hrozí skleníkové plyny, jednou uhlíková stopa, jednou kravské prdy, jednou dezinformace.

Akorát nám pořád chybí přesná definice, co vlastně ty dezinformace jsou, podle jakých vědecky neprůstřelných pravidel se budou klasifikovat, jak se budou smět dokazovat či vyvracet, čím se informace stávají dezinformacemi a dezinformace informacemi, komu a jak škodí, a kdo o tom bude rozhodovat.

Rozhodně nás však potěší, jak zase někomu v Bruselu a Davosu zachutnala moc. Aspoň máme být na koho hrdí.

Kurasovy knížky najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Všechny příspěvky s Benjamin Kuras