Zpět

„Německo je na dobré cestě stát se středoevropským Libanonem,“ říká právník a europoslanec Gunnar Beck. Vzpomíná na dobu – ještě před půl stoletím – kdy Libanon, tehdy převážně křesťanský, byl kolosálně prosperujícím „Švýcarskem Blízkého Východu“, než se jeho demografické složení přechýlilo k většině muslimské, jichž část přišla s imigrací. Podobnou budoucnost předvídá Německu. Jenže něco takového žádný slušný Němec nemůže, nechce, nebo nesmí brát vážně, zvlášť, když autorem takové předpovědi je člen „extrémistické“ Alternativy pro Německo (AfD).

Takže to slušní Němci neberou na vědomí. Místo toho vystěhovávají z obecních bytů důchodce, aby tam dali nové imigranty, a vyřizují azyl dvěma stům tisícům mimoevropských imigrantů jen za loňský rok. Oprávněnou deportaci žadatelů neoprávněných – jako třeba Pákistánců, kteří neprchají před žádnou válkou ani perzekucí, a prošli na cestě do Německa jinými bezpečnými zeměmi – blokují křesťanské církve poskytováním „církevního azylu“. Německé protestantské církve financují lodě neziskových organizací přivážející imigranty do Evropy a působící velké problémy třeba Itálii. Německé katolické i protestantské církve vyzývají k zvýšení počtu imigrantů a snadnějšímu získávání občanství. S přesvědčením, že bez imigrantů se hospodářství sesype.

Jenže ono se asi sesype i s nimi, nebo možná dokonce díky jim. „Velká výměna“ populace, na niž už řadu let upozorňují konzervativní publicisté ve Francii, v Německu, nabrala tempo, které dramaticky mění demografické složení školáků. V Hamburku mají imigrantské děti ve školách většinu. Celostátně je to v základních školách 38 procent. U mnohých se zjišťuje nedostatečná gramotnost, polovina se nekvalifikuje na žádné povolání. Výsledkem je i pokles kvality vzdělání u rodilých dětí německých. Téměř 19 procent školáků nesplňuje minimální požadavky gramotnosti v němčině, 22 procent nezvládá základy matematiky.

V Düsseldorfu dostávají ulice cedulky v arabštině, k velké radosti předsedy Ústřední muslimské rady pana Aimana Mazyeka, který město chválí za „projev diverzity a respektu k imigrantským Němcům.“ Místní strana Zelených mu přitakává, že „bilingvní jména ulic jsou symbolickým vyjádřením společenské inkluze a identifikace s diverzitou okrsku, jehož obyvatelé zasluhují respekt, obdiv a zastoupení“.

Takže se asi nemýlí německý publicista, alias íránský imigrant Behzad Khani, že „imigranti zdědí Německo“, neboť „rodilí Němci vymírají“, jak psal v novoročním čísle Berliner Zeitung. Ale místo, aby je za tu štědrou pohostinnost a obětavost pochválil, podal jim to bez servítku:

„Když začnete dvě světové války a obě prohrajete, třebaže jste bojovali do posledního náboje za nejodpornější ideu v dějinách. Když budujete společnost na plundrování a okrádání, a nevnímáte, kolik vám zmizelo sousedů. Když se pak pyšníte, jak se vám podařilo vyrovnat se s nedávnou minulostí a začnete oslavovat svou unikátní kulturu paměti a odpovědnosti. Když po prohrané válce potřebujete obyčejné dělníky, aby vám z hromad sutin opět postavili Berlín, Drážďany nebo Kolín. Může se vám stát, že vám tito obyčejní lidé nebudou zcela důvěřovat a s vaší společností se nedokážou zcela ztotožnit.“

To jen tak úvodem delšího článku, plného stížností na německý „odporně bigotní pudový rasismus“, německou krutost, německou povýšenost. S tímto proroctvím: „Berme společně na vědomí, že my – imigranti, cizinci – říkejte nám, jak chcete – nikam brzy odcházet nebudeme. Vy, drazí bio-Němci, už demograficky odcházíte. Vymíráte tak rychle, že budete potřebovat miliony imigrantů. My imigranti vaši zem pravděpodobně zdědíme, a čas nehraje pro vás.“

Mají to Němci těžké. Ať se dnes snaží, jak se snaží, z nejlepších pohnutek a s vrozenou přehnanou pílí, vždycky si to u někoho nějak pohnojí a stanou se mu fackovacím panákem. Možná se té smůly či prokletí zbavit nedokážou – a možná ani nemohou. Možná má Bible pravdu, že „hříchy tvých otců na tobě ulpí na deset generací.“ Možná by se to pořád se špetkou škodolibosti dalo i brát jako boží a historická spravedlnost. Nebýt toho, že s tou jejich tíhou uprostřed kontinentu to s nimi odskáče celá Evropa.

Kurasovy knížky najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Všechny příspěvky s Benjamin Kuras