Zpět

V naší postmoderní západní společnosti pestrých diverzit, identit a inkluzivit bylo jen otázkou času, kdy na sebe začnou narážet různé identity, které jinak společně bojují intersekcionalitou diverzit proti samolibé společnosti většinové (rasistické, suprematistické, maskulinistické, islamofobní, homofobní, transgenderofobní, věkofobní, obezitofobní, etc). Ta si už v podpoře diverzitismu a inkluzivismu přestává být jistá, kterou diverzitu smí podpořit, aniž by urážela jinou, a naopak. A zda se podporou té či oné nestává zároveň nepřítelem některé jiné a nevystavuje se tím ohrožení své existence, přinejmenším ekonomické, s rizikem vyhnání ze zaměstnání a vymazání z veřejného prostoru. V krajních, ale stále častějších případech i hrozbám zabití, ať už míněných vážně nebo symbolicky.

Nedávno obrana žen, též zvaná „radikálně feministická transfobie“ (zkratkou TERF) narazila na tvrdou zeď transgenderismu vyhánějícího transfobní feministky ze světové literatury a z politického života. Nejnověji se obranyschopnost a soudržnost společnosti ocitá v dilematu, zda fandit LGBTQ+ (tedy všem jeho větvím a odrůdám společně) a vysloužit si hněv pravověrných muslimů, nebo zda podpořit pravověrné právo muslimů podle Prorokových instrukcí, jež všechny ty LGBTQ+ (řečeno mírně) „nemusí“. A tím se naopak podílet na perzekuci elgébétistů.

Stalo se to na Western University v kanadském Ontariu drobným tematickým kiksem v propagaci „Mezinárodního dne proti homofobii, transfobii a bifobii“ připadajícího na 17. květen. Internetový plakát oslavující tento svátek zářil heslem „Oslavujte sílu lásky“. A na zdůraznění, že jde o lásku všech možných druhů lidí, se ve zobrazení různých milujících se všegenderových párů vedle černobílých transhetero i černobílých cishomo ocitl i černobílý pár muslimek ve vroucném políbení. V hidžábech, aby nikdo nezapochyboval o vstřícnosti LGBTQ+ pořadatelů vůči islámu a jeho inkluzivitě.

Jenže pořadatelé si ve své upřímně inkluzivní dobré vůli zapomněli přečíst alespoň něco minimálního o islámské inkluzivitě žen, lesbických obzvlášť. A snesl se na ně déšť muslimských protestů, tímto zobrazením uražených.

„Hanba vám, Zápaďáci, za takový urážející výsměch mému náboženství“, sděloval jeden z reprezentativních protestů. Oficiální nóty muslimských funkcionářů adresované univerzitě hýřily slovy jako „nepatřičné, urážlivé, necitlivé, nevnímavé, bezohledné vůči muslimské komunitě jako takové“. Pro některé muslimy – hlavně muslimky – bylo toto zobrazení „traumatizující“. Protestní petice nesla přes 2 tisíce podpisů. „Sice respektujeme ontarijský zákon o lidských právech,“ psal jeden imám, „a chápeme, že záměrem bylo propagovat inkluzi, ale s volbou specificky muslimského symbolu se dosáhlo výsledku opačného.“

Po nepříliš dlouhém mudrování univerzitních funkcionářů a jejich zveřejněném „pochopení, jak je tento námět komplexní a intersekcionální“, odstranění této dvojice z plakátku oznámil univerzitní referent pro rovnost, diverzitu a inkluzi Opiyo Oloya. „Aby toto zobrazení neodvádělo od důležitých konverzací a od tímto se naskýtající příležitosti k upřímné a promyšlené diskusi, jak bychom mohli nejlépe podpořit členy Queer Muslim Community i těch ostatních ze všech náboženství a tradic v rámci komunity 2SLGBTQ+.“

Usmiřovat kontrastující diverzity je jistě jazzy. Ale taky možná se jejich roztržkami otevírá většinové společnosti naděje účinné sebeobrany bez velkého bitevního nasazení. Stačilo by jen je nesmiřovat a nechat je se vzájemně pomlátit tak, aby jim na boření kapitalismu a demokracie nezbyl čas ani síla.

Nové vydání Kurasova bestselleru SOUMRAK BÍLÉHO MUŽE najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

Všechny příspěvky s Benjamin Kuras