Zpět

Vyhodit do povětři cely munyčni sklad a zrobit škodu za milijardu, to neni jak práce s buzolou, milé děti! To si musi Čuk a Gek kupit letenku do Praglu, přesednut na pendolino, v Pardubicach nakupit par kilo semtexa, na Stařiču přibrat od stareho střelmistra par metru zapalne šňury, na Lenince zežrat kebab od islamisty ať se neprozradim tym, že mi kruči v břuchu, kupit se mapu ať vim, kaj ty Vrbětice vlastně leži, staru pyrtyzansku beskydsku cestu tam došmatlat, přestřihat draty, oblbnut ostrahu, zneviditelnit kamery až na tu jednu, keru je třeba načasovat tak, ať vaš gzycht ukaže až po sedmi rokach, formu pokus/omyl zjistit bezpečnostni kod od dveři a dostat se ku bednam. Je třeba najit ty spravne, ty s arabskyma napisama neotvirat, obsahuju naolejovane Sa-58 a blbě exploduju. Specialisti sice tvrdi, že do beden se bez jejich zničeni neda dostat, ale tys sovětsky člověk a zvladneš to, odevřeš ty s dělostřeleckyma granatama a začneš je opatlavat semtexem a přidělavat šňury ze Stařiča a k temu dygitalky od Vitmanca z burzy. To zabere par hodin, bo taky dělostřelecky granat se neda odpalit enem tak, jejich pojistka se odjišťuje až rotaci při pruletu hlavni, takže každy granat potřebuje tak čtvrt kila semtexa a aby to jeblo všecko a pořadně, je třa takych beden odevřet vice a navalit tam semtexa par kilo, ale to nevadi, zdroje jsou, za par hodin je to hotove. Fčil akci zopakovat, vlezt do druhe haly a vitmanske dygitalky nastavit s měsičnim zpožděnim. Pak je třa nepozorovaně zahladit stopy, zapečetit odevřene bedny, znova spustit kamery, navazat přestřihane ostnate draty, vratit se na partyzansku stezku, v Luhačovicach se nechat vyfotit na kolonadě, aby za sedum roku měli Pat a Mat vzpominkove obrazky a rychle valit na Švechat, bo letadlo společnosti Ural Airlines už roluje na ranvej…

Jak řikam, mile děti, zničit uhlavnimu nepřitelovi munyčni sklad, to neni jak práce s buzolou.

O sedum roku později zvedaju v sobotni poledne Pat a Mat telefon a stryček jim sděluje, že za celu zaležitosťu s rozbityma samopalama može Čuk a Gek a že je třeba to okamžitě oznamit světu. Pat a Mat chvilu vzdoruju, bo Pat si zrovna pochutnava na kvatro formadži, keru Monyka objednala u pruhonickeho picařa ze Syrije a Mat je pravě v posilovně, bo se mu soukmenovci vysmivali, že už je tak vyžrany, že ani červeny sveter neoblikne.

Ale neda se nic robit. Ameryčan vyhostil ve středu 10 ruskych dyplomatu, Polak o den později 3. Vic satelitu už Ameryčan v Evropě nema, bo aji te Merklove je bližši dodavka ruskeho plynu pro plynove elektrarně misto tych atomovych, kere maju byt za tři roky vypnute, Lotyši by sice Ameryčanovi pichli, ale vyhoštěni jedineho ruskeho dyplomata by nemělo ten efekt.

A tak se Pat s Matem rozhoduju vyhnat 18 dyplomatu a ještě večer to sdělit světu. Pat vysvětluje Matovi, že 18 je magicke čislo. Vloni byl za něj odsuzeny Patuv krajan Kotleba a navic tym trumfnu Ameryčana s Polakem dohromady. O moc vic jich vyhnat stejně nejde, bo recipročni krok by mohl vylidnit celu česku ambasadu v Moskvě včetně tři uklizeček a jedneho zakonzervovaneho špiona.

A tak zme se opět stali pitomcama, jako už mnohokrat, tentokrat ovšem před očima celeho světa. Ruske minysterstvo zahraniči uvedlo: „Ve snaze potěšit USA české úřady dokonce překonaly své zámořské pány…“.

Neni ostuda byt satelitem a prostytutkou. Ale aji ta prostytutka, kera prodava sama sebe, za to dostane jakusik protihodnotu. Pat ani Mat z nas zrobili pitomce, no dobra, na to už zme zvykli. A komu zme tym prospěli? A co za to dostanem?

Ladislav Větvička, anděl stražny munyčniho skladu, Vrbětice

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička