Zpět

Kura, dycky sem si myslel, že synci a děvuchy z Moravy, Silezije nebo z Čech by si dobrovolně nikdy nenarvali do huby jakysik sajrajt z rozemletych ščuru, mňagu z propasirovanych zbytku slepic, syr syroveho typu, kery v životě neviděl mliko nebo pivo zrobene z chemtrejlu. Splet sem se.

Osumdesat procent tohoto naroda su prasata, kere zežeru a vypiju všecko. Stači, když to vidi v reklamě a reklama jim řekne, že pit sračky je kůůůl.

Kdysik davno sem valil přes NDR, a v male knajpě kusek od Berlina mě mistni arijci naučili pit pivo, pomišane s jakusik sladku třešňovu matlanicu. Po pravdě – nechutnalo to zle. Rozhodně to bylo lepši, jak všecky ty koka koly a jine lepive sajrajty jedově žlute nebo červene barvy. Ale nevěřil sem, že by se cosik takeho mohlo ujmut v kralovstvi českem, bo u nas su piči piva tak trochu konzervatyvni.

Jenže dneska už vim, že my zme bravci, keři vypiju cokoliv, hlavně když tvrdi televizni reklama, že to je fajne. A tak pražsky pivovar vytvořil z nadherneho napoja jmenem Radler jakysik patok, plny chemikaliji, a s uspěchem ho začal servirovat českym mamlasum.  Neodolal sem, kupil, vypil a zkřivil se mi pysk. To nechutnalo jako napoj z vyspěle NDR. Ani nemohlo. Kajsik zrobili sudruzi chybu.

Složeni teto chemicke bomby mluvi samo o sobě:

Pivo konzumni světle (voda, ječny slad, upraveny ječmen, maltozovy sirup, chmelove produkty)

Citronovy koncentrak, pomerančovy koncentrak, pomerančovy extrakt, Cyklamat sodny, Sacharin, Acesulfam K, Aspartam, Přirodni aroma, Pektyn, Karubin, Kyselina askorbova, Sorban draselny.

To všecko povařte a pak dodejte CO2. Ziskate hit leta 2012 vhodny pro česke prasata.

Anebo myslite, že to je v pořadku? Co to je konzumni pivo? Podle stareho bavorskeho zakona o čistotě piva se pivo robi z chmelu, vody a sladu. K čemu potom upraveny ječmen? K čemu maltozovy sirup? Co to su „chmelove produkty“?

Cyklamat sodny je chemicke sladidlo, až 50x sladši jak cukr. Označuje se kodem E 952. Směs cyklamatu a sacharinu se použiva pro vzajemne vyrušeni „chuťovych dojezdu“. Zpusobuje vrozene vady a rakovinotvorne tumory. V USA a jižni Americe zakazany. Robi se z cykohexylaminu, použiva se tež proti korozi nebo na hubeni hmyzu.

Sacharin, značka E954. Vyrabi se z toluenu. V testech na zviřatach prokazany jako karcinogenni. 500x sladši než řepny cukr, ale bez energetycke hodnoty.

Acesulfam K – „Látka se vyrábí synteticky methylací oxathiazinu uhelnatého, následnou krystalizací a smísením s draselným hydroxidem. Organizace FDA oznámila, že uskutečněné studie na zvířatech – myších, krysách a psech, neukázaly žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by se látka mohla označit za toxickou. Jiné studie uvádějí zvýšený výskyt nádorů u krys krmených acesulfamem, mnozí odborníci tvrdí, že tento zvýšený výskyt je běžný. Toxické účinky nebyly s jistotou prokázány, na základě řady studií se řada vědců klaní k názoru, že je látka v malých množstvích bezpečná. Pokud se látka zahřívá, unikají z ní toxické výpary. Udajně to je špičkovy material pro hubeni krys.

Aspartam – E951 – objeven v roce 1965, původně vyvinut jako bojová neurotoxická látka. Měl ovlivňovat myšlení nepřítele a v zázemí měl být roznášen kontaminovanou vodou. Americký úřad sice povolil sladění aspartamem, zároveň ale zdokumentoval 92 škodlivých příznaků při jeho časté konzumaci. Mezi jinými uvádí otupělost, bolesti hlavy, únavu, závratě, bolesti žaludku, bušení srdce, zvyšování hmotnosti, podrážděnost, úzkost, ztrátu paměti, halucinace, vyrážky, záchvaty, slepotu, hučení v uších, deprese, ztrátu sluchu, kŕeče, ztrátu chuti, nespavost, slabost.Někteří odborníci dále aspartam dávají do souvislosti s nádory mozku, sklerózou, epilepsií, chronickými bolestmi svalů, chronickou únavou, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, cukrovkou, malígními tumory lymfatického tkaniva, defekty u novorozenců atp.

Kyselina askorbova – Obecně nemá žádné nežádoucí účinky, při dlouhodobém nadměrném příjmu (10 gramů denně a více) může dojít až ke vzniku ledvinových kamenů a ucpání tenkého střeva.

Sorban draselny – E202 – Pro potravinářské účely se vyrábí syntetickou cestou, přidáním hydroxidu draselného do kyseliny sorbové. Většinou se získává z ropných derivátů. Látka je většině případů bez nežádoucích účinků, ojediněle se může vyskytnout podráždění kůže či očí, alergické reakce, astma, poruchy chování.

Tuž jak? Stači? Jestli ni, tuž ste uplně marni. Pokračujte ve sledovani reklam a chlastejte chemicke patoky. My ostatni si dame domaci pivo z chmelu, sladu a vody, a když dostanem chuť, klidně si přidame šťavu z čerstvě nazbiranych třešni, jablek nebo slivek.

Chemici všech zemi…polibte nam prdel!

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Ostrava.

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička