Zpět

Modifikátorem rozpadu jsou média fungující na goebbelsovském modelu propagandy. Pod tlakem absolutní většiny médií jsem pomalu začal akceptovat stav, že Biden skutečně vyhrál, ač s pomocí četných, leč nedokazatelných, podvodů. Trumpovy osamělé tweety začaly najednou působit spíše směšně, než oprávněně. Pozornost politicky angažovaných konzervativců se přesunula na lednové senátní volby v Georgii, kde se rozhodne o přežití republikánské většiny v Senátu. A nejen to – rozhodne se o ideologické orientaci budoucích Spojených států, kterou já vidím jako recept k jejich rychlému zmizení coby vedoucí mocnosti ze světové scény.

Volební podvody, zejména hlasy nebožtíků, patří k americkému politickému folkloru.  V každých prezidentských volbách, které pamatuji, dostal Mickey Mouse více hlasů než Gus Hall (předseda jedné z komunistických stran USA). Nikdy to však nebylo rozhodující množství hlasů, až teď. Ale co je moc, to je moc, jenže se o tom ze zpravodajství hlavních médií neví. Jak televize, tak tisk spolehlivě filtrují spontánní reakce voličů, kterým došlo, že se děje něco nekalého.

Každý den se přihlašují svědci, kteří pod přísahou vypovídají o volebních podvodech, jichž byli svědky, aniž si to v tom okamžiku uvědomili. Štěstím digitálního věku je horizontální volnost informací, které se přes cenzurní snahy informačních gigantů šíří. Internetová a dnes už i kabelová televizní stanice Newsmax – snad ji přes nějakou VPN dokážete sledovat i v Čechách (velmi pozdě v noci) – se chopila vesla konzervativního – a z mého hlediska objektivního – šíření informací, jež zavedená média ignorují. Během měsíce získala 30 milionů diváků denně.

Přibývá svědků hlásících se nejen Newsmax, ale i policii a místním poslancům – vzhledem k internetové ostrakizaci někdy dost statečně – vypovídajích o volebních podvodech. Těm lze věřit, vypovídají pod přísahou, a křivopřísežnictví je v USA tvrdě trestáno (až 5 let bez možnosti podmínky). Dnes svědčil řidič nákladního auta, který převážel z New Yorku bedny s hlasovacími lístky do Lancasteru v Pennsylvánii. On sám nevolil – neseděl mu ani Trump, ani Biden – a procedury nezná, takže netušil, že je to protizákonné. Pozornost vzbudil až fakt, že když si ráno šel pro návěs s bednami, tak byl pryč. Ztratilo se asi 140 000 hlasovacích lístků. Protože v New Yorku se díky nařízení tamějšího guvernéra totožnost voliče nemusí povinně ověřovat, jsou lístky vhodným materiálem k manipulaci.

Druhým svědkem byl poštovní brigádník, kterého donutila šéfová sčítací sekce, aby všechny hlasovací lístky došlé po půlnoci (tedy 4. listopadu) antedatoval. Bylo jich jen několik tisíc, ale pokud takto instruovala jedna vedoucí oddělení, jak to vypadalo jinde? A to nezdůrazňuji, že jde o princip.

Zatímco politici hovoří o nepravidelnostech (irregularities), Trump si servítky nebere a tweetuje jako umíněné děcko o ukradených volbách. Jaký je v tom rozdíl, když má pravdu? Pouze ve stupni eufemie.

Osobní výpovědi, byť pod přísahou, mohou být zkreslené. Video bezpečnostní kamery už hůře. V Georgii byla jedna sčítací místnost v pronajaté hale maríny. Objednavatelé asi netušili, že hala je vybavena bezpečnostními kamerami. Někdy po půlnoci vedoucí operace vyhlásili poplach, že prasklo potrubí a narychlo evakuovali všechny pracovníky a pozorovatele. Když byla hala vyklizena a zůstali v ní jen 4 osoby, začali zpod přikrytého stolu v koutě tahat bedny s hlasovacími lístky a hbitě je prohánět tabulátory. Bez jakéhokoliv dozoru a ověřování. Bezpečnostní kamery nemají dostatečné rozlišení, aby záznam mohl být použit jako soudní důkaz, ale výpověď je jasná.

Trump v jednom z posledním tweetů argumentoval záznamem z Wisconsinu, kde ve 3:42 ráno přičetly tabulátory Bidenovi něco přes 142 000 hlasů. Pokud šlo a „absentee votes“ dovedu si představit, že zrovna v té minutě bylo dokončeno sčítání za, já nevím, tři týdny. Až potud bych to přijal, ale jak to, že ve stejné minutě bylo zaregistrováno jen asi 1800 hlasů pro Trumpa? To už neobstojí. Takže se během měsíce ze mne stal ze zklamaného voliče velice naprdnutý volič.

A zatím Biden jmenuje svůj kabinet Obamových pohrobků, který mne děsí. Znovu chce obnovit dohody s Íránem prostřednictvím lidí, kteří za Obamy dopravili do Teheránu, už si nepamatuji, kolik miliard dolarů v bankovkách – za něž Írán pak dokoupil z Německa potřebné odstředivky. Horší to bude s Čínou, s jejímiž papaláši Bidenova rodina vesele kšeftovala, a kterou se Trump sankcemi snažil přitlačit k omezení obrovských výdajů na zbrojení. K čemu asi Čína buduje flotilu námořních výsadkových lodí? Z toho jde opravdu strach.

Všechny příspěvky s Dušan Neumann