Zpět

Dlouholetý redaktor názorové stránky New York Times, James Bennet, rezignoval jen několik dní poté, co otiskl silně kritizovaný článek republikánského senátora Toma Cottona, který vyjádřil názor, že k likvidaci násilných nepokojů v amerických městech by měly být nasazeny ozbrojené síly. Jeho rezignaci požadovali zejména mladší kolegové z listu. Vydavatel NYT, A. G. Sulzberger, považovaný za ikonickou figuru liberálního novinářství, v krátkém rozhovoru řekl: „Dohodli jsme se, že v současné době potřebných redakčních změn je nad Jamesovy síly vést názorovou stránku.“ Sám Bennet se v dobré tradici politických procesů spolupracovníkům a čtenářům omluvil, že Cottonův příspěvek nedostatečně zredigoval a přehlédl v něm nepřesnosti, a neuvědomil si jeho příliš „drsný tón“.

Tom Cotton – legálně zvolený senátor z Arkansasu – v článku pod titulkem „Pošlete vojenské jednotky“ napsal, že „jediný způsob, jak rychle vrátit do ulic pořádek a zákon, je nasazení velké přesily k rozehnání, zadržení a odrazení narušitelů zákona“, čímž pobouřil spravedlivě rozhořčené.

Vymykat se z všeobecné podpory protestujících davů pod heslem „Na černošských životech záleží“ se nevyplatilo ani vedoucímu redaktoru filadelfských

novin „Philadelphia Inquirer“, Stanu Wischnowskemu, za uveřejnění kritického článku „Na budovách také záleží“. Na protest proti článku se rozhodla část zaměstnanců a redaktorů novin „hodit se marod“. Budovy a podniky vypálené roztrpčeným davem přece nelze srovnávat se životy obětí policejní brutality bez ohledu na příčiny incidentů.

Americká média dlouhodobě trpí podivnou nemocí, jež se do nich přenesla z liberálních univerzit – bolestivou a sebelítostivou přecitlivělostí ke slovům. Čím dále tím větší počet slov, které ještě v nedávné minulosti neměly žádné politické, genderové či rasové stigma, se vylučuje i z běžné konverzace. Nejtypičtějším příkladem této jazykové perverze je zaklínadlo „N-word“ (slovo N), jež nahrazuje původní slovo „negro“ – ze španělštiny převzatý termín pro „černoch“, později v jižanském slangu zkomolené na dnes velmi pejorativní „nigger“. Zejména tuto podobu slova se kromě černošských rapperů nikdo v Americe neodváží vyslovit už ani doma. Kvůli tomuto slovu mizí z amerických knihoven „Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna“ Marka Twaina a „Jak zabít ptáčka“ Lee Harpera. Přece jen by se dalo žáčkům těžko předčítat, že „na břeh Mississippi seběhli Tom s Huckem, aby se setkali s N-word Jimem.“ Ani „Chaloupka strýčka Toma“ to nemá snadné neboť „strýček Tom“ se stal synonymem pro černocha, podvolujícího se dobrovolně bílým „rasistům“. Pod vlivem slovního pokrytectví pak vyrůstá generace studentů, jimž se na universitách vyhrazují bezpečné zóny, kde se nesmí o kontroverzních tématech mluvit, aby se mladým jemným duším nezraňovaly city. Fráze „you hurt my feelings“ patří údajně v univerzitním prostředí k nejpoužívanějším. Není divu, že pak takto citlivě opečovávaná osoba, když narazí na realitu života, propadá frustracím, zoufalství, drogám a v nejhorším případě se pak nepřátelskému světu pomstí vystřílením poloviny školy.

Všechny příspěvky s Dušan Neumann