Zpět

Taka mala, zapadla vesnička to je. Fakt zapadla. Malička. Třinact set lidiček. Čtyry knajpičky. Jeden kosteliček. Žadna mešitka. A všude okolo hanacka černozem…

Když dete po ulici, děcka vas zdravi. Aji cizi lidi vas zdravi. Byvate tež ve městě nebo ve vesnici, kde vas děcka pozdravi? Je to hezke. Jak kdyby na vas dychnul duch Rozmarneho leta.

Dospěli su podezřivavi. Kdo to je? Kaj se tu vzal? Znate ho kdosik? Chlapi sedici na zahradce, chlemtajici Hanušovicku desitku, ztišili hlas a prohližaju si mě. Ja, ten ide asi na pařbu k Milošovi, ni? Tak to je v pořadku. Ten je naš.

…usměv? Spokojeny, synku? Všecko nejlepši!

Tuž snad sem kohosik inspiroval. Specialni dik patři všem hněvotinskym synkum a děvucham, že ten rachot a vuni uzenych klobasek vydrželi a nepřišli na nas s bejzbolkama 🙂

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička