Zpět
Klimatická pravda už vypadá jako totální lež, ale dál vládnou ideologové bez znalostí fyziky
V našem úvodním rozhovoru jsme s energetikem Pavlem Janečkem probírali, proč se ČEZ chová, jak se chová. Proč? No, protože může, opírá se o platný zákon. Ale to neznamená, že naše současná vláda nemá nástroje, jak cenu snížit a ulevit tak průmyslu i občanům. Je to alibismus, když tvrdí, že nemá možnosti? Pavel Janeček k tomu řekl: „Proč nevyřešíme tu primární záležitost? Proč přes lipskou burzu neprodáváme jen své přebytky…?“ Těch postupů by bylo jistě více, jen by k tomu musela mít vláda odvahu, a také si stanovit jako prioritu zájem občana České republiky, a nikoli energetické lobby. Elegantní řešení, které by se dalo udělat bezmála ze dne na den, navrhl Pavel Janeček takto: „Proč by tady nemohl vzniknout národní obchodník, který by nakupoval přímo od výrobce elektrické energie, od ČEZu?“ A tak jsme svědky, a hlavně součástí toho, že než by vláda řešila příčinu, raději rozdává dotace, které navíc často po několika měsících zruší. Takto vypadá systémová podpora průmyslu a občanů?
Martina: Ještě jednou se vrátím ke tvé poznámce, že se divíš, že s tím vláda něco neudělala. Tak mi tedy řekni, v koncových cenách energií, jakou v toto chvíli roli hraje vláda?
Pavel Janeček: Žádnou. V koncové ceně komodity nehraje žádnou, ale v regulované složce zásadní, sto procent.
Martina: A proč tedy nereguluje takovým způsobem, aby český průmysl a české podniky nescházely na úbytě?
Pavel Janeček: Komu to vyhovuje? Qui bono? Podívejme se, co znamená distribuční poplatek, z čeho se skládá. To jsou základní atributy, a jsou tam drobné věci, jako poplatek za jistič, příspěvek na OTE, a pak poplatek za distribuci – ten je neoddiskutovatelný, protože někdo musí udržovat trubky. A pak je tam systémová služba, to znamená ten stand by, studená složka, to znamená, že v podstatě platíme někomu – to jsem tady zmiňoval někdy v únoru – že čisté zdroje nejsou tak úplně čisté zdroje, to znamená, že musíme platit za systémovou službu, která zálohuje – někdo říká občasné zdroje – protože někdy svítí, někdy fouká – takže musíme mít k dispozici pohotovostní výkon, který potom umožní okamžitě nahradit občasné obnovitelné zdroje – a toto je značná částka. A pak je to příspěvek na obnovitelné zdroje jako takové, protože jsou vysoce neekonomické.
Já jsem, Martino, viděl o tom studii. Je to přeci legrační. Teď nedávno jsem slyšel, že na Twitteru bylo dokonce napsáno, že abychom měli levnou energii, tak si ji musíme především vyrobit. Oficiální Twitter ministerstva průmyslu a obchodu. Martino, to je přeci oxymóron. My tady elektrickou energii nevyrábíme? Tam to bylo samozřejmě myšleno na přimontování a připojování fotovoltaik a větrných elektráren. Ale fotovoltaiky z 8,5 tisíce hodin, co má rok, tak fungují 1 500. No toto je opravdu efektivita úplně neuvěřitelná.
Vždyť se podívejme, jaké procento z energetického mixu v podstatě má potom využitelnost ona obnovitelná složka. Je to nějakých 2,5 procenta, což je prostě marginálie, a přitom stojí téměř nejvíc. Takže stát má na tuto regulovanou složku obrovský vliv, a ta sestává z těchto jednotlivých položek, já je vyjmenuji ještě jednou: Příspěvek na obnovitelné zdroje a systémová služba, ty jsou nejvyšší, potom přeprava, příplatek na OTE, a na různé další, jističe, a podobně. Ale proč stát třeba neudělá to, že donutí podle zákona o cenách regulované subjekty, aby si energii na zajištění těchto systémových služeb nekoupily mimo trh? Proč to v podstatě nejsou náklady, plus přiměřený zisk? To není žádné obchodování. A ani toto stát nezařídí.
Vláda věděla o velkém zvýšení cen regulované části elektřiny, kterou ERÚ vyhlásil v říjnu, už od května. Proč s tím nic neudělala? Asi byla motivována energetickými koncerny.
Martina: Jak si odpovídáš?
Pavel Janeček: Nevím. Pan Síkela přece v říjnu řekl, že se diví hysterické reakci, když se oznámilo navýšení regulovaných cen, a že on to věděl od května. Tak proč to od května neřešili? Proč něco neudělali? Možná to neuměli spočítat, nebo to nechtěli spočítat. Já nevím. Prostě proč ale neudělali takovouhle změnu? Nebo něco podobného, o čem jsme se bavili, když jsem říkal, že burza funguje skvěle, když má dostatek, nebo přebytek elektrické energie, nebo plynu. To pak burza funguje, protože tam je konkurence. V létě, když je něčeho málo, tak přestává fungovat. To samé je u regulované složky. Pokud byly ceny nízké, a byly odvozované od těchto nízkých cen – myslím tím regulovanou část – tak to fungovalo, a stát v podstatě nebyl nucen tyto změny dělat. Ale pokud stát vidí, že cena je extrémně vysoká – a jestli je trojnásobná cena elektriky, tak to je extrémní nárůst, to není legrace, to má v průmyslu zásadní vliv – tak proč stát neměnil regulovanou složku, na kterou dosáhne?
Já jsem navrhoval, ať z kalkulací vyndá systémovou službu, a ať regulovaným službám, regulovaným subjektům řekne: „Kupte si elektrickou energii a použijte vzorec podle zákona o cenách.“ A příspěvek na obnovitelné zdroje úplně vyndat ze státního rozpočtu. Protože to, co se tady děje, Martino, promiň, mně úplně nevadí – ale co bych říkal, vadí, ale není to úplně primární problém pro populaci, ale je to problém pro firmy. A pokud nebudou fungovat firmy, tak v tom momentě máme multipolární problém. Proto mi to hrozně vadí.
Martina: V této obavě tě podpořil stav z letošního roku, kdy činnost ukončilo od roku 93 rekordní množství živnostníků, na 280 000, a je to samozřejmě hodně restaurací, jsou v tom různé sklárny – ale pozor, hodně to zasáhlo fyzické osoby. Zemědělství, tam skončilo 2 836 subjektů, a zemědělství nám může chybět.
Pavel Janeček: Bude chybět.
Martina: A další jsou zednictví, zámečnictví, nástrojářství, tudíž všechny věci, které jsou naprosto klíčové pro rozvoj společnosti, a nedají se takzvaně okecat. Takže v tomto tě to podpořilo. A já teď navážu na to, co jsi řekl o tom, jaké kroky podle tebe vláda mohla a měla udělat. Myslíš, že odpovědí na to, proč je neudělala, je – protože korporátní kapitalismus? Protože v tu chvíli si prostě vláda lehla na zádíčka, aniž by se prala, ukázala bříško a řekla…
Pavel Janeček: Chtěl bych to vidět, pokud by se to stalo. Ale já přesně nerozumím. Toto nevím. Já nechci vidět ministryni na zádech, ani ministra.
Martina: Nechci být adresná.
Pavel Janeček: Já nevím, já jsem obecně mluvil o pozici, nikoliv o fyzické osobě. Martino, ale já tohle nevím. Nevím, proč to vláda neudělala, ale mohl bych si představit, že byla nějakým způsobem motivována energetickými koncerny.
Martina: Jak může vypadat taková motivace?
Pavel Janeček: Ježíšmarjá, tak lobbing probíhá samozřejmě vyjednáváním. Zákon je takový. Energetické koncerny jsou řízeny lidmi, je tam vedení, které má zájem, a musí mít ze zákona zájem maximalizovat zisk, a musí spravovat s péčí řádného hospodáře. A součástí toho je samozřejmě pokus, snaha o vyjednání nejlepších možných podmínek. To není nic nelegálního, prostě tak to je nastavené. A pak je vláda, která by měla mít dostatek zodpovědnosti a dostatek vize, co se stane, když vyhoví energetickým společnostem. To je celé. Takhle nějak to vypadá.
Podle Pekarové Adamové musíme snížit energetickou náročnost průmyslu. Třicet let lákáme investory na energeticky náročnou výrobu, a teď říkáme opak? Co budou dělat smaltovny, lakovny, slévárny, a podobně?
Martina: Proto jsi na začátku roku řekl, že vláda svou nečinností v oblasti dostupnosti energií páchá atentát na český průmysl?
Pavel Janeček: Samozřejmě. Já to vidím, když s těmi firmami hovořím. Podívejte se na to, jak je možné, že v České republice je cena elektrické energie stejná, nebo vyšší než v Německu. Tak ježíšmarjá, jak jsme naletěli. To je prostě úplně úsměvná věc. Jaká je kupní síla na území České republiky, jaká je kupní síla na území Německa? Jak výkonné jsou tyto společnosti, jak jsou zainvestované na území České republiky: Já jsem od paní Pekarové Adamové slyšel, že musíme snížit energetickou náročnost našeho průmyslu. Co to proboha je? Tady 30 let lákáme investory, a ti nám sem umístili energeticky náročnou výrobu, protože to je v podstatě malomaržová výroba. A teď budeme říkat: „My už pro vás, milí Němci, nebudeme vyrábět, protože je to energetiky náročné?“ Vždyť všechny smaltovny, lakovny, slévárny a podobně, to je klíčové, to je páteř průmyslu. A my řekneme, že to nebudeme dělat? Tak, kdo to bude dělat?
Shodou okolností David Marek z Deloitte řekl, že nemá možná cenu udržovat tyto molochy, jako je Liberty, a podobně. A z čeho tedy budeme vyrábět obranné prostředky pro všechna ta nebezpečí, která jdou ze všech světových stran? Já chápu, že jsou vzdělaní pánové, jako salónní ekonomové z VŠE ale můžou nevnímat, že existuje taky fyzika, že výroba železa je fyzikální proces, že tváření železa neuděláte bez tepelného zpracování? Proč prostě proboha někdo, třeba z ministerstva průmyslu, neřekne – třeba jinými slovy – že se to nedá okecat? To prostě nejde.
Martina: Říkám si, jestli to nevidíme moc černě, protože premiér pořád dokola opakuje, že to nejhorší už máme za sebou.
Pavel Janeček: Tak když to říká pan premiér, tak kdo jsem já, abych zpochybňoval jeho slova? Já prostě se domnívám, že bohužel pan premiér nemá dobré poradce.
Martina: Dají se ty chyby napravit? To, kam jsme už dospěli, protože firmy skončily, spousta firem odchází do Asie, a podobně – to je velký problém i Německa.
Pavel Janeček: Ano, Německa. A to jenom ty firmy, které na to mají. To je mazec.
Martina: Ty naše zvedají židle a odcházejí.
Pavel Janeček: Podívej, Martino, útlum průmyslové výroby je vidět už v tom – jmenuje se to tržby průmyslové produkce za rok 24, a ta je mínus 2,7 procent. To nevypadá na první pohled vůbec špatně. Ale, Martino, každý ekonom, který se jenom přiblížil k výrobě, ví, že tržby v průmyslové produkci nejsou klíčové. Důležité je, aby se tento parametr srovnal s kusem, s kusy. Vyrábíš plynová topidla, a meziročně máš 30 procent inflaci, tak navýšíš o 29 procent, protože klient ti to zaplatí, a máš v podstatě propad jenom jedno procento. Ale v momentě, kdy se stane to, že navýšíš, a prodáš místo padesáti kusů jenom deset, a tržba se ti sníží jenom nepatrně, tak to neznamená, že jsi v pořádku. Prostě fixní náklady ti pořád zůstávají, a v podstatě jsi strašně nevýkonná a neekonomická. S tím se dá do jisté míry pracovat, ale ne dlouhodobě.
Nevím, jestli to říkám dostatečně zřetelně, ale v podstatě tady máme třicetiprocentní inflaci – to je potřeba, aby zaznělo – a propad je 2,7 procenta. Ale co to znamená v kusech? Jak to je s automobily? Víme, že se v české automobilce Škoda v roce 2018, 19, vyrábělo 1 300 000 aut, a že v loňském roce jich neudělali ani 800 000. A přitom to byl nárůst 16 procent. To, Martino, není přeci úplně v pořádku. Proč se na to nikdo nepodívá přes toto?
Martina: Jenomže plánem Evropy je ukončit výrobu spalovacích motorů do roku 2035.
Pavel Janeček: Hurá.
Podle New York Times klimatická pravda vypadá jako totální lež
Martina: A tím snížíme o dvě procenta emise.
Pavel Janeček: Kde? V Evropě? Nebo na světě?
Martina: Světové. Přičemž Čína…
Pavel Janeček: Jaké emise? CO2?
Martina: Já ti říkám jenom to, co se můžu dočíst v našem tisku.
Pavel Janeček: Samozřejmě, já to taky čtu, nejen v našem tisku, ale i v jiném, kde to bylo řečeno, a čtu aj v tlači. Ale v každém případě tady probíhají články, které jsou povšechně ze Spojených států amerických, a tam vyběhl článek, který říká, že John Kerry, který je velkým podporovatelem těchto zelených transformací – nevím, co to všecko znamená – má problém, protože ta klimatická pravda vypadá jako totální lež. Nejsem schopen si přesně vzpomenout, jak se ten článek jmenoval, ale je to na New York Times.
Martino, situace je taková, že CO2 je v ovzduší 0,04 procenta, a člověk snad má vliv ze 3 procent. Ale i kdyby měl z 10 procent, tak matematika je 0,03 x 0,003, tak si myslím, že jsme schopni ovlivnit nic. A největším emisním plynem, který nám ohřívá planetu, je vodní pára. Takže to je jasná věc – já to vždycky říkám – o co nám jde? Jde nám o člověka? Nebo o přežití polárního medvěda?
Martina: Já bych to možná úplně takto nestavěla, protože…
Pavel Janeček: Protože oteplování jako takové za posledních několik desítek let bezpochyby nějaké je, ale klima se měnilo vždycky, a počasí je úplně nepředpověditelné záležitost, a vědce, které navážeš na různé dotace a podobně, si koupíš levněji, než psa.
Martina: Možná proto bych to takto nestavěla. Protože já sama nevím, jestli tomu medvědovi jde o život. Ale…
Pavel Janeček: V tomto smyslu souhlasím, protože si myslím, že nejde. Já jsem to trošku vzal tak, že když jsem slyšel Glasgow 2004, nebo kolikátý to byl rok, tak to mi přišlo úplně neuvěřitelné. A výsledkem Glasgow je, že Škodovka vyráběla, nebo na území Evropy se vyrábělo, 17 miliónů aut se spalovacím motorem, a za loňský rok 12.
Martina: Máš na mysli tu konferenci?
Pavel Janeček: Ano, jasně.
Martina: Ano. Já vím, že ty nemáš rád termín Green Deal, protože říkáš, že to žádná zelená politika není. Co to tedy je?
Pavel Janeček: To je ideologie. To je popření zdravého rozumu.
Martina: Dobře, zdravý rozum můžeme přeprat. Ale je to opravdu regulérní popření fyzikálních zákonů?
Pavel Janeček: V mnoha aspektech ano. O tom není vůbec sporu. Já jsem to tady zmiňoval, že železo tváříme, a potřebujeme. Dneska tady máme možná blbý příklad, ale máme tady obrovský konflikt na území Ukrajiny – a možná jsi taky viděla statistiky, kolik Rus vyrábí dělostřeleckých granátů – v tom se vůbec nevyznám, od toho se držím dál, jsem pacifista do morku duše a kostí – a kolik vyrábí Evropa a kolik dělostřeleckých granátů vyrábí Amerika. Ale z čeho je v Evropě mají vyrábět, když je tady ESG, které bankám, jako převodnímu mechanismu pro rozvoj průmyslu, ukládá: „Nesmíte jaksi financovat výrobu zbraní.“ Těžká věc. Tak tomu úplně nerozumím. A to je důsledek Green Dealu – Environmental, Social, Governance. Prostě to jsou nesmyslné věci.
Nějaká paní na vernisáži vyprávěla, že hlavním tématem bylo ozelenění planety. Teď jsem četl, že nějaký vrcholný manažer ČEZu napsal na Twitteru, nebo na sociálních sítích: „Bez kompromisu. Průmysl po nás chce dekarbonizaci.“ Já tedy nevím, já s průmyslem mluvím na denní bázi, a o nikom takovém jsem neslyšel. Samozřejmě, průmyslníci ze skleněných paláců, možná ESG manažeři, a podobně, nebo manažeři pro inkluzi, nebo genderovou vyrovnanost – ti možná chtějí dekarbonizaci. Ale to jsou přesně ti, kteří nevědí, že tržby průmyslové výroby jsou něco jiného než výkonnost průmyslu jako takového. Snažil jsem se vysvětlit, že výsledky jsou vždycky o kusové výrobě přepočtené prodejní cenou. A pokud klesá počet vyrobených kusů, tak to tržby nezachrání.
ČR se zavázala, že rychle vybuduje 10 GW výkonu obnovitelných zdrojů, což je za 200 miliard. K tomu 500 miliard na rozvodné sítě a zálohování obnovitelných zdrojů. Tedy 700 miliard.
Martina: Jakou roli ve zdražování energií hrají takzvané obnovitelné zdroje?
Pavel Janeček: Zásadní. Česká republika se zavázala, že do roku 2030 – možná, promiň, nevím přesně, v nejkratším množném termínu – vybuduje 10 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích. Jeden GW – zase, nemám před sebou onu kalkulaci – myslím, že jeden stojí 20 miliónů korun, tak to znamená, že 10 GW je 200 miliard v obnovitelných zdrojích. Tyto obnovitelné zdroje taky musí být nějakým způsobem připojeny, a to jsou gigantické nároky na distribuční síť, v podstatě v podobné ceně. To znamená, jestli máte instalovaných 10 GW v obnovitelných zdrojích za 200 miliard, tak dalších 200 miliard musíte dát do rozvodné sítě, a dalších 300 miliard do takzvaného zálohování těchto obnovitelných zdrojů.
Snažil jsem se vysvětlit, že obnovitelné zdroje jsou – někteří říkají občasné obnovitelné zdroje, jsou to, že vyrábíte z uhlí v podstatě 24 hodin denně, ale z fotovoltaiky třeba 6 hodin denně, takže k ní musíte mít zálohu – a to je dalších 300 miliard. To znamená, 10 GW instalovaného výkonu znamená třeba 700 miliard korun v investičních nákladech. A to musí někdo zaplatit.
Martina: To se nám tím, co jsi popsal, mezitím ta čistá energie trošku ušpinila.
Pavel Janeček: Samozřejmě, protože toto zálohování probíhá vždycky nějakým zdrojem, který je emisní, ať už se jedná o plynové, nebo uhelné elektrárny. To je vůbec samostatná story. Prostě zálohování uhelnými elektrárnami v České republice není možné, protože jsme si nevyjednali výjimku tak, jako Německo a Polsko. To znamená, že třeba v roce 26, 27 budeme nuceni kvůli cenám povolenek, a kvůli této nevyjednané výjimce, zastavit uhelné elektrárny jako zálohování pro obnovitelné zdroje. Tuto systémovou službu prostě nemůžeme poskytovat uhelnými elektrárnami.
Martina: Prosím tě, proč jsme si nevyjednali výjimku, když jsme na tom s uhlím tak, jak na tom jsme?
Pavel Janeček: Opominutí? Já nevím. Prostě jsme si ji nevyjednali. Polsko si ji vyjednalo, i Německo.
Martina: Kdo ji nevyjednal?
Pavel Janeček: Vláda, samozřejmě.
Martina: Tahle současná?
Pavel Janeček: Ne, to ne. Předchozí vlády. To není všechno chyba současné vlády, to je dlouhodobý problém podceňování, a naopak přeceňování energetiky jako takové.
Martina: To znamená, že energetika a její zájmy byly na chvostu už dávno před tím?
Pavel Janeček: Samozřejmě. My jsme si tady vytvořili přes Německo absolutní závislost na ruském plnu.
Německo je v elektrické energii deficitní, a jejich nedostatky saturuje Francie a ČR. Takže vůči Německu máme obrovskou vyjednávací pozici, ale nikdo ji nevyužívá.
Martina: Co to obnáší být závislý na německé potrubní síti?
Pavel Janeček: Problém, obrovský problém. V loňském roce jsme nedostali takové množství plynu, jaké jsme na území České republiky požadovali. Prostě Němci vždy budou upřednostňovat své zájmy. A to není jenom v tom. To je i takzvaný Storage Neurality Charge. Němci zavedli nový poplatek za doplnění jejich zásobníků, protože ztratili obrovské množství peněz, konkrétně jejich společnost Uniper, takže v době, kdy byly ceny nejvyšší, nakoupili plyn do strategických rezerv, a dneska nám je účtují. To je hrozně jednoduché. Prostě toto se tady děje. To není žádný jednotný trh, a žádné dobrovolnictví ze strany Německa. My to tvrdě platíme, a částka, která byla zavedena – myslím, že v roce 2021 – se stále zvyšuje, takže dneska je, myslím, 1,45 eura za MW, a to je už v ceně 30 euro za MW značné procento.
Martina: Já bych určité věci docela pochopila u plynu. Ale proč u elektrické energie, ve které jsme soběstační? To mi pořád hlava nebere.
Pavel Janeček: A já myslím, že to není jenom soběstačnost, ale je i to, že Německo je deficitní. Za loňský rok bylo deficitní v elektrické energii, a jejich nedostatky ve výrobě elektrické energie jim saturovala Francie a Česká republika. Takže my máme vůči Německu obrovskou vyjednávací pozici, a nikdo ji nevyužívá.
Martina: Přičemž Německo odstavilo jádro.
Pavel Janeček: 15. dubna 23.
Martina: Ano, a záhy odstaví i uhelné elektrárny, to znamená, že můžeme očekávat, že se tento deficit zvětší, protože, mimo jiné, nároky na elektrickou energii se i kvůli elektromobilitě zvýší.
Pavel Janeček: Němci nikdy nedělají malé chyby. Já jsem někde řekl – v oficiálním rozhovoru – že když odstavili jaderné elektrárny, za poslední tři roky, tak česká vláda měla vystoupit a požádat, že je koupí. Totiž likvidace jaderných bloků stojí stejně, jako jejich výstavba, a německé jaderné bloky jsou určitě nejkvalitnější a nejlepší na území Evropy, minimálně, možná na celém světě. Vypadá to jako fantasmagorická poznámka, ale mně to až tak špatný nápad nepřipadá, notabene když vím, že byly kontakty mezi saským a českým parlamentem, kde říkali: „Až my se dostaneme k moci – ti Sasové – tak budeme o jaderných elektrárnách určitě znovu jednat.“ Ne o tom, že by je vláda koupila, ale že by je znova najeli, což je samozřejmě dlouhodobý proces, ale není to vyloučené, pokud je to potřeba. Němci jsou důkladní, takže třeba v Greifswaldu, ve východním Německu, už zbourali chladící věž, a podobně. To jsou třeba, Martino, nevídané věci – my se tady tváříme, že energii nepotřebujeme.
Já jsem byl v roce 2020 v Berlíně – vždycky to vyprávím jako úsměvnou příhodu, nevím, jestli tě tím mám také potěšit – ale Němci mají spotřebu něco kolem 500 TWh ročně, a to mají nějakým způsobem pokryté. A vystoupila tam taková paní, která hovořila o energetice – byla velmi vzdělaná, nevím, v jakém oboru, ale možná studovala humanitní studia, nebo něco takového – krásně promítala slidy. Tak jsem se zeptal: „Heleďte, říkáte tady, že v roce 2050 bude mít ne 500, ale 600 TW a že mezitím odstraníte 340 TW instalovaného výkonu. A odkud dovezete těch 260?“ A ona se podívala někam za mě a řekla: „Maroko, maybe?“ Tak jsem pochopil, že Maroko možná – tak třeba. Tak třeba to zvládnou supervodiče, a podobně. Třeba ano. Ale ona už to měla vyřešené. A druhá otázka byla: „Jak vyřešíte elektrická vozidla v podzemních garážích?“ Protože já jsem tenkrát řešil velký problém s auty na CNG v podzemí, a jejich parkování. A ona mi řekla: „To už inženýři vyřešili.“ Tak včera jsem v nějakém denním tisku četl, že hasiči chtějí změnu legislativy, protože pro ně je požár elektrovozidla v podzemích garážích nightmare, noční můra. A toto je přesně ono: My jsme vedení ideology bez elementárních fyzikálních znalostí.
Martina: Pro mnohé posluchače, kteří třeba vidí budoucnost v obnovitelných zdrojích, můžeme působit tak, že milujeme popílek. Ale řekni mi, do jaké míry bychom mohli využívat obnovitelné zdroje a do jaké míry by se ta obrovská podpora, až jak jsi to teď vylíčil, až nepříčetná, měla omezit, přehodnotit?
Pavel Janeček: Víš, já prostě dlouhodobě tvrdím, že popílek nemiluji. Nicméně odlučovače jsou skvělé, a dokonce jsem se podílel na odsiřování uhelných elektráren pro rakouskou společnost, a tak dále. Tak to není zrovna to, že bych ho miloval. Já si myslím, že hysterie kolem uhelných elektráren je prostě přehnaná, protože to potom jde dál. Já se omlouvám za tuto odbočku, ale v podstatě, když zakazujeme uhelné elektrárny, tak v druhé fázi máme ambici zakazovat ohniště jako taková, to znamená krby doma, a měli bychom do toho dávat odlučovače za tisíce euro, a za osm set euro ročně vyměnit filtr a vložku. To je přeci úplný nesmysl. To se neděje na základě racionální úvahy – neexistují vůbec žádné dopadové studie těchto věcí. Za mě jsou obnovitelné zdroje možné jako komplementární, ale stavět elektrickou bezpečnost na obnovitelných zdrojích je nesmysl. A napadají mě jiná slova.
Všechny příspěvky s Pavel Janeček
Ale pane Vlku, nemůžete sypat z rukávu žádná čísla na podporu bateriových elektromobilů ne proto, že si je z hlavy nepamatujete, ale proto, že žádná globální čísla ve prospěch bateriových elektromobilů neexistují a existovat ani nemohou.
Argument, že elektřinou vaříme, příp. topíme atd. je zcela mimo téma, protože Vám tam chybí ta 15–20% ztráta při nabíjení a cca 10% ztráta při opětovném převodu el. práce na mech. práci. Ano, můžeme zkusit srovnat třeba elektrický mixér, který převádí el. výkon na mech. výkon a mixér se spalovacím motorem a dospějeme k závěru, že z hlediska účinnosti jsou +/- srovnatelné (mixér nenabíjíte, čímž těch 15-20 % ušetříte a jste +/- na účinnosti spalováku), ale shodneme se na tom, že ten mixér na spalovák se nám nebude líbit z hlediska hlučnosti, lokálních emisí, hmotnosti a složitosti (manipulační, servisní…). Jenomže všechna tato hlediska jsou nám u auta vzhledem k jeho hmotnosti, životnosti, podmínkám používání a servisním nárokům tak nějak fuk. Jediné, co nám úplně fuk není, jsou ty lokální emise: víme, že celkový globální objem emisí celého životního cyklu nabíjecího elektromobilu je vyšší než celkový globální objem emisí auta se spalovacím motorem (resp. u zážehových motorů trochu a možná za určitých okolností i jakž takž srovnatelný, ale u vznětových to rozhodně platí za všech podmínek). Krom ČVUT k témuž závěru dospěly i carbonBrief, GreenNCAP, Univerzita Magdeburg a další, data jsou zpětně ověřitelná, mějme tedy tvrzení za prokázané. Výhodou nabíjecích elektromobilů může být problematika lokální, tedy např. v dopravní špičce velkoměsta může být benefitem přenést emise z dopravy vzniklé na lokality jiné, kde je mneší koncentrace. A to i za cenu snížení účinnosti a zvýšení globální emisní stopy i ceny a – bohužel – nezbytného drancování přírody, které je v případě baterií a solárů přímo šílené.
Žádný jiný Vámi uváděný benefit nabíjecí elektromobily nemají a zejména Vaše tvrzení o vyšší spolehlivosti bych na Vašem místa zcela vynechal, nebo Vám nějaký majitel třeba Tesly rozbije hlavu; nabíjecí elektromobily jsou totiž v současnosti statisticky neporuchovější auta na našich silnicích.
Bohužel právě například infrastruktura je jedním z klíčových argumentů proti nabíjecím elektromobilům, protože Němci ze své plánované přenosové soustavy od uvedení Energiewende zrealizovali sotva 8 %, protože prostě nejsou peníze. A v současnosti realizují – jaké překvapení – velké nic. Mimochodem v tom jsme mívali výhodu my v ČR, neboť díky energeticky náročným provozům nám tu komanči zanechali solidně dimenzovanou přenosovou soustavu, kterou nám Němci závidí (inu i zločin může mít své světlé stránky).
Hlučnost je plusem max. do 40-50 km/h, potom vyšší tření pneumatik zvyšuje aerodynamický hluk elektromobilu a kolem 100 km/h vykazuje automobil s malolitrážním přeplňovaným zážehovým motorem srovnatelné třídy a ceny hlučnost dokonce nižší (viz. test Automobilismo).
Co se týká argumentu, že ropa musí dojít, ten slýchám už přes 50 let a ropy je dnes mnohem více, než bylo tehdy, přičemž těžba pokud neroste, tak pouze z politických (OPEC se paktuje s Ruskem) a nikoli z kapacitních důvodů. Takže z toho strach nemám. A až se bude ta doba vyčerpání blížit, buďte bez obav, trh (bude-li tedy nějaký) adekvátně a racionálně zareaguje. Dělat dnes megakrádeže kvůli dotacím něčeho, co víme, že není životaschopné ani s těmi obrovskými svinskými dotacemi, je hnusný zločin.
Co máte na mysli zdaněním elektřiny, to žádné zdanění elektřiny není, ta je zdaněna 28,30/MWh a tyto drobné platí distributor. Proti spotřební dani je to daň zcela marginální až směšná. Spotřební daň by cenu el. výkonu zvýšila na cca dvojnásobek (reálně by nástupem bateriových elektromobilů ale došlo k mnohem vyššímu navýšení cen, spíše tak na 3–4 násobek vlivem zvýšení poptávky a omezených zdrojích a to už byste na elektřině ani nevařil, ani s ní netopil). To, s čím jste si to popletl, je cena emisních povolenek, které jsou ale placeny za produkci sodovkových bublinek a s elektřinou nijak principiálně nesouvisí. Emisní povolenky jsou vybírány od všech producentů CO2, ať už přímých (např. tepláren, spaloven…), tak i nepřímých (např. za vyrobené automobily, aniž by tyto ujely metr). Zisky z emisních povolenek jsou předmětem standardních obchodů vč. tržních spekulací, a často slouží jako zdroj pro dotaci neživotaschopných nesmyslů, jako jsou občasné zdroje el. výkonu nebo produkce bateriových elektromobilů. Kdyby Vás třeba napadlo ptát se, z čeho Elon Musk třeba zamazává ty obrovské ztráty, které Tesla produkuje, tak je to právě z těchto emisních povolenek. Dokonce lze dohledat, že Teslu platí z velké části FCA, protože většinu emisních povolenek Musk prodal právě FCA (a FCA na základě jejich ceny přestal vyrábět Fiat Punto, protože s cenou kolem 25 000 Kč/ks vyrobeného vozu byla jeho výroba nerentabilní). Takže kupujte Fiaty, podpoříte Teslu… to jsou paradoxy, že? Další machinací s cenou el. výkonu je tzv. Lipská burza, což žádná burza není, je to nějaké GmBh, které přeprodává proud od svých dodavatelů svým odběratelům. Opět to nemá s problematikou nic společného, není to žádná daň ani nic podobného, prostě soukromá společnost vykazuje zisk na tom, že přeprodává nedostatkovou a regulovanou komoditu. Kdyby komodita byla neregulovaná a tržní, a docházelo by tedy na té Lipské „burze“ ke střetu volné poptávky s volnou nabídkou, pak by to byla burza jako jakákoli jiná. Ale není. Takže ani daň to není, ta spotřební by byla na el. výkon aplikována až po přeprodeji z té Lipské „burzy“ a tím by její cena rostla ještě více, než jen pouhým přičtením oné spotřební daně. Takže by to bylo ještě mnohem horší, než to je teď (já vím, vypadá to, že hůř být nemůže, ale počkejte třeba na rok 2030 a pokud bude existovat ještě EU, bude setsakramentsky hůř, to si pište).
Domněnka, že problémem nabíjecích elektromobilů je nízká kapacita baterií a dlouhá doba nabíjení je jen ukázkou naprostého nepochopení problému. To jsou totiž ty menší, až zanedbatelné drobnůstky. Přenosová soustava už je problém podstatně větší, ale největším problémem a Achillovou patou nabíjecích elektromobilů jsou zdroje elektrického výkonu. To je megaprůser, který je v EU v podstatě do roku 2035 absolutně neřešitelný. A právě ten odsuzuje bateriové elektromobily tam, kam patří: do propadliště dějin, kde jsou už od konce 19. století, kdy jich bývalo mnohem více, než aut se spalovákem. Při každé ropné krizi se našel někdo, kdo ten průšvih zkoušel zase rozfoukat, ale vždy dospěl díky logaritmickému pravítku k závěru, že to je fyzikální nesmysl. A kdo si myslí, že superpočítače dospějí k nějakému řádově jinému výsledku než logaritmická pravítka, tak by se měl vrátit na základní školu.
No, pán nepán, napsal jste toho hromadu a až na výjimky jsou to nesmysly 🙂
Kdybych to měl všechno vyvracet, napsal bych příspěvek ještě dvakrát delší a uznejte, to nikdo nechce. Takže jen výběrově.
Tak předně – elektrický motor má účinnost až 95%. Vím, že do toho zahrnujete i širší souvislosti, takže elektromobil může ztratit až 20% energie v souvislosti s nabíjením. Zase ale nejméně polovinu může získat zpět rekuperací při brzdění. Další ztráty jsou podobné u obou systémů. Ovšem spalovací motor sám o sobě má účinnost jen cca 40%, zbytek je přeměněn na teplo (což zase lze využít v zimě na topení). To jsou nesouměřitelné parametry. Jak jsem napsal, jedinou podstatnou výhodou spalovacích motorů je vysoká energetická hustota fosilního paliva.
Jestli je „celkový globální objem emisí celého životního cyklu nabíjecího elektromobilu vyšší než celkový globální objem emisí auta se spalovacím motorem“, to nevím. Jak se říká – věřím jen té statistice, kterou jsem si sám zfalšoval 🙂 Nemůže to být tím, že do emisí elektromobilů je započítán aktuální energetický mix výroby elektřiny (elektromobil má vyfuk v elektrárně)?
Aby bylo jasno – já nejsem žádný ekoterorista, však jsem psal, že vidím jako největší chybu tlačení elektromobilů násilně, předčasně předtím, než průmyslová praxe dožene vědeckotechnický rozvoj. Neříkám, že již dnes lze fosil plně nahradit, ale v budoucnosti jinou možnost nevidím. Byl by ten globální objem emisí elektromobilu stejný, kdyby se započítávala výhradně „čistá“ energie z jaderek a občasných zdrojů? Já vím, že výroba, především akumulátorů, není žádná ekologická hitparáda, ale to přece u fosilu taky ne. Navíc ta šílená globální přeprava. Taky vím, že i výstavba těch čistých zdrojů není zadarmo a bez negativních vlivů. Vcelku intuitivně ale každopádně věřím „moderní době“. Je třeba u fosilů započítáno, že spalují v podstatě hnusné svinstvo a zplodiny z něj kontinuálně ukládají podél trasy? Veškeré externality z toho, zejména následky na zdraví těch, kteří to svinstvo dýchají?
Jsem naprosto bez obav – až bude ropa docházet, „trh“ to vyřeší – zvýšením cen 🙂
Ke „zdanění“ elektřiny. Udávalo se, že výrobní náklady ČEZu jsou 25 halířů z uhlí, 50 z atomu. Dnes to může být o něco málo víc. Prodá ji „v Lipsku“ za, řekněme, 3 Kč/kWh. Vytvoří zisk, který vláda zdaní nejprve případně odvodem za cenu nad evropský strop, pak windfall daní, potom standardní daní a nakonec si ještě vezme 70% z dividendy. Vím, to poslední není daň, ale kdyby stát reguloval cenu u výrobce podle zákona o cenách a věcně usměrňovaných cen, nic z toho by neměl. Jednoznačnou daní je emisní povolenka – třeba 70 halířů na kWh (s tendencí růst, protože jich každý rok ubývá, ovšem ta už je započítaná ve snížení zisku ČEZu). Pak máme ve finální ceně „regulovanou část“, ta je kompletně věcí státu a stát si pomocí ní například nechá zaplatit investice, které by si třeba mohl zaplatit někdo jiný (kdo je chce a potřebuje). Plus se živí nepotřebné státní a obchodní struktury. Pak tu máme příspěvek na OZE, 60 halířů za kWh. No a nakonec ještě DPH, bratru 1,40 za kWh. Ty „Vaše“ 3 halíře daně z elektřiny, které samozřejmě neplatí distributor, ale pochopitelně také spotřebitel, mi ani nestojí za řeč 🙂
Zdá se Vám to všechno málo?
V čem se zajisté shodneme, je nemravnost dotací 🙂
Tak uvidíme, kdo bude mít nakonec pravdu.
Platí, co jsem psal, nesmysl tam bohužel není žádný, jen děláte hrozné školácké chyby, např. do účinnosti elektromobilu nepočítáte takovou drobnost, jakou je účinnost výroby el. výkonu, která je dnes v zásuvce kolem 33 %, z čehož dále odečítáme 15–25 % nabíjení a dalších cca 10 % na regulaci (jak vidíte, zlatých 40 % na kolech auta se spalovákem, ale tam těch 40 % zdaleka není kontinuálně) a dále klesá a hlavně bude klesat vlivem OZE. Nemůžete nepočítat práci dodanou z externálu a porovnávat ji s prací vytvořenou interně, to je prostě nesmysl.
Do emisí elektromobilů je započítána celková spotřeba na výrobu a užívání přepočtená na kilometr, viz. uváděné studie, které jednoznačně prokazují neekologičnost bateriových elektromobilů. Naštěstí pro elektromobily tam není započítané huntování přírody těžbou vzácných prvků, které se těžko dá vyčíslit.
Rekuperace je pěkná věc a mně by se jako strojaři líbilo, kdybychom nemuseli práci, kterou jsme pracně a neúčinně vyrobili, vypustit do vzduchu, ale i na příkladech hybridů vidíte, že zatím je to výhodnější bez ní. Rekuperace nárůst hmotnosti a tření bohužel nevykryje. Zatím. Ale u těch hybridů bych nedělal předčasné závěry, mají za spalováky 100 let vývojového zpoždění…
A poslední: kdyby se stát choval jako stát, nemuseli bychom tuto nesmyslnou otázku vůbec řešit, protože bateriové elektromobily jsou globální nesmysl už od konce 19. století a jejich jediný přínos by mohl být v lokálních zónách s extrémním znečištěním (což se stává např. v Číně, Kolumbii apod., v ČR nemáme tak velké průmyslové aglomerace, abychom získali jakýkoli benefit), kde lidé rádi vymění vyšší účinnost spalováků za čistší prostředí (i když covid nám ukázal, že i tato teorie je ošidná, protože v době covidu při více než 80% snížení individuální osobní dopravy emise bohužel statisticky neklesly. Neklesly vůbec, ne, že málo, prostě vůbec. Přiznám se, že to překvapilo i mě).
Vy jste vážně vtipálek 🙂
Takže chcete srovnávat účinnost dvou automobilů a u ropáka počítáte s benzínem v nádrži, kdežto u elektromobilu do toho chcete započítat výrobní a transportní fázi výroby energie? Jakápak je asi účinnost toho procesu, který dostane benzín do nádrže? Nechtěl bych to počítat, protože to ani nejspíš nejde. Ono asi taky záleží na tom, kde a jak se těží výchozí surovina. Něco jiného bude ropa u šejků a něco jiného „nepredikovatelná ekologická katastrofa“ v podobě frakování, co provozují naši soudruzi za velkou louží (což je také částečná odpověď na tu Vaši tezi o tom, že ropy je dost a vždycky bude). Smiřte se s tím, že energetická účinnost ropáku je s bídou poloviční, než u elektromobilu. U toho absurdního příkladu s mixérem nikoho ani nenapadne, dělat ho se spalovacím motorem, tak proč automobil? Opakuji, že jediným důvodem je vysoká energetická hustota paliva v nádrži (a samozřejmě taky vysoký energetický zisk při těžbě ropy, který ovšem neustále klesá, a klesat bude dál, s tím, jak vytěžujeme neobnovitelný zdroj). Kdybychom měli akumulátory, které by tomu mohly konkurovat, nikdo by po ropácích neštěkl. No ale dnes už není konec devatenáctého století, takže vědeckotechnický rozvoj pokročil a elektromobily jsou konkurenceschopné. Podívejte se, jak jsou všechny světové tradiční automobilky vyděšené nástupem Tesly a levných čínských elektromobilů!
S čím samozřejmě nesouhlasím, a mám s tím velký problém, je způsob, jak tento neodvratný technický pokrok násilně tlačí proponenti GreenStealu. Všechny ty zákazy, omezování, okrádání společnosti přes extrémní zdaňování, trh křivící dotace. Ten pokrok by se prosadil i bez toho, jako se ostatně vždycky prosazoval, akorát by to bylo přirozenější, trvalo by to déle a nemohli se na tom tolik napakovat ti, kteří nás nestydatě okrádají.
A zneužívají k tomu klimaalarmismus, když za zlo označují „emise“ CO2, což je ovšem obecně pro život na Zemi zcela nezbytný nevinný biogenní plyn. A to budiž i částečná odpověď na Vaši závěrečnou tezi o tom, jak „emise“ během covidu neklesly. Ony samozřejmě emise CO2 nemohly neklesnout, s omezenou průmyslovou výrobou a dopravou (udává se až cca -20%), ale pochopitelně to nemělo žádný pozorovatelný účinek na „oteplování“. Prostě zjednodušeně proto, že „neporučíme větru, dešti“.
A závěrem už jen stručně dvě poznámky.
Nepochopil jsem Vaši zmínku, že by snad neměla fungovat nebo být přínosná rekuperace u hybridů (nebo snad BEV?). Sám jsem jezdil ve snad deset let starém Priusu. A pamatuji si, jak v něm bylo na displeji grafické znázornění stavu elektrického pohonu. A jaká to byla radost brzdit, když na něm bylo vidět, jak energie proudí do baterky! 🙂
Bagatelizujete skutečné(!) zdraví škodlivé emise ropáků, které prý škodí jen v některých lokálních zónách s extrémním znečistěním. Ne, ony škodí vždy a všude, jen mimo zóny se ty škodliviny rozptylují a zřeďují (aby se následně někde usadily a zkoncentrovaly). A ve skutečnosti těmi lokálními zónami je každé větší město a v těch dnes žije většina obyvatel světa.
Chtělo by to semafor do studia a když mluví p. Kociánová, tak pro druhou stranu svítí jasná červená…
No motá to pan Janeček furt všechno dohromady – a nějaké jasné závěry z toho nejsou.
Jaký má smysl motat dohromady chybějící výkon instalované energetické kapacity a požární pożadavky elektromobilů?
GreenSteal – a nic jiného to není – je o tom, dostat z oveček co nejvíce peněz, když přes daňový systém to už moc nejde. A že na takové válčení je potřeba kopa peněz! Takže z hlediska vládnoucí oligarchie je všechno cajk. Proč by to měli, prostřednictvím svých pohůnků, řešit? Emise sodovkáče a oteplování jsou jenom záminkami a slouží k vystrašení poplatníků, aby se tolik necukali.
Jestli chceme levné energie, musíme se zbavit té proradné pakáže, odírající nás ve prospěch cizích zájmů. Jinak budem za chvíli platit emisní povolenky i z vydýchaného CO2. Exit z Nato, exit z eurouhnije, navolit populisty (=politiky, kteří slibují že budou hájit zájmy lidí) a bude se nám hned dýchat lépe.
Pokud jde o uhlí, nevím o jaké nevyjednané výjimce pan odborník mluví. Já odborník nejsem, tak jenom co tak se občas dozvím ze sdělovadel – uhlí nám tak jako tak dochází, bo nechceme prolamovat henty těžební limity, pětidemolice se zavázala k ukončení spalování k roku 2033, ovšem producenti ohlašují, že je růst cen emisních povolenek donutí přestat s tím dobrovolně ještě mnohem dříve.
Elektronobily mohou slouzit jako vyrobnavaci elektrarny, alespon v Cine to tak delaji. Podle me cilem green dealu neni elektromobilita ale zadna mobilita.
Elektronobily se v Cine nabiji mimo spicku, ve spicce naopak majitele nabytych elektromobilu maji moznost prodavat elektrinu z nabitych baterii. V Cine tvori elektromobily a hybridy vetsinu nove prodanych aut.
Vsechny nove mestske autobusy v Cine jsou elektricke. Podle me je elektromobilita budoucnost a odpor ke green dealu by nemel byt spojovan s odporem k elektromobilum.
A spojuje to někdo?
Já mám elektromobilitu rád (vlastním elektrokolo). Co rád nemám, jsou dotace. Že stát všechny okrade a z ukradeného přispěje bohatým na Teslu.
Jestli je elektro(ne)mobilita budoucnost, tak hodně temná. Elektromobilita má jednoho velkého nepřítele, s nímž prohrává: fyziku.
V elektrické síti máte v ideálním případě zhruba podobnou účinnost, jakou má spalovací motor v autě. S postupujícím časem bude tato hodnota dokonce klesat, a to poměrně hodně.
Z ní posléze odečítáte nějakých 15-20 % na nabíjení a nějakých 10 % na převod zpět na mechanickou práci (z níž ve stabilních zdrojích vlastně vznikl ten elektrický výkon), takže dokud nebudete mít nějaký zázračný superúčinný zdroj elektrického výkonu, bude pořád ten spalovák mnohem efektivnější , výkonnější a ekologičtější řešení. A levnější, protože už dnes platíte dobrou polovinu z litru benzinu či nafty spotřební daň. Umíte si představit, až bude spotřební daň na elektřinu dělat 50 % její ceny? Kolik bude kWh u nabíjecího stojanu asi tak stát? Tři stovky? Pět?
No, a protože žádné superúčinné, seperlevné a superekologické zdroje elektrického výkonu nemáme, neb nejúčinnější jsou plynovky, které ovšem chceme likvidovat a nahrazovat občasníkama, tak je to celé jeden obrovský energetický nesmysl a dopadneme tak, že zdrojem pro elektrický výkon bateriových elektromobilů budou levné, výlonné a ekologické naftové elektrocentrály u každé nabíječky.
Máte pravdu, má to úžasnou budoucnost.
Přesně, jak uvádí pan Janeček, tlačí to ti, kteří nerozumí základním fyzikálním zákonům, jen si někde něco přečtou (samozřejmě na spřátelených webech) a pak to šíří jako mantru, aniž by to bylo vůbec schopni posoudit…
Elektromobilita je jen business, nic jiného a dnešním ekomilovnikum (kteří se snaží jak novodobí Ježíši spasit svět) hrají na city, a když to nezabírá, jak si papaláši mysleli, tak jim to nařídíme (ať už zákazem výroby spalováků, nebo nastavením drsných pravidel pro auta starší 15 let…) Kdyby lidem opravdu záleželo na planetě, tak v prvé řadě přestanou plýtvat, ať už jídlem, oblečením, nakupováním zbytečné elektroniky apod. Ale to je v dnešním komerčním světě, kde vládnou slova ‚utracet’/nakupovat/užívat si, nemyslitelné… To by šlo proti ekonomickým zájmům…
To přece nemyslíte vážně?
S fyzikou elektromobilita nemůže prohrávat, protože na fyzice je po všech stránkách založená a naprosto s ní v souladu. S čím prohrávat může, je politika a byrokracie ve službách globální oligarchie. Kteří to tlačí násilně, nenechávají to přirozenému vývoji a využívají k okrádání mas a zvýšení vlastní moci a majetků.
Já Vám tady nebudu sypat z rukávu čísla, jak se mýlíte, i když předpokládám, že někdo by to udělat mohl. Jen tak laicky – pročpak doma svítíme, vaříme, topíme elektřinou z rozvodné sítě, když bychom krásně mohli každý mít u baráku elektrocentrálu? Sám si odpovím – protože je to po všech stránkách výhodné. Elektřina se dá vyrobit „čistě“, přepravit rychle a levně a využít všestranně a snadno.
V mobilitě zatím ještě převažují fosilní paliva, ale zdá se, že už to nemusí být nadlouho. Je to zřejmě jen kvůli vyšší energetické hustotě fosilního paliva, než zatím mohou dosáhnout baterie. Jenomže jednak se baterie stále vyvíjejí a zlepšují, druhak fosilní paliva nutně dříve či později dojdou. Ostatní výhody jsou na straně elektromobilů – nižší znečištění ovzduší a prostředí, menší hlučnost, jednodušší konstrukce, tedy potenciálně nižší cena a vyšší spolehlivost, levnější servis, jednodušší infrastruktura (odpadne těžba a doprava ropy, čerpací stanice). Takže nemyslím, že mohou do budoucna prohrát. Slabina v nedostatečné kapacitě a vysoké ceně baterií může být řešena také například bezdrátovým přenosem energie, takže si třeba dovedu představit, že elektromobil se na dálkové trase nabíjí, místo aby spotřebovával energii z baterie.
Velikou výhodou elektromobilů může být nezávislost majitele jednak na energetických mološích, jednak i na státu z hlediska daně z paliva!
„Zázračné superúčinné“ zdroje elektrického výkonu máme – už dnes jaderné elektrárny, v budoucnu fúzní, dnes i v budoucnosti fotovoltaické, geotermální, přílivové, povětrné.
A pokud jde o zdanění „elektrického paliva“ – jednak výše viz samovýroba, jednak mám takový pocit, že elektřina je už dnes zdaněna daleko více, než fosilní palivo – viz porovnání výrobní ceny, řekněme 1,-Kč, s prodejní – minimálně 8,-Kč za kWh. A na tom rozdílu se stát zatraceně pakuje!
Uhlí je docela strategická surovina i pro další výrobu . Proč ho pálit v elektrárnách, když elektřinu můžeme vyrábět z jádra. Ono vyrábění elektřiny obnovitelnými zdroji je dobrá myšlenka, ale je tomu skutečně tak v případě solarů a větrníků. Už jen podle kdysi propagované teorie chaosu o mávnutí křídly motýla dojde ke změně proudění vzduchu na vzdáleném místě planety, stavíme větrníky jako blázni a divime se že dorazilo El Nino. A co soláry s odražené tepelné záření? To zatím nikdo neřeší, ale vodní páru z chladících věží ano . Mimochodem ta vodni pára po kondenzaci absorbuje COŽ Takže ho snižuje. Pamatujete kyselé deště? To je co je rozdíl mezi realitou a předpokladem. Ve jménu zachráněni klimatu si ničíme klima samí neodbornými zásahy
Na co čekáte čecháčci? Myslíte si, že vás někdo zachrání? Máte třetinové platy a mzdy oproti Německu a v současnosti už máte skoro všechno dražší než v Německu. Navíc mnohem nekvalitnější. Kvalita života, která byla v čecháčkově vždy velmi pochybná a především vylhaná, jako ostatně všechno, jde fofrem do zádele. Na co čekáte? Co myslíte, že se stane? No v čecháčkově samozřejmě vůbec nic, jen to všechno půjde stále rychleji do prdele. A vy budete koukat a bečet jako ovce .. Tragédie zbabělého bezcharakterního a hlavně bezmezně tupého (pro)národa v přímém přenosu!
A ty jsi z jakého pronároda?
Pravdepodovne Zid.
To by dávalo smysl 🙂
„Průmysl po nás chce dekarbonizaci.“
– Ľudské telo je (po odrátaní vody !) cca z 90 % zložené z uhlíka . Naša potrava je skoro presne v rovnakom zložení. Všetka živá hmota na Zemi je zložené hlavne z uhlíka. bez uhlíka (a hlavne CO2) spoľahlivo zanikne život na Zemi.
Hor sa do zrušenia CO2 !
Tato diskusia je ako sledovanie hororu -ovšem nie hororu vo filme, ale prežívanie hororu v reálnom živote. A tento horor – jeho tvorcov – volí vo voľbách väčšina debilov nazývaných ovčania. ( v- nie je preklep).
v koncových cenách energií, jakou v toto chvíli roli hraje vláda?
Pavel Janeček: Žádnou. V koncové ceně komodity nehraje žádnou, ale v regulované složce zásadní, sto procent.
—————
Lež ako věž !!!
Pan Janeček tvrdí, že vláda nemala ŽIADNY vplyv na zrušenie dovozu lacného plynu z Ruska ??? A Janeček kusok predtým uviedol, že vláda BY MALA zabrániť predaju elektriky cez lipskú burzu !!!
Takže ŽIADNU ROLU ???
Dnes nakupuje ČR 60% ruského plynu cez rôznych priekupníkov za NÁSOBNÉ ceny !!! A toto nie je tretný čin ?
—–
Mám problém čítať toto ďalej, takéto demagogie !