Kdo lže, ten krade. A u nás lže vláda

• V roce 1821 se narodil Karel Havlíček (Borovský): „Tak to chodí na tom světě každou chvíli jinák, dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák.“

• V roce 1961 bylo z Leninova mauzolea odstraněno tělo Stalina.

Vladimír Pikora na Deníku TO: Kdo lže, ten krade. A u nás lže vláda. Největší lží je navržený státní rozpočet. Plánovanému deficitu ve výši 240 miliard snad nikdo nevěří. Všichni vědí, že jsou čísla cucaná z prstu. Jen premiér a ministr financí předstírají, že to je všechno čisté. Ostatní na tu blamáž nemají žaludek. Průšvihem jsou emisní povolenky a podvod na solárníky, kterým byly slíbeny dotace, aby začali podnikat. A když si vzali úvěry, postavili solární parky, tak jim vláda řekla konečně pravdu, a to tu, že státní pokladna je prázdná a že dostanou mnohem méně, než jim bylo slíbeno. Všichni vědí, že léta říkám, že dotace jsou zlo. To si myslím stále, ale když někomu nějaké dotace slíbíte (jakkoli pitomě pokřivující trh a okrádající ty, kteří dotace nedostanou), tak mu je během hry nemůžete vzít, protože to je podvod. A přesně to se stalo solárníkům. Tak jako každá prasárna, i tato byla představena na poslední chvíli.

Vidlák: Sledujete situaci v Gruzii? Dovolte mi krátkou rekapitulaci. V Gruzii byly parlamentní volby, které byly řádně vyhrocené, protože od roku 2008, kdy Gruzie dostala pozvánku do NATO a Michálek Sakašvilli se pokusil vojensky obsadit Jižní Osetii (v době Olympiády), je Gruzie pořádně natlakovaný papiňák. Všichni se tam těší na evropské dotace, protože to dělá u nás tu prosperitu, že jo a zároveň tam mají tak nějak vyzkoušené, že není radno dráždit ruského medvěda. Končívá to okusováním kravaty… Ve volbách zvítězil Gruzínský sen, což je podle našich mééédií proruská strana, která chce Gruzii strhnout do postsovětského Mordoru, nota bene když si dovolila zjara prosadit obdobu amerického zákona FARA proti vlivu zahraničních neziskovek, kterých tam mají tři pr… objemové jednotky. Jako ostatně všude, kde je měkký podbřišek Ruska a dala by se tam umístit nějaká ryze mírová americká základna typu Camp Bondsteel. Opozice tohoto Gruzínského snu, to je taková naše čtyřkoalice. Jsou to také čtyři strany a mají v čele tamní prezidentku, která jako kdyby Petru Pavlovi z oka vypadla… Nebo lépe, jako by vypadla z oka Kolářovi s Pojarem. Ta používá stejnou rétoriku jako liberálové u nás, ohání se evropskými hodnotami, evropskou cestou a dští síru na jejich místního Orbána, který si dovolil nešlapat brázdu. Pak byly volby. Měly hojnou účast, sledovali je pozorovatelé OBSE a nenašli žádné velké problémy, snad kromě jednoho, že státní televize poněkud nadržovala Gruzínskému snu… To samozřejmě u nás nemáme, naše Česká televize je naprosto objektivní a měří všem stejným metrem. Obzvlášť Václav Moravec… a nebo Daniel Takáč. Jinak se neprojevily žádné ruské speciální diverzní operace, žádné falšování voleb a výsledkem bylo, že Gruzínský sen dostal padesát čtyři procent a proevropská čtyřkoalice jen třicet sedm. A od té doby se tam demonstruje… prezidentka to organizuje, požaduje anulování voleb, protože vítězství Gruzínského snu je jasný důkaz, že se podvádělo.

Marian Kechlibar: Následná nestabilita středoevropského prostoru (po roce 1918) nebyla ani tak dána formou státního zřízení, kterou jednotlivé nástupnické státy zvolily, tím ústředním problémem bylo extrémní prostorové promíchání národností v době, kdy mezi intelektuály a politiky horečně kvasila touha po jednotném a homogenním národním státě. Byl to tentýž problém, který destabilizoval předválečné Československo a Jugoslávii, tentýž problém, který napomohl kolapsu Sovětského svazu, tentýž, který znemožňuje fungování Libanonu nebo Iráku: etnicko-náboženská diverzita. Jsou lidi, kteří tvrdí, že v diverzitě je síla. Jenom ta moderní historie to nějak nechce dosvědčit.

Tehran Times: „Nově zvolený generální tajemník Hizballáhu šejk Naim Qassem slíbil, že půjde ve stopách svého předchůdce, který byl před více než měsícem zavražděn Izraelem.“ Nejsem si úplně jistý, jestli si novinář, který toto napsal, uvědomuje absurditu toho, co napsal… 

Daniel Vávra: Byl jsem dnes ve večerce (jedné z osmi večerek v našem bloku, jsme ulice s největší hustotou asijských večerek na světě) a hledal jsem Granko. Samozřejmě pro sebe, ne pro děti. Měli ho jen v jedné provozovně, ale když jsem ho s velkým nadšením našel, málem mě vomyli. U 400g balení byla cenovka 175 korun. WHAT THE FUCK? Nevím kdy naposledy jsem to kupoval, ale asi to bylo v Makru a 175 to určitě nestálo. To bych si do mlíka radši dával kočičí blitky jako Baldrick z Černé Zmije. Chvíli jsem uvažoval, že ho ukradnu. Copak kradu! Nakonec jsem koupil menší balení „jenom“ za 110 a místo deseti lžiček si budu do mlíka dávat jenom sedum. Nicméně došel jsem domů a podíval se na internet kolik to stojí v domění, že pan večerkář to zdražil o 200% a včera si za peníze vydělané na Granku koupil nový Mercedes. A k mému velkému překvapení tam na mě vyskočila suma 150. Chtete mi jako říct, že si posledních pár let kupuju kakavo jako Ročíld a kdybych místo toho ždímal kočku, mohl jsem si koupit eště jeden dvanáctiválec a zlatej řetěz k tomu? A tak jsem zkusil pogůglit historii ceny Granka. V roce 2022 stálo v Albertu stejné balení 50 korun. Se mi ulevilo, že neutrácím jak fotbalista z NHL!

Nicméně ta inflace je opravdu děsivá. Když jdu do krámu, koupím pár rohliků, chleba, jogurty, šunku a sejra pro pětičlennou rodinu nechám tam běžně 500 a druhej den je to pryč. Vždycky jsem měl zafixovaný, že lepší plátkovej sejra stojí cca 35. Dnes stojí 55. Když jdeme na oběd do fastfoodu v supermarketu, abych dětem ukázal, že prostí lidé jedí i něco jiného než krevety s kaviárem, nechám tam za nás a za děti vždycky víc jak litr. Teď jsem v místní hamburgrárně, kde jsem si ještě před rokem liboval jak dělají dobrý poctivý A LEVNÝ burgery, nechal za 3 burgry, dvoje hranolky, jedno pivo a nějaký pití pro děti 1700 korun! To sem dřív platil za luxusní večeři v mišelince pro sebe a dvě milenky!

Nedávno jsem byl s dětma na trhu, chtěli palačinku s nutelou a stála 120. Já přemejšlel o bramboráku a ten byl za 60. Jeden bramborák. Bych si musel koupit 4 abych se navečeřel. Radši jsem si vytáh něco z vodpadkovýho koše. Nebylo to tak špatný. Nejlevnější hospoda tady pod Hradem má denní meníčko za 250 polívka a jídlo. Myslel jsem, že to na malejch městech bude míň, ale koukám, že Na panelu u nás pod horama je ta cena úplně stejná a to je pajzl na sídlišti. I když dobrej.

Koneckonců cena piva je naprosto šílená taky. V hlavě mám dodnes zafixováno, že dvanáctka stojí 35. Samozřejmě, že už to pár let neplatí, ale když i na vesnici chtějí za točený 60, tak začínám mít strach o osud českých hospod. Kdo bude chodit do hospody, když si může koupit v krámě lahváče za dvacku?

Pokud vám přijde, že jsem objevil Ameriku, tak se přiznávám, že jsem se na účtenky v obchodě moc nedíval, protože (zatím) nemusím. Ale to Granko mě fakt nasralo. Přiznám se, že naprosto nezávidím těm, kteří mají i průměrně placenou práci, natož matkám samoživitelkám, nebo důchodcům. Jak může někdo vyžít s průměrným důchodem 20 000? A jak můžou nějací chytráci o tomhle vykládat, jak se máme dobře? Když si vezmu, že si dám k snídani jogurt, rohlík a sklenici mlíka, jsem na 30 korunách. Oběd v pajzlu 250, somrácká večeře 50. Jsem na 10 tisíci korunách měsíčně jen za jídlo. Když k tomu přihodím, že mám na krku dítě, nájem, oblečení, školu, auto, poplatky… Asi pudu střílet nutrie k Vltavě a živit se prodejem kožek.

Nemám pocit, že se máme dobře. A rozhodně nemám pocit, že meziroční inflace je 3,5% jak se uvádí. Kurva granko zdražilo za dva roky o 200%, takže meziroční granková inflace byla 73%! Kdybych si chtěl v roce 2022 koupit Granko za mega, měl bych ho doma osum tun! A dneska? Ani ne tři tuny! No kde to jsme? Stanjuro octup! Granková chudoba!