„Člověk dnes stojí před alternativami: Zánik člověka, nebo jeho proměna.“ Tato slova vyřkl německý psychiatr a filozof Karl Jaspers, a ačkoliv od jeho smrti uplynulo více než padesát let, je tato myšlenka stále aktuálnější. Ano, fakt, že se musí něco důležitého změnit, že svět nemůže pokračovat stejným směrem a stejným tempem jako doposud, ten už vnímá mnoho lidí, takže na potřebě nějaká změny panuje na celém Západě víceméně shoda. Naopak silně je rozdělená společnost v otázkách – co změnit a jak to změnit. V demokracii se nad těmito podstatnými tématy hledá klopotně shoda, která nutně obnáší diskusi, i kompromisy. To jsme ještě zažili i my po roce 89, jenže tato doba je pryč, a nyní řadu let můžeme pozorovat změny kolem nás, před kterými žádný politik nevaroval, žádná politická strana by s nimi nevyhrála volby, a přesto se dějí. Mnoho těchto změn, samozřejmě ne všechny, mají společného jmenovatele – politické neziskovky. Jinými slovy, nikým nevolení lidé, kteří občanům neskládají účty, prosazují svá témata, od těch běžných, až po ta, řekněme, nejextrémnější, vyvíjejí nátlak na politiky, a ti často podléhají. Proč? Proč se to děje? A co a kdo stojí za takzvanými politickými neziskovkami? O tom všem si budu povídat s autorem knihy „Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci“, kterým je právník Robert Kotzian, právník, který se věnuje právu v informačních technologiích. Dobrý den, pane Kotziane, jsem ráda, že vás tady mám.