Silný vztah krize posílí a slabý vztah oslabí

JEN VĚDA NÁM MŮŽE ŘÍCI, CO SI MÁME MYSLET.

Takové tvrzení je ale drzé, co ? Většina lidí odpoví na takovou otázku, ano, je. Zorientovaní však, tedy znalci kompozitivní teorie, takto nejvyššího vědeckého popisu a výkladu lidského světa, kteří vědí o čem je řeč, řeknou – není. Je totiž pravdivé. O co tedy jde ?

Lidský svět, tedy svět lidí, takto jen terminologická analogie třeba světu koní, tedy koňskému světu, vyrostl samovolně bez zásahu jakékoliv myslící řídící autority, zejména z účinkú z obchodu. Motorem jeho vývoje byla nekoordinovaná aktivita jednotlivců, ne jejich záměry. Kdepak by na to naši prapředkové, ale také naši předkové a my, kde bychom na to vzali rozumovou a inteligenční výbavu a kapacitu ? Ty jsou produktem vývoje, ne jejími autory. A lidský svět je tak složitý a  řízený tak složitými spontánními mechanismy, zejména jeho vnitřním spontánním řádem, který ho uspořádává, reguluje a zachovává, že je zcela absurdní si myslet, že tomu všemu, velíme my, lidé.

Lidská mysl, lidský rozum a inteligence se vyvíjely v čase a v prostoru souběžně s vývojem lidského světa a je jasné, že se staly také zdrojem poznávání a také teoretického vědění o všem, co lidi obklopovalo. A to vždy jen na úrovni doby, kterou bychom zpětně posuzovali. Dokonce můžeme říci, že staří mudrcové na tom byli podstatně hůře, než my, přesto, že jejich výroky uctíváme dodnes, jakoby by to byly výroky Bohů. Mnohdy jsou však neúplné, zavádějící nebo zcela nepravdivé.

Pozorováním světa a souběžným vývojem výše jmenovaných nástrojů vědění vznikla věda. Tedy systematické zkoumání toho, co je kolem nás a co potřebujeme vědět pro vývoj ještě efektivnější. To je motor vědeckého zkoumání, ne vědění pro vědění, které by nebylo použito v reálném světě a pro užitek těch, kteří takovou činnost kdykoliv tak nebo tak financovali. Věda není pro zábavu, věda byla vždy pro užitek. Systematické vědecké bádání nejen, že posunovalo a posunuje lidstvo vpřed po technické stránce, ale také zjišťuje, a nic jiného a nikdo jiný to nedělá, než vědci, kde by se také vzal, na jakých principech vyrostl a stojí lidský svět a jak vzniklo úplně všechno, tedy také samotný nástroj zkoumání – lidská mysl. Lidská mysl je tedy vědou použita i jako nástroj ke zkoumání sebe sama.

Vraťme se však k nadpisu, tedy k tématu článku. Jak souvisí jeho provokativní obsah s tím, co píši ? Zcela zásadně. Vždyť to, co věda předložila lidstvu k jeho vzdělávání není ničím jiným, než jediným skutečným a prověřeným věděním, i když i samotná věda se vyvíjí a jejím skutečným posláním je vyvracení hypotéz a teorií. Do doby, než jsou vyvráceny, jsou považovány za obecně platné. Kdyby takový vědecký postup neexistoval, nebylo by ani vědeckého pokroku, tedy vyššího a vyššího vědění. Z toho také samozřejmě vyplývá, že ne všechno, co lidi vědou nazvou jí také je. Viz marxismus, který nebylo možné v době jeho vzniku vyvrátit prostě proto, že se zdálo, že když vyhovuje lidským primitivním instiktům a naivním představám, že platný být musí. Tehdy chybělo to, co víme dnes. Lidský svět je neodvolatelně spontánním řádem. Marxova teorie byla tedy vědou, kompozitivní teorií, vyvrácena.

Ano, bylo potrzeno znovu sdělení v nadpisu. Jen věda nám může říci, co si máme myslet. A to obě její základní větve. Tedy přírodní i společenská. Vždyť ze závěrů prvně jmenované jsou děti a studenti všech věkových kategorií zkoušeni až do konce života. 1+1=2. I to je vědecký závěr. A miliony dalších. Nikdo se nad tím nepozastavuje.

Je skutečně tristní, že výsledky relevantní vědy společenské, tedy kompozitivní teorie, do škol zatím nepronikly. Platí totiž pro ně totéž, co v případě 1+1=2… Dzp.