Zpět

A naučili se ju dobře. Princip spočiva v tym, že nejdřiv si stanovite jakysik cil. Že su obvykle cile levicovych komand odporne, o tom se fčil nebudeme bavit. Oni sami si mysli, že to, co robi, robi pro naše dobro a proto učel světi prostředky a když se kaci les, litaju břizky. Tak už to robil kdysik Josif a Adolf, tak to dneska robi sudruzi z EvroSajuza aji sudruzi v našem parlamentu.

Stanovi si cil a pak ho brutalni silu prosadi, ať to stoji co to stoji. Tak se to robilo kdysik. Dnešni levičacka komanda nesu až tak brutalni (zatim), bo asi to na ně hazalo taky divny stin. Ono tež když za vama zustanu milijony mrtvych, tuž to neni žadna sranda. A tak se použiva salamovka. To si třeba stanovite cil, že sjednotite cely EvroSajuz, bo ste se s kamošama dohodli, že to bude pro dobro všeckich. Všimněte si, že všeci vždycky konaju dobro. Nikdo nechce konat zlo. Aji ten Adolf a Josif chtěli enem dobro. Ale když se jim kdosik postavil, tuž to je třeba zasahnut, bo kdo se stavi proti dobru, je přirozeně zly. A se zlyma lidma se levičaci nikdy moc neparali. Tuž teda cil sjednoceni EvroSajuza je stanoveny, nechame to demokratycky odhlasovat…ale co to? Dva staty se nam vymkly kontrole. Co fčil? Tuž jednoduše, nechame je demokratycky opakovat hlasovani tak dluho, až budu hlasovat spravně. A když to nepomože, tuž trošku upravime tu Libanonsku smlouvu, keru stejně nikdo nečet.

Anebo ti dnešni levicovi hlasatele dobra a pravdy a lasky. Přikažeme všeckym, že se kuřit nebude, bo kuřeni neni hezke. Ale co to? V minulem parlamentu byli rozumni synci a děvuchy a schvalili, že si lidi možu sami vybrat. No ale kdo to kurva kdy viděl, aby si lidi mohli sami vybrat? Od teho tu zme přece my, levicofašisti, a my přece dobře vime, co je pro pracujici lid dobre! My zme řekli žadne kuřeni tak žadne kuřeni. A při nejbližši přiležitosti podame zakon znova. A znova. A zas. Však on už raz projde, bo my zme fčil u koryta a my rozhodujeme, co si budete myslet, co budete pit, jest a kuřit. A všimněte se, že kusek po kusku teho salamu mizi a mizi. Kusiček svobody po kusičku. Bo když ukrojite male kolečko, tak se přece nic tak hrozneho nestane. Ale kolečko po kolečku, a přide čas, kdy tu bude kolečko posledni… A všimněte si ještě jedneho. Raz ukrate kolečko se už nikdy ke štangli nevrati… Chraňte cizi kolečka, bo až kdosik přide a bude vam chtět zebrat to vaše kolečko, možna už tu   nebude nikdo, kdo by vam pomohl to vaše kolečko ochranit…

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička