Zpět

Finanční svět dne 21. 11. 2024 v podstatě spí. Kupříkladu akciové trhy coby barometr nálady ve finančním světě se pohybují smíšeně, v zásadě nepředvádějí žádné velké výkyvy. Nuda, mohlo by leckoho napadnout. Ale pravý opak je pravdou. Právě ona zdánlivá nudnost je po čertech velká „záhada“, která stojí za pozornost. Proč je to záhada? Protože ekonomický svět naprosto ignoruje geopolitickou situaci. A ta je všechno, jen ne „normální“.

Nejprve dosluhující administrativa Joe Bidena dala Ukrajině zelenou k tomu, aby Ukrajina použila americké rakety dlouhého doletu, obsluhované silami NATO, k útoku na ruské území. Následně Rusko změnilo svou jadernou doktrínu a rozšířilo výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Konkrétně nově by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností. Podle striktního výkladu by se za takové „rozsáhlé napadení“ dalo považovat právě i ukrajinské použití amerických raket dlouhého doletu. Poté Ukrajina americké rakety skutečně použila. A ve velmi rychlé odpovědi Rusko v noci ze středy na čtvrtek poprvé zaútočilo na Ukrajinu s využitím mezikontinentální balistické rakety, která je nejspíš schopna nést jadernou zbraň. Je to od začátku války poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Ruská raketa sice jadernou hlavici nenesla, nicméně její symbolický vzkaz je velmi snadno čitelný: Je to vzkaz Ruska zemím NATO, že svou novou jadernou doktrínu myslí vážně. A tím to nekončí. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury TASS prohlásila, že americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho na seznamu prioritních cílů ruské armády. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí pro Rusko, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.

Nejsem zahraničněpolitický novinář, takže se zdržím komentářů k politické situaci, a zaměřím se pouze na finanční souvislosti. Podstata zmíněné záhady spočívá v tom, jak je možné, že finanční svět tuto situaci prakticky ignoruje?! Finančnímu světu totiž většinou stačí k panice mnohem menší dávka adrenalinu. Když došlo k eskalaci násilí v pásmu Gazy, panická reakce byla násobně větší, ačkoliv bylo téměř jisté, že tento konflikt zůstane jen lokálně ohraničen. V tomto případě ovšem o žádném lokálním konfliktu nemůže být ani řeči. V tomto případě dochází k jasné a viditelné eskalaci, která má potenciál dalece překročit lokální hranice.

Dokonce i v situacích, kdy konflikty mezi USA a Ruskem (či Sovětským svazem) probíhaly by proxy skrze nějakou třetí zemi, jako tomu bylo u války ve Vietnamu, zůstávalo území původních zemí nedotčené. Studená válka se uskutečňovala přísně omezeně skrze válku na cizím území – tedy například ve Vietnamu.

Nejblíže stávající situaci měla takzvaná Kubánská krize (probíhající 16.–28. října 1962), která byla jednou z nejnapjatějších epizod studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Šlo o konflikt vyvolaný rozmístěním sovětských jaderných raket na Kubě, což USA vnímaly jako přímou hrozbu své národní bezpečnosti a svého území. Krize přivedla svět na pokraj jaderné války, ale nakonec byla vyřešena diplomatickou cestou. Podobně útok na Pearl Harbor byl tak významný proto, že bylo dotčeno výslovně území USA, nikoliv „jen“ zájmy USA ve třetí zemi. Podobně ani území Sovětského svazu nebylo od 2. světové války jinou zemí napadeno, pokud nepočítáme relativně „malé“ příhraniční bojůvky na čínské hranici či vnitřní boje kvůli rozpadání sovětského impéria. Toto je poprvé, kdy bylo území Ruska takto dotčeno, a to s přímým posvěcením a angažmá USA.

V zahraničním tisku se o stávající situaci informuje výrazně méně, než se informovalo o začátku války na Ukrajině. To je zřejmě důvodem, proč finanční svět nepanikaří a v podstatě situaci téměř ignoruje. Od začátku války mnozí panikařili, že div že nezačíná třetí světová válka. Je to přesně v duchu pohádky o pasáčkovi ovcí, který si vymýšlel, že mu vlk pronásleduje stádo, tak dlouho, až mu nikdo nevěřil. A to ani tehdy, když vlk skutečně přišel.

Jak dlouho ještě bude finanční svět spát? Tentokrát se neodvažuji soudit. V podstatě vše závisí na mediálním pokrytí situace v západních zemích. Představit si lze mnohé scénáře. Začátek války na Ukrajině byl mnohem menším rizikem pro ekonomiku než současnost, a přesto byla panika ve financích obrovská, protože také mediální pokrytí bylo obrovské. Možná vše utichne bez povšimnutí, možná se mediální vášně rozhoří a s nimi i finanční pohyby. Nyní je to jen o psychologii. V každém případě buďme připraveni na potenciálně značné ekonomické turbulence, pokud si západní média této situace „všimnou“.

Všechny příspěvky s Markéta Šichtařová