Zpět

Dneska mám pro vás jednu chmurnou a jednu nadějnou zprávu. Začneme tou chmurnou. Amerika a Evropa se dál ideově a ekonomicky rozcházejí a Evropa ekonomicky prohrává 1:0. A hned první den po Trumpově inauguraci to ukázal na plné čáře. Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pronesla, že pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo. O den dříve, minuty po své inauguraci, nový americký prezident Donald Trump oznámil, že USA od tohoto mezinárodního paktu o boji s klimatem odstupují.

Trump slíbil zrušit zákony podporující obnovitelné zdroje energie, například zákon IRA, který nazývá „socialistickou novou zelenou dohodou“. Tento zákon byl jedním z nejviditelnějších počinů Trumpova předchůdce Joea Bidena. O den později ČTK přináší zprávu, že výroba elektřiny v Česku dál klesá. Loni české energetické zdroje vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o 4 % méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren neboli pokus o přechod na obnovitelné zdroje energie. Nutno dodat, že ČR je dlouhodobým vývozcem energie, ale již dnes víme, že nejpozději do 4 let budeme kvůli pokusu o dekarbonizaci čistým dovozcem. Evropa jako celek bude již letos donucena dovést až o 10 % více zkapalněného plynu – a to z USA.

Přesně opačné postoje jsou vidět, kamkoliv se podíváme. Akcie některých evropských automobilek den po Trumpově inauguraci oslabují, protože mnohé z nich mají továrny v Mexiku a vyrábějí pro americký trh, který bude chráněn cly. Otevřeně se již mluví o tom, že cla budou znamenat přesun výroby evropských značek přímo do Spojených států. Jinými slovy, do USA se chystají automobilky přicházet, z Evropy se chystají stěhovat. A tak bychom mohli pokračovat napříč dalšími sektory.

Evropští úředníci a politici sice ještě nechápou, jak hluboko Evropa ekonomicky zabředla a jak mohutně ztratila svou konkurenceschopnost, jednotliví podnikatelé a firmy to ale vědí naprosto přesně: Německý index očekávání investorů ZEW dosáhnul v prosinci 15,7 bodu. Pro leden se čekal jeho pokles na 15,1 bodu. V realitě však propadnul na 10,3 bodu. Index ZEW je založen na průzkumu mezi finančními analytiky a investory na kapitálovém trhu. Ti jsou v posledních letech tradičně mnohem optimističtější než skuteční majitelé reálných firem, kteří mají se svými provozovnami užší sepětí. Pozitivní hodnota indexu naznačuje převahu optimistů, zatímco negativní hodnota značí převahu negativních očekávání. ZEW je záporný jen zřídka. Naposledy to bylo v říjnu 2023, kdy dosáhl hodnoty -1,1 bodu. Tento jeho současný pokles nevěští nic dobrého pro kapitálový trh.

Ale ještě mnohem větší skepse panuje v reálných hospodářských kruzích. 29. ledna se v Německu před Braniborskou bránou a v dalších městech koná „Den hospodářského varování“, v jehož rámci chce zhruba 50 sdružení upozornit na stížnosti, jako je nadměrná regulace, vysoké daně a ztráta konkurenceschopnosti. Jejich cílem je probudit politiky, kteří si jedou svou mantru o boji s klimatem a dál v Evropě páchají ekonomickou sebevraždu.

To vše, co bylo uvedeno, zní poměrně depresívně – a přece tu mám ještě onu nadějnou zprávu. Prvním ukazatelem větších změn jsou vždy toky peněz. Drobní hráči ještě sypou peníze do nafouknutých cenových bublin, ale největší informovaní hráči již loď potichu opouští. Tak je tomu vždy. Když chcete odhadnout budoucí vývoj, sledujte finanční toky těch největších. Evropa sice pořád ještě moc nechápe a nejspíš ještě měsíce chápat nebude, že se vítr obrací, ale ti největší již sází své peníze jinak. Investoři loni vybrali z podílových fondů zaměřených na klima přibližně 30 miliard dolarů. Je to poprvé od roku 2019, kdy stáhli z fondů víc peněz, než kolik do nich vložili, zjistil Financial Times. Přitom v předchozích čtyřech letech spravovaná aktiva vzrostla více než sedmkrát. Největší korporace zkrátka zjistily, že jejich sázka na zelenost a ESG nevychází. Slibovali si od ní větší zisky, ale narazili na realitu.

Velmi opatrně, vlastně poprvé za mnoho let, si tedy můžeme dovolit spekulovat, že toky peněz začínají naznačovat, že nová ideologie je možná již za svým zenitem – tedy míněno alespoň v USA. Ne tak však v Evropě. Evropa zhasne a zamkne jako poslední. A může jí to trvat ještě dost dlouho.

Všechny příspěvky s Markéta Šichtařová