Zpět

Vládní a nevládní ekonomové se přou, zda jsou zprávy o inflaci dobré, či špatné. Nechme je přít se. Důležitější totiž je jedna konkrétní inflační položka, která se mi ani trochu nelíbí: Energie. A dále vše, co se od nich více či méně odvíjí: Za prosinec ceny elektřiny narostly o 8,0 %, ceny nájemného z bytu o 6,2 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,5 %. To vše spolu samozřejmě souvisí. Na druhé straně ceny zemního plynu coby energetické komodity v prosinci meziročně poklesly o 5,5 %.

Kdyby se jednalo o ceny pohonných hmot, nebo o ceny dováženého zboží, které prodražuje devizový kurz, nebo o cokoliv jiného – mohli bychom třeba říci: To je jen dočasná záležitost, která se zase usadí. Ale u energií je tomu jinak. Cena energií souvisí s nedostatkem energií v celé Evropě. Energií začínáme dlouhodobě mít nedostatek, protože jsme si je v rámci Green Dealu „vypnuli“. A co jsme si nevypnuli v rámci Green Dealu, to jsme si odbourali v důsledku vymezování se vůči Rusku. Není to tedy něco přechodného, naopak je to systémový problém. A do této situace přichází zpráva, že velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vykazuje silný růst.

Velkoobchodní cena plynu je už nejvyšší za více než rok. Futures na plyn v Evropě jsou asi o 45 % vyšší než ve stejném období loňského roku a kontrakty se obchodují na trojnásobku předkrizových úrovní. Děje se tak po zprávách o pokusech zaútočit na ruské plynovody a po dřívějším oznámení nových amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Ukrajina se totiž podle ruského ministerstva obrany pokusila podniknout dronový útok na kompresorovou stanici plynovodu TurkStream v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, aby narušila dodávky ruského plynu do Evropy. TurkStreamem proudí ruský plyn do Turecka a dál do jižní Evropy. Bezpilotní stroje byly údajně sestřeleny a stanice prý pracuje normálně, tvrdí ruské zdroje.

Nicméně tomuto útoku předcházelo zastavení toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy od začátku letošního roku. Kyjev totiž odmítl prodloužit tranzitní smlouvu s ruskou společností Gazprom, a transport ruského plynu přes své území tak Ukrajina od ledna znemožnila. Evropa tak najednou musí nahradit dodávky zhruba pěti procent plynu. Tím začínají být zvýšené nároky na plynové zásobníky, které jsou ovšem v tuto chvíli naplněny zhruba na 66 procent. To je pod průměrem pro stávající roční období. A v případě České republiky jsou zásobníky naplněny jen zhruba z 61 procent.

61 procent zní relativně pěkně, ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že zásobníky na zemní plyn obvykle nemohou být zcela vyprázdněny. Technické a provozní důvody vyžadují, aby v zásobnících zůstala určitá minimální hladina plynu, obvykle kolem 10–20 % jejich celkové kapacity (v závislosti na typu zařízení). Tato minimální úroveň je důležitá pro udržení tlaku v systému a zajištění správné funkce zařízení pro kompresi a distribuci plynu. Pokud by zásobníky byly zcela vyprázdněny, mohlo by dojít k problémům s dodávkou plynu a potenciálně i k poškození infrastruktury. Fakticky tak můžeme počítat s tím, že zásobníky pro ČR jsou naplněné jen do použitelné výše zhruba 41–51 procent. A máme polovinu ledna.

Otázka nestojí jen tak, jak dlouho ještě bude trvat topná sezóna, která asi každého napadne. Otázka stojí spíš tak, jak dlouho to ustojí průmysl. Bez plynu (či záložního zdroje) totiž třeba pekárny neupečou ani rohlík bez ohledu na to, jestli je leden nebo červenec. Startuje tak zoufalá bitva o plyn, v níž evropské země nebudou znát přítele. Aby Evropa pokryla svou předpokládanou poptávku, bude muset dovézt až o 10 milionů tun LNG ročně více — asi o 10 % více než v roce 2024.

A kde tedy Evropa tento plyn vezme? Donald Trump v tom má jasno. Státy Evropské unie prý musejí nakupovat více ropy a zemního plynu z USA, jinak prý Trump „bude nucen zavést cla“. Jinými slovy, buď bude plyn spojen se clem, nebo s vyšší cenou danou vyšší poptávkou. Ale že bude dražší, to je nade vší pochybnost. A to jsme ještě nemluvili o tom, že EU chce na plyn a další fosilní paliva nejpozději od roku 2027 uvalit další emisní povolenky v rámci systému EU ETS2. A ještě později fosilní paliva vypnout úplně.

Až se tedy opět bude mluvit o inflaci, mějte na paměti: oficiální místa mluví o tom, že energetická krize je už dávno zažehnána. Není to ale pravda. Evropa svoji energetiku naprosto nezvládá. A nedostatek energie musí znamenat dražší energie. A dražší energie znamenají inflaci – ať už vykazována je, či není a probíhá skrytě. Ale na vyšší energetické náklady se prostě připravte.

Všechny příspěvky s Markéta Šichtařová