Větva na větvi
Zpět
Zatímco Češi sleduju Mistrovství NATO v hokeju, valečne hry pokračuju
Nebyt Kazachstana, mohlo by se aktualni Mistrovstvi v hokeju jmenovat Mistrovstvi NATO. Stejně si myslim, že vystrnaděni Ruska a Běloruska maju na svědomi tymy Polska a Brytanyku, keři by se na taku velku sutěž nikdy nedostaly, a tak se museli zbavit nepřitela timto zpusobem.
Pravda, Brytanyci raz dokonce vyhrali Olympijadu v hokeju, ale oni se tym nechlubi, bo to bylo v šestatřicatem v Garmišu a sledoval je sam Adolf, což se dneska nesmi řikat.
Mezitym ovšem roste napěti na všeckych frontach. V Gruzii probiha regulerni pokus o převrat s cilem zapalit jižni Kavkaz a odevřet druhu frontu.
Rus se začal posunovat od severu u Charkova. Zaroveň na žadost Armenu stahuje svoje jednotky z jižni Armenyje, zatimco Azerbajčan si od nas odvezl česke houfnice Dita a slibil, že za ně zaplati plynem.
Doufam teda, že nema na mysli fosgen či cosik podobneho. Každy ovšem tuši, na co asi ty hufnice Azerum budu, enem debil si mysli, že to je na obranu proti holubum. Až se Rus stahne z pohraničnich stanovišť v jižni Armenyji, pak už nic Azerum nezabrani anektovat si zangezursky korydor a propojit tak turkicke staty od Turecka přes Nachičevan, Azerbajčan Turkemystan, Kyrgystan až po činsku hranicu.
No a zatimco naši synci čumi na Mistrovstvi NATO v hokeju, Pražaci poskakuju po nuselskem mostě a vyřvavaju „Kdo neskače neni Čech“, tak nad našim uzemim bylo zahajene desetidenni letecke cvičeni Lví usili.
Ladik Větvička, hlasatel Radia Universum, Libava
Sport mně nevadí, ale taky nezajímá. Je to činnost, jejíž smysl mi uniká.
Je to strašné, co se děje. Aniž by se někdo ptal občanů, jestli to schvalují, ba aniž to občané vůbec vědí, co se děje.
Nedít se ty strašné věci už dnes, jeden by se bál, co zase hrozného začne, až vypuknou ty slavné olympijské hry.
Občané se přeci o nic nezajímají, aktuálně zrovna sledují ten popsaný hokej, potom olympiádu, pak něco dalšího. Chyba není ve vládách a uniích, je v občanech, kteří zvolili své zástupce a nic jim dost nevadí, ani nechybí. Zatím…
O tom, že „jak lvi bijeme o mříže“, psal už Neruda. Jen nevím, jestli tohle lví úsilí je to pravé ….
Když vidíme, co dělají vlády Arménie, nebo Ukrajiny, je stále ještě kam klesat, ještě nejsme na dně.
To odpovídá speciální teorii bezednosti:
pod každým dnem je jen další dno, které nebylo přes to předešlé dno vidět 🙂 🙂