Zpět

Jestli fčil ode mě čekate jakusik politycku přednašku, tuž na to zapomeňte. Možna nesuhlasite s nadpisem. Na to mate pravo. Pokud nebudete suhlasit aji po přečitani članku, tuž mi nedavejte karmu.

Historie jedne male hospody na Ostravsku:

Puvodniho majitela, Tondu Buroňa, potluklo na šachtě. Bo po uraze už to v rubani nezvladal, začal ze svoju staru prodavat lahvače zemědělcum, keři chodili kolem jeho baraku dřit na pole. Nebylo to lehke, ale prosadili se tym, že davali na sekyru.

Jejich syn Alfred domek zvelebil a odevřel hospodu. Sam robil v železarňach a jeho manželka Štěpanka prodavala zemědělcum pivo a tvargle. Bo byli podnikavi, v době velke krize v roce 1932 přistavěli maly dřevěny sal. Partyja tu začala pořadat plesy a tanečni zabavy. Z hospody se stal vikendovy cil lidi z Klimkovic, Vřesiny a Poruby.

Tak temu bylo až do valky. Tenkrat bylo venkovni posezeni v zadni zahradě. Do hospody aji na zahradku vedly enem jedny dveře, v mistach, kaj dneska stoji novy pult v dřevěnem sale.

Pak přišel narodni socijalismus. Uzemi Sudet připadlo rozhodnutim unyjnich mocnosti Německu. V řijnu 1938 byla hospoda zakazana, bo se v ni schazeli lidi, mluvici divnym, kratkym dyjalektem. Věřte mi nebo, ni, němčina to nebyla.

Když narodni socijalismus skončil, Alfred hospodu opět odevřel. To bylo v roce 1945 slavy! Šťastny z nově nabyte svobody se pustil do podnikani. V roce 1947 přistavěl a odevřel velky dřevěny sal. Material si pořidil na dluh.

O rok později se lidi, zblbnuti z narodniho socijalismu, pustili do budovani stalinskeho socijalismu. Když v roce 1960 hospodu vyvlastnilo JZD, Alfred se svoju staru furt ještě splaceli dluh za velky dřevěny sal. Ti sami zemědělci, kerym prodaval tvargle a pivo, jim hospodu zebrali, ale dluh nechali. Milostivě je nechali bydlet v podnajmu v bytě nad hospodu.

Naštěsti doba stalinskeho socijalismu byla pryč. Přišel realny socijalismus. Alfred s manželku mohli robit ve sve byvale hospodě. Enem majitele se furt měnili. Chvilu patřila hospoda Jednotě Bilovec, pak Jednotě Opava a nakonec slavnemu podniku Restaurace a Jidelny Novy Jičin se sidlem ve Frenštatě pod Radhošťem. V podniku Restaurace a Jidelny vyrustal nejeden slovutny ekonom a polityk. Zisky z hospody ovšem spotřebovaval samotny podnik Restaurace a Jidelny. Hospoda samotna chatrala.

Alfred a Štěpanka robili na hospodě až do roku 1974, kdy Alfred onemocněl a kratce nato zemřel. Hospodu od te doby vedli cizi lidi. Vedli ji ve stylu realneho socijalismu, takže se hospoda musela v roce 1986 zavřet. To, co se povedlo narodnim socijalistum hned, povedlo se realnym socijalistum pote, co se prožrali až na dno.

Jak už nebylo co prožrat, vratili realni socijalisti ještě před plyšakem hospodu Štěpance. Jeji syn Jarek hospodu 9.9.1990 opět odevřel. V sortymentu byly roky osvědčene veličiny – tvargle a pivo.

A zase se začalo optymistycky investovat, bo fčil už bude dobře. Lidi přece nesu tak hlupi, aby se vrhnuli zas na jakusik levičacku ideologiju, ni?

Přikupil se novy pozemek (dnešni venkovni posezeni), rekonstruovaly se hajzle, sal, dum, aji hospoda samotna. V hospodě robi cela rodina. Po Dušanovi Jarek, Rosťa, Hanka, Drahuša, Bedřiška… A na hospodě to je znat.

Narodni socijalismus, stalinsky socijalismus, realny socijalismus…

Tuž jaky socijalismus si vybereme fčil? O jednym unyfikovanym bych věděl…

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička