Zvolal Helmut, když zme vylezli na nabřeži a spatřil prvni osobu bez hadru přes pysk, vytahnul tydlifon a začal vyhledavat čislo na stražce koronove pravdy a lasky.

„Neblbni, vole, nejsi v totalitnim Česko-Slovensku,“ povidam mu.

Helmut se zarazil, rozhlidnul okolo, pohlednul do tvaři desitek svatečně oblečenych lidi, keři si ve fajnem, jarnim počasi vyšli na prochazku a s omluvnym vyrazem schoval tydlifon.

„Sorry, ještě sem si na to nezvyk. U nas v Porubě sem neviděl lidsku tvař na ulici už od Vanoc,“ prohodil a mlsně se dival na mlade děvuchy, kere seděly na zahradkach mistnich kavaren a jarnimu slunku vystavovaly kozy, snad aby se slunku zavděčily, že už se zase vratilo do smutne středni Evropy.

„Mysliš, že maju všeci zeleny Covid-Apartheid-Pas, že maju pravo vyjit z domu?“ zeptal se nesměle pote, co zme prošli kolem plne zahradky, kde mladi kuřili kaljany a popijali kofolu a podkarpatskym koňakem.

„Neblbni, vole, nejsi v totalitnim Česko-Slovensku,“ povidam mu zas.

„A mohli bychom zajit do hospody a dat si pivo a jidlo?“ zeptal se mlsně, když viděl, jak švarne děvuchy nosi hostum vonici hustu soljanku, grilovany šašlik a překvapivě slušně načepovane pivko.

„Ovšem,“ odpověděl sem. „To se tady može. Korona se totiž zastavuje na hraničnim přechodu a hlavně, na rozdil od našich zemi – oni nemaju slovenskeho premijera řizeneho z brusele…“

Ladislav Větvička, hlasatel Pravdy a lasky, Užhorod

Original psany pro web Pravda.sk

Možna vam to připada jako zazrak, ale tak to tady chodi. Před dvěma tydnama přijeli chytři chlapci z hlavniho města a přikazali mistni okresni radě, že musi zavřet hospody, kavarny a bary.

Okresni rada se sice krutila, bo pro zavřeni mistnich podniku nebyl žaden logicky duvod, ale chytrym chlapcum z hlavniho města je třeba vyhovět. Navic to pry vyžadoval vyšši zajem. Jestli je vyšši zajem z WHO, z Vošinktona nebo od mladeho, noveho prezidenta, už nevysvětlili.

A tak podniky zavřely vnitřni prostory. Zahradky zustaly odevřene, lidi pili kafe a pivko na chladnych zahradkach, ale nějak to přežili.

Včera večer, v sobotu, vyhlasila okresni rada na svojem fejsbučku, že uzavřeni podniku nema na šiřeni nemoci žaden vliv a proto je možne se zase potkavat, hulit dymky, pit pivko, kafe, žrat šašlik a tak.
A jak vyhlasili, tak se stalo. Cele město zase ožilo, všeci vyšli do ulic, korzovali po nabřeži bez zbytečnych hader na pysku, povidali si a smali se. Měli radost, bo přes masivni propagandu z televiznich stanic hlavniho města, přes veškere vyhružky o tom, že korona jezdi městsku dopravu a schovava se ve vnitřnich prostorach baru, hospod a kavaren, se okresni rada nedala zblbnut a dala prostor zdravemu rozumu…
Kež by to tak fungovalo všude…

Ladik Větvička, hlasatel Mlade fronty Fčil, Teresva

PS: Mimochodem, zločinneho jednani přikazovat lidem, jake zařizeni maju mět na pysku, zakazovat jim chodit v noci ven, jezdit mimo okres nebo nedejbože debilizovat mládež zakazováním školy, to tady nikoho nenapadlo. Bo druhy den by taky zločinec mohl skončit s vidlama v chrbtě.

Originalně psane pro iDNES Fčil: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=768936

Je to jakasik divna doba.

Ja, rozeny Čecho-Slovak, Ostravak z moravsko slovenskeho pohraniči mam strach, jestli mě pusti dodom, na Slovensko. Před měsicem sem chtěl překročit hranicu na polsko slovenskem pomezi, nade mnu svitily bile vršky vychodnych Tater, za mnu se polšti fakani prohaňali na zasněženych kopcach, jejich rodiče popijali svařene, huste polske pivo a svět vypadal v pořadku.

Přede mnu ale stali chrabři slovenšti ochranci hranic a snažili se mi vysvětlit, že neni v zajmu slovenskeho naroda, aby Ostravak, kery chce jet do Podkarpatske Rusi, překračoval hranicu pravě pod Tatrama. Nebudu ten přiběh rozvaďat, jejich argumenty byly hlupe, popsal sem je už v měsic starem blogu „Konec Šanghajskeho systemu“ a nechci se k temu vracat. Ti synci za to nemožu, dostali prostě blby rozkaz a je enem na přislušnikovi, jak se k temu postavi. Mimochodem, vymluvy na rozkazy vyššich uřadu nebyly po druhe světove už uznavane, tuž silove složky by na to měly myslet.

A fčil, sedim v kavarně maleho podkarpatskeho města, par kilaku od hranice Česko-Slovenska, moji vlasti, piju pivko, což v moji totalitni vlasti nelze a připadam si jak za Bilaka. Rano mam dojet na hranicu. Mam z teho taky blby pocit. Co si budem povidat… celnici su blbi na celem světě. Budu mě lustrovat? Pošlu mě do dupy? Zatknu mě za jakysik přečin, kery před měsicem ještě přečinem nebyl a dneska je?

Je to divna doba, že? Čemu by se měl zdravy člověk, kery nic zleho nezrobil, obavat hranice svojeho statu?

Když o tym tak přemyšlam, vlastně se ani tak nebojim teho, že mě pošlu do dupy, nebo že mě budu buzerovat, nebo že mě dokonce zatknu, zadrži a umisti do cely předběžneho zadrženi.

Ja se vlastně bojim teho, že mě tam pusti. A že na druhe straně hranice, na rozdil od dnešniho večera, kdy piju pivko, žeru v male knajpě šašlik a hulim vodni dymku, tak na te druhe straně nebude nic.

Nic. Vubec nic. Enem vystrašeny narod.

Teho se bojim.

Ladislav Větvička, hlasatel Pravdy, Perečin, Podkarpatska Rus

Originalni text psany pro Pravdu

Jakysik pražsky klub, v kerem hraju černoši, pry porazil skotsky klub, v kerem tež hraju černoši. Ja to moc nesleduju, na Baničku sem byl raz a kdyby tam hrali černoši, nedivil bych se. U nas vždycky byvalo mnoho černych synku.

Z některych to šlo po šichtě umyt, z jinych to umyt nemožete, ani když na žadnu šichtu nechodi. To nevadi. Lidem nevadi, jestli je kdosik černy, bily, nebo polityk. Lidem vadi, když je kdosik hovado.
A ti synci z teho skotskeho kluba, se pry jak hovada chovali. Černi aji bili. Jednemu z našich ukopli hlavu, druhe tež dokaličili,.. nevim. Neviděl sem to. Nečumim na to. Navic fotbal, kde nesu divaci, to je jak dupačka, při kere vam odejde stara na manykuru k susedce a vy se tvařite, že tak to ma byt.

Ale nic z teho se neřeši, bo jeden z našich bilych pry řekl jejich černemu, kery nebyl ani Skot, ale byl z Finska, ale jako Fin nevypadal, bo Finsko znam a vim, že taci synci se tam nerodi, tak temu černemu synkovi, co neni ani Skot, ani Fin, pry řekl, že je „fucking guy“ nebo „monkey“.

A z teho se fčil robi problem.

Ä ja vam cosik řeknu.

Dobře vam tak, fotbalisti.

Byli ste to vy, keři ste zradili a začali ste nosit lichtenštejnske dresy se znakem ve stylu „kura honi ščura„. Nikdo z vas neprotestoval, že mu nařidili nosit dres barvy popelařa. A vy si fčil budete stěžovat? Mate jakusik čest?

Byli ste to vy, keři kradete černošske sportovce z jejich domovskych zemi, čimž na jedne straně ochuzujete jejich ligu o špičkove mistni borce, na druhe straně berete motyvaci našim synkum, bo misto aby maly synek z porubske fotbalove školy měl naději, že raz bude hrat za Banik, tak tam hraje černoch z Burkiny Faso.

A mimochodem, byli ste to vy, keři ste podpořili rasistycke hnuti „Na černych zaleži“ tym, že ste před nima klečeli.

Tak fčil se nedivte. Dobře vam tak. Čim větši trest ten slavistycky synek dostane, tym dřiv vam snad dojde, jaku chybu ste zrobili. Zlu se neustupuje. Se zlem je třeba bojovat. Bo zlo trva enem tak dluho, dokud mu my neřekneme DOST!

A těšim se na prvniho z vas, kery se k chybě přizna.

Ladislav Větvička, ideologicky trener BLM, Glasgow

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=767922

Nesmyslne testy. Neymyslna propaganda v medyjach. Fašistycke chovani polityku. Nejreakčnějši světove korporace po mnoha testach a Eventech 201 spustily dluho připravovany scenař, a my jim to žereme. Ale jinde to tak neni.

Svět funguje a nečeka na pitome česke koronoviry, kere se boji hranic okresu.
Tady, nedaleko od československych hranic, je všecko jak ma byt.

Hokej s lidma. Čerstvě oholeny gzycht od holiča. Smějici se lidi na ulici. Čepovane pivo. Grilovana skumbryja v bufetu, Děcka ze školnima aktovkama na zadach. Vařeni raci a chlazene šampaňske. Svařak v parku. Parek v rohliku. Odevřene obchody. Zkušani nove košule do divadla. Narvane narodni divadlo opery a baletu. Huleni vodnich dymek ve studentskych barech. Volný pohyb osob. Milenci v kavarnach.

Jde to. Fakt to jde. A kurva, když to ide tady, proč to nejde u nas? Hrstka zkorumpovanych hajzlu zniči cely narod?

Svět, kery neni pod okupačnim dohledem WHO, funguje. Kdo z polityku konečně řekne, že kral je nahy? Nebo čekaju, až začne opravdove nasili?

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Zitra, 21. března 1921

„Budulinku, dej mi hrašku! Povozim tě na ocasku!“ Kdo by neznal staru pohadku , kdy hlupy Budulinek odolava, ale nakonec podlehne lišce.

Aji naš Budulinek dluho odolaval. Dokonce aji petyci proti netopyrovi podepsal! Ale nakonec tež podlehnul a s lišku se dal do holportu.

Na rozdil od teho pohadkoveho Budulinka se ovšem cpe do jine pohadky, tu o tym malem cypovi, keremu roste dluhy frňak pokažde, co zalže. A našemu milemu Budulinkovi už ten frňak vyčniva aji zpoza masky.

Normalni člověk nemože jeden den prohlasit, že pul procenta lidi onemocni aji po druhem očkovani (to je 5 tisic lidi z milijona, to neni až tak malo), druhy den, že očkovani neni nafurt a že se bude muset za čas opakovat a třeti den, že kdo ma po očkovani, už neonemocni a nikoho dalšiho nenakazi.

V normalnim statě by taky polityk měl odstupit, ale v našem to je snad zbytečne. Ti nastupujici budu lhat uplně stejně. Raději zustaň, Budulinku, aspoň vime, co si zač.

Ladislav Větvička, hlavni epidemijolog Mlade Fronty Fčil

Je to všude a utoči to ze všeckych stran. Na podzim po zrušenych volbach sem si myslel, že je konečně klid, ale přišlo par hnusnych deštivych dnu a je to tady zase. Jak se otepli a zvlhne ovzduši, přileze to ze všeckych stran a je to agresivnějši vic a vic. A co huř. Když na to šlapnete, přestane to komunykovat. Tuž to je maras, velebnosti.

Prochazel sem se včera kolem kravařskeho zamku a v ranni mlze sem musel davat velky pozor. Všude kolem byly take male bytosti s nadherně vystavěnyma barakama. Byly jich desitky. Nevim jak vam, mně su sympatycke. Ten, kery se dokaže postarat o svuj barak a o svoju rodinu, je mi dycky sympatyčtějši, než jakasik sviňa, kera za par let necha zdevastovat to, v čem jini žiju staleti.

Opatrně sem kračel mezi baračkama, když sem zahlednul podivneho tučneho oranžoveho tvora bez baraku. Bezdomovec? Nevim. Tuž barak neměl, ale možna byl v podnajmu, řikal sem si. Tvor vypadal podobně, jak ten obyvatel s hypoteku. Tež taky maly, slizky, s parohama. Kurňa, ale když nema barak, kaj dava všechny prachy? Chlasta? Fetuje? Kaj je ten rozdil mezi tym malym slizkym s barakem a malym slizkym oranžovym bez baraku?

Nedavno mi přišla složenka na zaplaceni daně z nemovitosti. Desetkrat vyšši než v minulych rokach! Kurva, co to je za spravedlnost? Tuž my, keři zme si utrhli od huby, nechlastali, nefetovali a neprožrali celu vyplatu, fčil mame platit za cosik, co zme už stokrat zdanili? Co to je za socijalni spravedlnost? Tuž odevřel sem si ajiDNES a dočet se hrozne věci: „…tento tvor se poslední dobou šíří Evropou. Jde o velice nepříjemný invazní druh, který vytlačuje původní druhy a páchá obrovské škody…”. Co s tym?

Nalákejte je na pivo, upijí se k smrti, radí jeden specialista. Zkuste parazity, mám s nimi dobrou zkušenost, doporučuje jiný. Sbírat, sbírat, sbírat, nic jiného neplatí, nesouhlasí třetí. Co člověk, to jiná zkušenost a metoda. Které z nich jsou účinnější než jiné a jaká při nich hrozí rizika?

Ruční metoda
Jak se shodují odborníci, nejúčinnější metodou je ničit je ručně. „Je to ale možné jen v noci, kdy opouštějí úkryty,“ upozorňuje Petr Stýblo z ČSOP. Tito tvorové totiž k životu potřebují humus, na slunci by uhynuli.
Riziko: Pokud je neodnesete dostatečně daleko, vrátí se. Míra humánnosti: 1

Otevřený boj
Osvědčeným způsobem je napichovat je na tyč s bodcem, rozkrojit napůl anebo zašlápnout. I když tento způsob působí drasticky, patří k šetrnějším, protože umírají okamžitě.
Riziko: Metoda jen pro silnější povahy. Míra humánnosti: 2

Teplá, či studená voda
“Dobrým způsobem je spaření horkou vodou. Zahynou hned a netrápí se. Je možné je zalít i studenou vodou. Brzy se utopí a rychle shnijí. Pro rychlejší účinek lze do vody přidat ocet nebo mýdlo. Komu se pomalé topení zdá drastické, může použít sodovku, která dusí rychleji,“ říká Vladimír Vrabec z ČZU.
Riziko: Pokud otálíte nebo je kbelík příliš plný, někteří mohou uniknout. Míra humánnosti: 2

Pivní návnada
Můžete je nalákat na pivo. „Pivo přitahuje a pokud ho použijete dostatečné množství, brzo se v něm utopí,“ vysvětluje Alena Míkovcová z AOPK. Pokud se neutopí, otráví se alkoholem. Pivo nalijte do mělké nádobky, a tu zakopejte do země. Pasti dostanete i v obchodech, dva kusy za 114 korun.
Riziko: Do pivní pasti mohou padat i jiní, navíc můžete přilákat jiné netvory z okolí. Míra humánnosti: 3

(cely članek a dalši drastycke metody zde)

Tuž přečital sem to a zustal sem v šoku. Zda se, že se jedna o velice zavažnu evropsku nakazu, keru nesmime podceňovat. Pohled na kvanta tych malych oranžovych luder plazicich se od zbytku kompostu směrem ku mně byl hrozny.

„Přece to su rozumne bytosti, aji když zatím nemaju barak na zadech,“ řikal sem si. Však si ho možu postavit. Aji bezdomovec ma přece pravo se podilat na věcach veřejnych. O majetku to přece neni, ni? Zaslintany oranžovy bezdomovec ma přece stejnu hodnotu jak ten zaslintany profesor s barakem, no ni?

Sednul sem si do travy a pokušel se s nima zapřist rozhovor. Byli bliž a bliž. Kaj to lezete, ludry? Co si to dovolujete? Vite, kdo ja sem? Ja sem střibrny bloger ajiDNESu! To si někdo z vas hezky odskače! O co vam ide? Proč se se mnu nebavite? Proč nekomunykujete? Proč mi ucpavate nos? Uši? Hubu? AUUU!

Tuž nic. Taky už je život. Vemte si z teho poučeni. Když nemate co řict, tvařte se, že nemate hubu, anebo že za to može někdo jiny.

PS: Toto neni text proti oranžovym. Mimochodem, daň z baraku chtěji přišti rok zase několikanasobně navyšit jak oranžovi, tak modři.

Když chlop nevystači se svoju vyplatu, je blbec. Když si začne pučovat, je vul. Když přestane splacat, je zločinec.

Když roba nevyjde s prachama na domacnosť, je blba. Když začne požadovat větši a větši prachy, je to ludra a měla by vypadnut od koryta.

Když rodina, živnostnik nebo majitel firmy nevystači s přijmy, musi snižit vydaje. Pokud je nesniži a začnu se zadlužovat, su blbi jak troky. Ke zločincovi už neni daleko.

Když statni uřad nevystači s přijmy, musi snižit vydaje. Pokud požaduje dalši prachy od lidi, je zle. Šef takoveho uřadu by měl byt automatycky zločinec. Minystr, kery nedokaže sestavit vyrovnany rozpočet pro svuj uřad, je zločinec. Šef minystru, kery to toleruje, je zločinec. Minystr financi, kery neni schopen vyjit s tyma miliardama, kere stat ukradne lidem, je zločinec. Poslanec, kery take chovani toleruje, je zločinec. Poslanec, kery pro to zvedne ruku, je zločinec.

Rozkradani a zadlužovani statu je zločinne a bude potrestano vyšši sazbu, bo bude kvalifikovane jako zločinne spolčeni.

Ma -li kdosik polehčujici okolnost, može ju napsat do diskuse dule do 16:55. V 17:00 přijižďaju před parlament prvni zamřižovane autobusy.

Viza do Kanady mě nikdy netankovala. Mrzelo mě, že tym našim tmavym synkum zakazali cestovat, bo dvacet roku po plyšaku si zasluži svobodu cestovani. Ale nijak mě to netrapilo. Věděl sem že to synci v Bruselu tak nenechaji a hned jak přide čas, pěkně tym hokejistum zatopi pod kotlem.

A taky že ja. Přiležitost se našla brzy. Helmut od nas z hospody Na rožku cely život snil o tym, že si zrobi vylet a pojede na tři tydny do divočiny chytat ryby. Tuž štěrkovna na Hlučině už mu byla mala, cypovi. Ale proč ni? Cely život seděl leda tak u Opavice, fakani už vyrostli a svoju staru uchlacholil exkluzivnim zajezdem do Kaufičku.

Domluvil se s dalšima dvěma synkama, na jaře kupili přes web letenku, pronajali faro, rezervovali noclehy a těšili se jak cyp, až vyrazi. Zavedeni viz je sice překvapilo, ale až tak velka položka to nebyla. Proti dvaceti klackum za letenku a spol to už byl detail. Navic všici tři měli fajne mena, žadny Lakatoš. Všici tři už vlasy davno ztratili ve vedru při odpichu na enhačku, takže i z tohoto hlediska byli OK, skinhedi maju proti nim zarostle hlavy.

Na žadost o viza přišla z Vidně tato odpověď (přeloženo včetně teho, co sem si přečital mezi řadky): …po prozkumani tvoji žadosti o viza si myslim, že u nas chceš zustat. Na to zapomeň, nedostaneš nic. Jestli chceš podat žadost eště raz, prubni to. Ale zaplať znovu poplatek, tlusťochu. Mařka

Tuž to neměli ti kanadšti hokejisti robit. Helmut byl vytočeny jak cyp, bo nejen, že přišel o dvacet klacku, ale navic se mu rozplyval jeho dluholety sen aspoň na tři tydny si odpočnut od bab.

Naštěsti už nežijeme v ervehape. Synci v Bruselu si okamžitě uvědomili, jaka křivda se tu stala a okamžitě zmobilizovali všecky svoje sily. A tak po dluhem nočnim jednani se Brusel plně postavil proti kanadske svoloči. A rezoluce je jasna, drsna a uderna! Tajak to dyplomati umi. Však už kdysik nam angličti, francušti a italšti dyplomati pomohli, když zme pomoc potřebovali.

A zavěrečne rozhodnuti Bruselu zni: Když do konca roku nezrušite Čechum viza, zavedeme na revanš viza pro všech dvacet šest kanadskych hokejistu/dyplomatu v Evropě.

Howgh. Temu řikam pomoc! Konečně nejzme sami. Diky, synci z Bruselu. Až vy budete potřebovat pomoc, možete se na nas spolehnut!

Oranžovi cirkusaci dovalili do Kutne Hory a chtěli robit propagandu, na keru su zvykli. Bohužel objednavka skakaciho hradu se moc nevydařila a místo hradu se nafuknul symbol teho, co s tuhle republiku planuju polityci zrobit. Jak je vidět z přiloženych fotek, když se loď potapi, na obzoru široko daleko není žadny polityk. Zustali jen chudaci, keři nemožu tak rychle zdrhat. A ti chudaci zme my všici. Naplanovat na přišti rok prožrani dalšich stopadesati miliard a ještě se chlubit, že to je usporny program, tuž temu řikam drzost. Dopadlo to tak, že jim ten trik žereme aji s navijakem. Dobře nam tak.

Je jednoduche vladnut takym blbcum, jaci zme my.  Bliži se vanoce. Nezapomeňte si jit pučit na darky. A splacet to nemusite. Polityci neplati svoje dluhy, kere narobili nam všeckym, už skoro 15 roku, a jak jim je fajně…

PS: ten članek neni k smichu, bo neni o oranžadě, ale o nas…

…jen poďte, šašci, mame slevy! Zvyhodněne vstupne! Do strany nebo na Tytanyk? To je přece jedno…

Crrrrrrr. „Hanzi, vypinej si ten mobil aspoň na noc, bo ti zas vola jakysik cyp z parlamentu“

„Sakra, kaj sem dal bryle, to zas bude ten tlusťoch, že chce volby na silvestra. Nechapu, že si neda pokoj ani po pulnoci.“

„Kaj mam ty bryle, stara? To je jakesik skryte čislo. To bude zas ta nova baba od Miry, že Mira breči a chce zpatky do parlamentu, bo mu včil došlo, že mu nebude chodit vyplata.“

„Haj Fišer. Tady je barak.“

„Jaky barak? Ja už mam hypoteku zaplacenu! Nerobte si ze mně srandu! Co ste za banku?“

„Tady barak, amerika. Volam, jestli furt chceš ten barak s antenama.“

„Vy ste od jupisi dyrekt? Ale ja už barak, televizu aji anteny mam a nic noveho nechcu! Ja su Hanak a potřebuju včil šporovat! Nechte si sve nabidky a už nikdy mi nevolejte po pulnoci!“

„To je mi jedno, Fišer, tady je deprem šest večer, ty budeš robit tajak ja potřebuju. Ale jestli nechceš, pobavime se o tym kajsik jinde.“

„Tyyyyy buraneeee! Viš, kdo ja su? Ja su nahradni premier Šeste republiky! Na mě si nebude kdejaky dyler vyskakovat! Abych si na tebe nestěžoval u našeho ustavniho sudu! Tahni!“

„Kdo to byl, Hanzi?“

„Ale, jakysik debil nabizel hypoteku na barak…dobru noc…..chrrrr….“

„Fajně zmu to natřel, Hanzi, mam radost, že mam takeho manžela. Dobru noc.“