Zpět

Kura, štyrycet roku sem byl hrdy na to, že pochazam z teho špinaveho, smradlaveho města, kaj lude mluvi divnym jazykem poskladanym z němčiny, polštiny, slovenštiny a českych slov bez čarek. Byl sem hrdy na to, že zrovna z take špinave ďury pochazi tolik fajnych lidi. Byl sem hrdy na to, že zme si nenechali nastavjat do centra tolik plastykovych hytlermarketu jako to zrobili jinde a misto teho vznikly třeba fajne knajpy na Stodolni.

Ty časy su pryč. Stodolni zežrala komerce, žadna knajpa, kaj by se dalo rozumně podřystat s partyju, tam už neni, enem 85 baru, kaj se toča baby kolem tyčky, ale neslyšite vlastniho slova.

Lidi se schazaju v jinych knajpach kajsik jinde, a Stodolni zme nechali jako atrakci pro děcka a pro Pražaky. Bazaly se buraju, centrum je špinave a rozbite jak cyganske hračky. Večer se do centra bojim chodit, bo sem tam sam. Jak v opuščenem hradě. Naproti kulturaku VŽKG stoji dva strašidelne zamky. Jeden je divny skelet bez nazvu, druhy nazev ma. Socijalka. Ale zase možu po divnem, oblukovitem mostku doběhnut k Fifejdam, kaj se da pozorovat efektni vlněni dalnice, nebo čily ekologicky život na lagunach.

A fčil, s celu paradu socijalistycke radnice se hned vedle rozmlaceneho baraku stare dobre Ostravice připravuje odevřeni Karoliny. Misto živeho, mladeho organyzmu tu roste mrtvy, unyfikovany prostor navoňany sprejama a plny pseudoznaček radobyluxusniho zboži. Male děcka se přilezu podivat na zaručeně značkove zboži, kere vedle u Vietnamca kupite za desetinu ceny, naleju do sebe zaručeně dokonaleho Starbaxa bez chuti a bez zapachu a do hlavy se natlači hamberger od mekdonalda. Ja, dal bysem se dal, hamburger od Vyhlidal, kery překypoval tatarkovym sajrajtem a přepaleny olej vam kapal na gatě. Kaj su ty časy?

A tuž zatimco synci z vedeni kraja (poctivi socani myslici to upřimně) si stavi za svoje poctivě zarobene love penzijony v Ludvikově, žebraci budu tlemět na vyvěsni štity Neue Karolina. Stydim se za to, co tam roste. Stydim se tak, že radši nejezdim po Gotwaldovce a objižďam to přes Fifejdy, bo jak vidim ty nechutne plastove baraky Fakušimy, vždycky mě natahne a mam chuť dat komusik do držky. Kdyby tam nechali staru Karolinu a enem ju zakryli skleněnym deklem, zrobili by lepši.

A tuž, to jedine, co mě potěšilo z te naši dojebane, plastykove Ostravy, je šanca, že na Bazalach cosik fajneho vyroste. Cosik, za co se nebudu muset stydět. Vaš podpis možete přidat tu, muj už tam je.

Dalši fajne fotky Borisa Rennera a jinych ostravskych synku su na adrese ostravaci.cz

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička